Nová procedura má oddálit nástup menopauzy až o 20 let. Několik žen už zákrok podstoupilo

Nová lékařská procedura má za cíl posunout dobu, kdy nastává menopauza, a to i o dvacet let. Finančně náročný zákrok zatím nabízí firma ve Velké Británii. Podle lékařů by proceduru mohly využívat v budoucnu tisíce žen, které se potýkají s osteoporózou, srdečními chorobami a dalšími problémy spojenými s menopauzou. Někteří ale varují, že není jasné, jestli je postup úplně bezpečný.

Autoři této procedury věří, že o jejich novou lékařskou aplikaci budou mít zájem nejen ženy se zdravotními problémy, ale také řada těch, které se menopauze prostě chtějí vyhnout a rády by prodloužily dobu, kdy mohou přivést na svět dítě.

Tuto proceduru podstoupilo už devět žen. Její cena se pohybuje mezi sedmi a jedenácti tisíci librami, v přepočtu tedy stojí asi 200 až 300 tisíc korun. Nabízí ji soukromá společnost, která sídlí v Birminghamu.

„Má potenciál výrazně pomoci jakékoliv ženě, která chce z libovolných důvodů odložit nástup menopauzy, nebo pro ženy, které by chtěly ulevit od syndromů menopauzy pomocí hormonální terapie. Je s ní spojená celá řada benefitů,“ uvedl prezident společnosti Simon Fishel pro deník The Guardian.

Menopauzu může oddálit uchovaná tkáň z vaječníků

Devítka žen, která již proces podstoupila, si nechala odebrat malou část tkáně z vaječníků. Ta byla zamražena a uložena na bezpečné místo. Až tyto ženy zestárnou a nastoupí u nich menopauza, tato tkáň bude rozmražena a lékaři ji ženám implantují zpět do těla. Nikoliv už do vaječníků, ale na místo, kde je vhodné prokrvení, například do podpaždí. Pokud tkáň tento náročný proces přežije, měla by pomoci obnovit snižující se úroveň hormonů v ženském těle a pomoci zpomalit menopauzu.

„Jedná se o první projekt na světě, který využívá zdravou vaječníkovou tkáň uchovanou pomocí hlubokého zamražení pro odložení nástupu menopauzy,“ vysvětlují lékaři.

Tato procedura je sice unikátní, ale vědci už využili podobný přístup, aby ochránili plodnost žen a dívek, které musí podstoupit léčbu rakoviny. Ještě než se u nich začne s terapií, která sice má porazit rakovinu, ale současně může ohrozit plodnost léčených, odeberou lékaři vaječníkovou tkáň a později po skončení léčby ji implantují do vejcovodů. Výsledkem je výrazné zvýšení pravděpodobnosti, že léčená žena bude schopná mít v budoucnu zdravé potomky.

Jak moc nová terapie oddálí věk menopauzy, záleží zejména na věku, kdy je tkáň odebraná a kdy je znovu implantovaná. Pokud se jedná o tkáň pětadvacetileté dívky, může to odsunout menopauzu až o dvacet let, tkáň čtyřicetileté ženy nástup menopauzy oddálí asi jen o pět let.

Není jasné, jestli je to bezpečné a efektivní, zní kritika

Dnešní mladé ženy by podle demografických dat mohly strávit v době po klimakteriu přibližně 30 až 40 let. V minulosti to bývalo krajně neobvyklé, ženy většinou umíraly mnohem mladší. Díky pokroku v porodnictví, medicíně i obecně kvalitě života se jejich průměrná délka života výrazně zvýšila a po menopauze nyní tráví mnohem větší část života než všechny generace před nimi.

Podle zastánců transplantací nebo hormonálních procedur není důvod, proč by se to muselo dít a proč by ženy musely snášet tak dlouho všechna rizika, která jsou s menopauzou spojená.

Tyto terapie ale mají také řadu odpůrců. Jedním z nich je Richard Anderson, který pracuje v Centru pro reprodukční medicínu na univerzitě v Edinburghu. Transplantace vaječníkové tkáně provádí už čtvrt století, ale záměr obnovovat takto úroveň hormonů je podle něj značně kontroverzní. „Není úplně jasné, jestli je to bezpečné a efektivní,“ varoval v deníku Guardian.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 4 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 4 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 8 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 10 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
včera v 14:48

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
včera v 12:18

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
včera v 07:00

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...