Nové metody brněnských vědců lépe odhalí rakovinu krve

Lékařům se daří čím dál lépe diagnostikovat různé typy rakoviny krve, zároveň spolehlivěji odhalují genetické dispozice, kvůli nimž jsou někteří lidé leukémií více ohroženi. Takzvané sekvenování nové generace používají také brněnští hematologové. Důsledkem by měla být cílená léčba přesně pro konkrétního pacienta.

 Sekvenování nové generace spočívá v rychlém a efektivním sledování pořadí nukleotidů, tedy základních stavebních jednotek lidské DNA. Právě její změny mohou zapříčinit rozvoj nádorového onemocnění. Metoda umožňuje určit i další dědičná onemocnění. Vědci očekávají další prudký rozvoj vědeckého poznání, technických prostředků i diagnostických a léčebných postupů.

2 minuty
Nová diagnostika leukemie v Brně
Zdroj: ČT24

„Výsledky získané pomocí těchto metod nám čím dál více pomáhají v diagnostice nádorových i dalších nemocí. Pomocí nich stihneme prozkoumat velkou řadu genů a najít změny, které jsou asociované s rozvojem leukémií,“ řekl lékař Michael Doubek, který působí ve Fakultní nemocnici Brno a institutu CEITEC.

Za 40 let se změnilo všechno

Zkoumání chromozomů nesoucích genetickou informaci se stalo běžnou součástí vyšetřování při leukémii v 70. letech minulého století. V posledních deseti letech ale vývoj prudce akceleruje, sekvenování je levnější, přesnější a účinnější.

„Studovat chromozomy znamenalo dříve jen velmi hrubý pohled na poruchy genetické informace. Dnešní moderní techniky ale dokážou během relativně krátké doby kompletně přečíst celou genetickou informaci, jedno písmeno po druhém,“ řekl přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno Jiří Mayer.

I jediná záměna písmene v sekvenci DNA, třeba mutace zděděná po rodičích, může vést k závažnému onemocnění. Rozvoj rakoviny dokáže způsobit i mutace vzniklá v kterékoli buňce v průběhu života.

Diagnostiku a léčbu leukémie dosud komplikuje fakt, že existuje více typů onemocnění. Například u akutní myeoloidní leukémie může každý jednotlivý případ vyvolat jiná abnormalita v genetické informaci krvetvorné buňky.

Nová technika zlepšuje poznání

Dosavadní diagnostické možnosti umožňovaly rozčlenit případy pouze orientačně do několika málo skupin, pro které se pak užívá stejný léčebný postup. Sekvenování nové generace ovšem přineslo zásadní změnu, rozčlenění je daleko přesnější, například s ohledem na riziko návratu choroby.

„V budoucnu budeme moci pomocí nových léků zacílit léčbu individuálně, přesně dle abnormality daného konkrétního nemocného,“ uvedl Zdeněk Ráčil, vedoucí lékař myeloidního týmu a separačního střediska ve fakultní nemocnici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 7 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...