Normální teplota 37 stupňů platila před sto lety, zjistili vědci a stanovili novou hodnotu

Běžná teplota lidského těla klesá. Už to není v průměru 37 stupňů Celsia, jak zjistila věda v 19. století, ale podle nové studie badatelů ze Stanfordovy univerzity jen 36,6 stupně. Vliv na teplotu organismu by mohly mít i klimatické změny, citují ze studie zveřejněné v odborném časopise eLife světová média.

Že má lidské tělo v průměru teplotu 37 stupňů, stanovil poprvé v roce 1851 na základě svých měření v podpaží zhruba 25 tisíc pacientů německý lékař Carl Reinhold August Wunderlich. Američtí vědci nyní porovnali 675 tisíc vzorků měření teploty od dob americké občanské války v šedesátých letech 19. století přes údaje z výzkumu o výživě ze 70. let 20. století až po klinická data z databáze Stanfordu z počátku 21. století. Shromáždit se jim podařilo měření rozprostřená přes 157 let, která pocházela od 197 různých ročníků narození.

„Zjistili jsme, že muži narození na začátku 19. století měli teplotu o 0,59 °C vyšší, než je teplota dnešních mužů,“ píše se ve studii. Byl tak doložen trvalý pokles o 0,03 stupně Celsia v každé dekádě. U žen se průměrná teplota od 90. let 19. století snížila o 0,32 stupně Celsia – tedy o 0,029 °C každou narozeninovou dekádu.

Lidské tělo se mění

„Změnilo se prostředí, ve kterém žijeme, včetně teploty v našich domovech, našeho vystavení mikroorganismům a včetně potravin, ke kterým máme přístup,“ řekla webu ScienceAlert vědkyně Julie Parsonnetová. „Měníme se fyziologicky,“ dodala.

Mezi faktory, které ovlivňují změnu teploty, patří zvyšování tělesné hmotnosti a úbytek chronických infekcí. Vědci se domnívají, že vliv na teplotu těla by v budoucnu mohla mít změna klimatu. Zvláště pak v případě, že se objeví nové nemoci.

Vliv zánětů

Dalším silným vlivem mohou být také záněty, domnívají se vědci. Zatímco dnes už nejsou tak časté, v minulosti jich bylo lidské tělo plné – ať už kvůli drobným zraněním, zkaženým zubům nebo jen důsledkem nadměrné fyzické aktivity spojené s nedostatkem odpočinku. Při zánětech se teplota lidského těla zvyšuje, organismus tak bojuje proti infekcím. Extrémní pokrok v lékařské péči ale znamenal, že těchto problémů ubylo a organismus člověka již není vystavený tomuto stresu.

Vědci ve studii nepřinesli jednoznačné vysvětlení, spíše hypotézy. Fenoménu poklesu teploty lidského těla se ale budou věnovat i v budoucnosti, rádi by prostudovali podobné záznamy i z jiných částí planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Imunoterapie si poradí s dříve neléčitelnými nemocemi. Zatím má ale řadu slabin

Po více než sto letech vývoje se do klinické praxe dostávají léčebné postupy, které využívají posílení vlastního imunitního systému člověka k boji s rakovinou. Tato metoda může nabídnout individuálně přizpůsobenou terapii, dlouhodobé ustoupení či vymizení příznaků a méně vedlejších účinků než chemoterapie či ozařování, píše stanice BBC. Vědci ale upozorňují, že navzdory pokračujícímu výzkumu je účinnost těchto postupů alespoň prozatím značně omezená.
před 10 hhodinami

Čtyři generace Evropanů ukázaly, kdo tíhne k autoritářům

Starší generace tíhnou mnohem častěji k autoritářským lídrům. Postoj k nim ovlivňují i zkušenosti z totalitních režimů. Přispívá k tomu také pocit věkové diskriminace, který nejstarší generace sdílí s tou nejmladší. Zjistili to vědci při zkoumání čtyř generací Evropanů. Výsledky v Senátu představila Klára Plecitá ze sociologického ústavu Akademie věd.
před 12 hhodinami

Aplikace na ověřování věku je hotová, dle experta si ji země EU budou moci přizpůsobit

Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová tento týden oznámila, že experti EK dokončili aplikaci, která má ověřovat věk uživatelů on-line platforem. Je technicky hotová a brzy bude k dispozici pro občany EU, doplnila. Podle informatika Ondřeje Rozinka by toto řešení mělo být bezplatné, funkční a zcela anonymní, členské státy si ho navíc budou moci samy nastavit tak, jak jim vyhovuje.
včeraAktualizovánovčera v 16:59

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
včera v 13:30

Španělští archeologové objevili v Gibraltarském zálivu desítky vraků

Španělští archeologové v oblasti Gibraltarského průlivu zdokumentovali desítky lodí, z nichž nejstarší zde ztroskotaly v pátém století před naším letopočtem. Jsou mezi nimi pozůstatky fénických a římských lodí, ale také britských, španělských, benátských a nizozemských plavidel.
včera v 10:33

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
včera v 06:30

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
16. 4. 2026

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
16. 4. 2026
Načítání...