Nová studie může pomoci objasnit, kdy se z dinosaurů stali teplokrevní tvorové

Vědci kdysi považovali dinosaury za těžkopádné, studenokrevné tvory. Následný výzkum ukázal, že někteří z nich dokázali regulovat svou tělesnou teplotu, dosud ale bylo záhadou, kdy a za jakých okolností tato změna nastala. Jednu ze základních a nejstarších otázek paleontologie nyní pomáhá objasnit nová studie, podle které teplokrevní dinosauři mohli na Zemi žít už asi před 180 miliony lety, píše agentura AP.

Teplokrevní tvorové, včetně dnešních moderních potomků dinosaurů, ptáků či lidí, si udržují stálou tělesnou teplotu bez ohledu na to, zda je okolní prostředí teplé, či studené. Studenokrevní živočichové, jako jsou plazi, jsou při regulaci teploty závislí na vnějších zdrojích. Například se vyhřívají na slunci.

Vědci ve studii zveřejněné v odborném časopise Current Biology analyzovali přes 1000 fosilií, klimatické modely i dinosauří rodokmeny. Zjistili, že dvě hlavní skupiny dinosaurů – masožraví teropodi a býložraví ptakopánví dinosauři – migrovaly do chladnějších oblastí v období rané jury, což naznačuje, že byly schopné čelit zimě. Do těchto skupin patří například Tyrannosaurus rex, velociraptoři nebo triceratops a stegosaurus.

„Pokud jsou tvorové schopní žít v Arktidě nebo podobných velmi chladných oblastech, musí mít nějaký způsob, jak se zahřát,“ uvedl vedoucí autor studie Alfio Allesandro Chiarenza z britské University College London (UCL). Dodal také, že teplokrevní živočichové jsou obecně aktivnější, zato studenokrevní si obvykle nestaví hnízda.

Třetí skupina, mimo jiné někteří velcí býložravci z čeledi Diplodocidae, zůstávala v teplejších oblastech. Prosperovali i ve vyprahlých prostředích podobných dnešním savanám a dlouhodobě zastávali „klimatický konzervatismus“, uvádí vědci. „Kdyby byli teplokrevní, pravděpodobně by se přehřívali,“ řekl Chiarenza a doplnil, že i vzhledem k velikosti zástupců této skupiny, z nichž někteří dosahovali hmotnosti deseti slonů afrických, by pro ně teplokrevnost nebyla udržitelná. Mimo jiné by museli spásat mnohem více vegetace.

Zjištění, kdy se u dinosaurů vyvinul stabilní vnitřní teploměr, by mohlo vědcům pomoci zodpovědět další otázky týkající se jejich způsobu života, píše AP. Například, nakolik byli tito tvorové, kteří vládli Zemi dlouhé miliony let, aktivní a společenští.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 11 mminutami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 2 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 3 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
před 5 hhodinami

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
včera v 09:00

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025

Za americkou včelí apokalypsu může roztoč odolávající pesticidům

Během letošní zimy došlo v Severní Americe k částečnému kolapsu včelstev. Ztráty překonaly šedesát procent populace. Teď vědci konečně oznámili příčinu.
6. 6. 2025
Načítání...