Nová procedura má oddálit nástup menopauzy až o 20 let. Několik žen už zákrok podstoupilo

Nová lékařská procedura má za cíl posunout dobu, kdy nastává menopauza, a to i o dvacet let. Finančně náročný zákrok zatím nabízí firma ve Velké Británii. Podle lékařů by proceduru mohly využívat v budoucnu tisíce žen, které se potýkají s osteoporózou, srdečními chorobami a dalšími problémy spojenými s menopauzou. Někteří ale varují, že není jasné, jestli je postup úplně bezpečný.

Autoři této procedury věří, že o jejich novou lékařskou aplikaci budou mít zájem nejen ženy se zdravotními problémy, ale také řada těch, které se menopauze prostě chtějí vyhnout a rády by prodloužily dobu, kdy mohou přivést na svět dítě.

Tuto proceduru podstoupilo už devět žen. Její cena se pohybuje mezi sedmi a jedenácti tisíci librami, v přepočtu tedy stojí asi 200 až 300 tisíc korun. Nabízí ji soukromá společnost, která sídlí v Birminghamu.

„Má potenciál výrazně pomoci jakékoliv ženě, která chce z libovolných důvodů odložit nástup menopauzy, nebo pro ženy, které by chtěly ulevit od syndromů menopauzy pomocí hormonální terapie. Je s ní spojená celá řada benefitů,“ uvedl prezident společnosti Simon Fishel pro deník The Guardian.

Menopauzu může oddálit uchovaná tkáň z vaječníků

Devítka žen, která již proces podstoupila, si nechala odebrat malou část tkáně z vaječníků. Ta byla zamražena a uložena na bezpečné místo. Až tyto ženy zestárnou a nastoupí u nich menopauza, tato tkáň bude rozmražena a lékaři ji ženám implantují zpět do těla. Nikoliv už do vaječníků, ale na místo, kde je vhodné prokrvení, například do podpaždí. Pokud tkáň tento náročný proces přežije, měla by pomoci obnovit snižující se úroveň hormonů v ženském těle a pomoci zpomalit menopauzu.

„Jedná se o první projekt na světě, který využívá zdravou vaječníkovou tkáň uchovanou pomocí hlubokého zamražení pro odložení nástupu menopauzy,“ vysvětlují lékaři.

Tato procedura je sice unikátní, ale vědci už využili podobný přístup, aby ochránili plodnost žen a dívek, které musí podstoupit léčbu rakoviny. Ještě než se u nich začne s terapií, která sice má porazit rakovinu, ale současně může ohrozit plodnost léčených, odeberou lékaři vaječníkovou tkáň a později po skončení léčby ji implantují do vejcovodů. Výsledkem je výrazné zvýšení pravděpodobnosti, že léčená žena bude schopná mít v budoucnu zdravé potomky.

Jak moc nová terapie oddálí věk menopauzy, záleží zejména na věku, kdy je tkáň odebraná a kdy je znovu implantovaná. Pokud se jedná o tkáň pětadvacetileté dívky, může to odsunout menopauzu až o dvacet let, tkáň čtyřicetileté ženy nástup menopauzy oddálí asi jen o pět let.

Není jasné, jestli je to bezpečné a efektivní, zní kritika

Dnešní mladé ženy by podle demografických dat mohly strávit v době po klimakteriu přibližně 30 až 40 let. V minulosti to bývalo krajně neobvyklé, ženy většinou umíraly mnohem mladší. Díky pokroku v porodnictví, medicíně i obecně kvalitě života se jejich průměrná délka života výrazně zvýšila a po menopauze nyní tráví mnohem větší část života než všechny generace před nimi.

Podle zastánců transplantací nebo hormonálních procedur není důvod, proč by se to muselo dít a proč by ženy musely snášet tak dlouho všechna rizika, která jsou s menopauzou spojená.

Tyto terapie ale mají také řadu odpůrců. Jedním z nich je Richard Anderson, který pracuje v Centru pro reprodukční medicínu na univerzitě v Edinburghu. Transplantace vaječníkové tkáně provádí už čtvrt století, ale záměr obnovovat takto úroveň hormonů je podle něj značně kontroverzní. „Není úplně jasné, jestli je to bezpečné a efektivní,“ varoval v deníku Guardian.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 11 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 14 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 17 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.