Normální teplota 37 stupňů platila před sto lety, zjistili vědci a stanovili novou hodnotu

Běžná teplota lidského těla klesá. Už to není v průměru 37 stupňů Celsia, jak zjistila věda v 19. století, ale podle nové studie badatelů ze Stanfordovy univerzity jen 36,6 stupně. Vliv na teplotu organismu by mohly mít i klimatické změny, citují ze studie zveřejněné v odborném časopise eLife světová média.

Že má lidské tělo v průměru teplotu 37 stupňů, stanovil poprvé v roce 1851 na základě svých měření v podpaží zhruba 25 tisíc pacientů německý lékař Carl Reinhold August Wunderlich. Američtí vědci nyní porovnali 675 tisíc vzorků měření teploty od dob americké občanské války v šedesátých letech 19. století přes údaje z výzkumu o výživě ze 70. let 20. století až po klinická data z databáze Stanfordu z počátku 21. století. Shromáždit se jim podařilo měření rozprostřená přes 157 let, která pocházela od 197 různých ročníků narození.

„Zjistili jsme, že muži narození na začátku 19. století měli teplotu o 0,59 °C vyšší, než je teplota dnešních mužů,“ píše se ve studii. Byl tak doložen trvalý pokles o 0,03 stupně Celsia v každé dekádě. U žen se průměrná teplota od 90. let 19. století snížila o 0,32 stupně Celsia – tedy o 0,029 °C každou narozeninovou dekádu.

Lidské tělo se mění

„Změnilo se prostředí, ve kterém žijeme, včetně teploty v našich domovech, našeho vystavení mikroorganismům a včetně potravin, ke kterým máme přístup,“ řekla webu ScienceAlert vědkyně Julie Parsonnetová. „Měníme se fyziologicky,“ dodala.

Mezi faktory, které ovlivňují změnu teploty, patří zvyšování tělesné hmotnosti a úbytek chronických infekcí. Vědci se domnívají, že vliv na teplotu těla by v budoucnu mohla mít změna klimatu. Zvláště pak v případě, že se objeví nové nemoci.

Vliv zánětů

Dalším silným vlivem mohou být také záněty, domnívají se vědci. Zatímco dnes už nejsou tak časté, v minulosti jich bylo lidské tělo plné – ať už kvůli drobným zraněním, zkaženým zubům nebo jen důsledkem nadměrné fyzické aktivity spojené s nedostatkem odpočinku. Při zánětech se teplota lidského těla zvyšuje, organismus tak bojuje proti infekcím. Extrémní pokrok v lékařské péči ale znamenal, že těchto problémů ubylo a organismus člověka již není vystavený tomuto stresu.

Vědci ve studii nepřinesli jednoznačné vysvětlení, spíše hypotézy. Fenoménu poklesu teploty lidského těla se ale budou věnovat i v budoucnosti, rádi by prostudovali podobné záznamy i z jiných částí planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
před 19 hhodinami

Vědci popsali, jak Mars zasáhla superbouře, která na Zemi způsobila polární záři

Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky orbitálním sondám Evropské kosmické agentury (ESA) to nyní víme – poruchy kosmických lodí a nadměrné nabití horní atmosféry. Detaily toho, jak setkání kosmické superbouře a Marsu vypadalo, teď astronomové popsali v odborném časopise Nature Communications.
6. 3. 2026

Američané vyzkoušeli klimatické inženýrství v oceánu. Fungovalo bez problémů

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.
6. 3. 2026

Vědci z Liberce vyvinuli zubní nanonit ke snížení rizika parodontózy

Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které mají pomáhat potlačovat bakterie spojené se záněty dásní, a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy.
6. 3. 2026

VideoZa úbytek ptactva může intenzivní zemědělství, ukazuje nový výzkum

Množství ptactva klesá v Severní Americe plošně a čím dál rychleji. Takové jsou závěry nového výzkumu, podíleli se na něm i čeští vědci. Na vině je podle výzkumníků intenzivní celoroční zemědělství na velké ploše i používání speciálních hnojiv a pesticidů. S pomocí tisíců lokálních výzkumů vědci zjistili, že v Severní Americe létá o miliardy ptáků méně než před několika desítkami let. Podobné trendy je ale podle expertů možné sledovat i na českých polích nebo v českých lesech.
6. 3. 2026

Stalinův Velký teror stál život stovky Čechů. Historici popsali jejich osudy

Když režim Josifa Stalina zabíjel v Sovětském svazu statisíce lidí, neumírali jen Rusové. Procesy těžce dopadly i na Čechy, kteří v SSSR žili, popsal v rozhovoru pro Českou televizi historik Adam Hradilek, který o tomto tématu napsal knihu.
6. 3. 2026

Alternativní medicína proti rakovině nepomáhá. Ani v kombinaci s moderní léčbou

Lidé, kteří kombinují alternativní metody s těmi, jež přináší moderní lékařství, mají nižší pravděpodobnost přežití rakoviny než ti, kteří se léčí jen klasicky. Prokázal to americký výzkum na více než dvou milionech pacientkách.
5. 3. 2026

Íránský jaderný program spustily západní země. Hrozbou se stal až s ajatolláhy

Už třetinu století čelí Írán podezření, že se snaží získat jadernou zbraň. Obávají se toho nejen velké západní velmoci a Izrael, ale také – a možná ještě víc – jeho sousedé. Jeho snaha o ovládnutí energie z jádra začala ještě v době, kdy ajatolláhové Persii nevládli.
5. 3. 2026
Načítání...