Nová data: Protikuřácký zákon vyhnal lidi z restaurací na ulici. A možná snížil počet kuřáků

Výsledky prvního dotazování mezi 130 kuřáky ukázaly, že do několika měsíců po zákazu kouření v restauracích snížili počet vykouřených cigaret průměrně o tři denně. Podle odborníků na léčbu závislostí z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze ale nelze výsledky zobecnit na celou populaci, připravují proto další větší výzkum, řekli na tiskové konferenci.

„Kuřáky jsme sledovali po dobu sedmi měsíců v ordinacích praktických lékařů v Praze,“ řekl adiktolog Adam Kulhánek. Kuřáci od loňského června nesmí kouřit v restauracích, 30 procent z dotazovaných tak nejčastěji kouří na ulici.

Studii připravilo vznikající Centrum pro výzkum a prevenci užívání tabáku, které bude koncepčně navazovat na Centrum veřejného zdraví se zaměřením na alkohol.

Podle Kulhánka průzkum také ukázal, že mezi těmito kuřáky po zavedení nového zákona mírně stoupla motivace k odvykání. „Celkově motivace odvykání kuřáků není příliš vysoká, protože se ukazuje jako velmi náročné,“ dodal. Nejčastější motivací jsou zdravotní důvody, uvedlo je asi 80 procent dotazovaných.

Rok s „protikuřákem“

Zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek začal platit posledního května loňského roku. Kromě restaurací zákon zakazuje kouření na zastávkách MHD, dětských hřištích či ve vnitřních prostorách obchodních center. Upravuje také prodej cigaret a alkoholu přes internet.

  • Tento výzkum je velice omezený, vychází z dat o extrémně malém počtu lidí. Výsledky neodpovídají jiným faktům: Počet prodaných krabiček cigaret vloni vzrostl o 34 milionů na více než miliardu. Navíc za první čtyři měsíce letošního roku podle údajů Ministerstva financí vybral stát na spotřební dani z tabáku o 400 milionů víc než za stejné období roku 2017.

První pokusy o zmírnění zákona včetně petice proti němu byly už loni, letos v polovině března vláda odmítla návrh na jeho zmírnění. Zákon posuzoval na návrh senátorů i Ústavní soud, zákaz kouření ale nezrušil.

V Česku kouří 2,2 milionu lidí, čímž se kouření řadí na první místo mezi závislostmi. Na jeho následky ročně zemře 15 až 16 tisíc Čechů. Spotřební daň na tabák tvoří osm procent daňových příjmů státního rozpočtu. Náklady na léčbu kuřáků jsou asi 100 miliard korun ročně.

Odvykání kouření je podle odborníků velmi náročný proces, který bez pomoci odborníků či lékařů úspěšně zvládnou jen asi čtyři procenta. Většinou potřebují čtyři až šest pokusů. Pokud kuřák, který se chce závislosti zbavit, vyhledá adiktologa, psychologa či lékaře specialistu, úspěšnost se zvyšuje až k 25 procentům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 9 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 10 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 16 hhodinami

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
před 16 hhodinami

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 17 hhodinami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 19 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
21. 5. 2026Aktualizováno21. 5. 2026

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
21. 5. 2026
Načítání...