Nová data: Protikuřácký zákon vyhnal lidi z restaurací na ulici. A možná snížil počet kuřáků

Výsledky prvního dotazování mezi 130 kuřáky ukázaly, že do několika měsíců po zákazu kouření v restauracích snížili počet vykouřených cigaret průměrně o tři denně. Podle odborníků na léčbu závislostí z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze ale nelze výsledky zobecnit na celou populaci, připravují proto další větší výzkum, řekli na tiskové konferenci.

„Kuřáky jsme sledovali po dobu sedmi měsíců v ordinacích praktických lékařů v Praze,“ řekl adiktolog Adam Kulhánek. Kuřáci od loňského června nesmí kouřit v restauracích, 30 procent z dotazovaných tak nejčastěji kouří na ulici.

Studii připravilo vznikající Centrum pro výzkum a prevenci užívání tabáku, které bude koncepčně navazovat na Centrum veřejného zdraví se zaměřením na alkohol.

Podle Kulhánka průzkum také ukázal, že mezi těmito kuřáky po zavedení nového zákona mírně stoupla motivace k odvykání. „Celkově motivace odvykání kuřáků není příliš vysoká, protože se ukazuje jako velmi náročné,“ dodal. Nejčastější motivací jsou zdravotní důvody, uvedlo je asi 80 procent dotazovaných.

Rok s „protikuřákem“

Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek začal platit posledního května loňského roku. Kromě restaurací zákon zakazuje kouření na zastávkách MHD, dětských hřištích či ve vnitřních prostorách obchodních center. Upravuje také prodej cigaret a alkoholu přes internet.

  • Tento výzkum je velice omezený, vychází z dat o extrémně malém počtu lidí. Výsledky neodpovídají jiným faktům: Počet prodaných krabiček cigaret vloni vzrostl o 34 milionů na více než miliardu. Navíc za první čtyři měsíce letošního roku podle údajů Ministerstva financí vybral stát na spotřební dani z tabáku o 400 milionů víc než za stejné období roku 2017.

První pokusy o zmírnění zákona včetně petice proti němu byly už loni, letos v polovině března vláda odmítla návrh na jeho zmírnění. Zákon posuzoval na návrh senátorů i Ústavní soud, zákaz kouření ale nezrušil.

V Česku kouří 2,2 milionu lidí, čímž se kouření řadí na první místo mezi závislostmi. Na jeho následky ročně zemře 15 až 16 tisíc Čechů. Spotřební daň na tabák tvoří osm procent daňových příjmů státního rozpočtu. Náklady na léčbu kuřáků jsou asi 100 miliard korun ročně.

Odvykání kouření je podle odborníků velmi náročný proces, který bez pomoci odborníků či lékařů úspěšně zvládnou jen asi čtyři procenta. Většinou potřebují čtyři až šest pokusů. Pokud kuřák, který se chce závislosti zbavit, vyhledá adiktologa, psychologa či lékaře specialistu, úspěšnost se zvyšuje až k 25 procentům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 8 mminutami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 2 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 20 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 21 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 23 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 23 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
včera v 11:11

Evropský pohled