Nevymřela. Biologové objevili želvu, která měla už před stoletím vyhynout

Nahrávám video

V posledních letech se stále objevují zprávy o tom, který živočišný druh vyhynul. Jen výjimečně se objeví příběh s opačnou zápletkou. Na Galapágách se tento měsíc podařilo objevit želvu, o které se vědci domnívali, že už před 112 lety vyhynula. Přesto se jedna skrývala v odlehlé části ostrova mezi lávovými poli. A vědci doufají, že by nemusela být poslední svého druhu.

Přistání na galapážském ostrově Fernandina a pak několikahodinový pochod napříč lávovými poli, potom pátrání po trusu a stopách. Tak vypadala 112 dní dlouhá výprava hledající želvu, kterou sto let nikdo neviděl. Nakonec se podařilo – biologové objevili samici druhu Chelonoidis phantasticus (české pojmenování tento druh nemá), které dali jméno Fern.

„Pro Galapágy je to zřejmě největší objev století. Želvy z ostrova Fernandina jsme už sto let považovali za vyhynulé kvůli vulkanické aktivitě,“ radoval se z úspěchu zoolog Washington Tapia, který byl za pátrání po želvě zodpovědný. Vědci přesto neztráceli naději a doufali, že stále činný vulkán nezahubil úplně celou populaci. Objevená samice přežívala v mimořádně obtížných podmínkách.

„Podle toho, co jsme prohlídkou Fern zjistili, měla těžký život. Přežívala v naprosto izolované kapse vegetace. Neměla naprosto žádnou šanci se odtud přes lávová pole dostat někam jinam. Když jsme ji našli, měla podváhu a byla dehydrovaná,“ popsal její život biolog Forrest Galante.

Želvu proto vědci převezli do rezervace na vedlejším ostrově, kde má dostatek jídla a pitné vody. Na Fernandinu se ale plánují co nejdříve vrátit a pátrat dál – není totiž vyloučeno, že Fern nebyla jediným zástupcem svého druhu. „Jsme přesvědčeni, že musíme uspořádat další expedici na stejné místo, abychom pátrali po dalších jedincích stejného druhu. Doufáme, že se nám podaří objevit několik samců,“ říká Danny Rueda Cordova z Galapážského národního parku.

Výhoda želví evoluce

I v případě neúspěchu ale není konec nadějím. Fern je podle odhadů stará kolem stovky let. Předpokládají proto, že se mohla v minulosti spářit – a to by mohlo pro zachování druhu stačit. „Želvy se mohou rozmnožovat až do konce svého života. A Fern ještě neumírá. Je sice stará, ale zdravá. Želvy navíc mohou v těle udržet sperma samců až kolem dvaceti let,“ říká přírodovědec Galante.

K tomu, aby Fern nakladla oplodněná vajíčka, tak překvapivě samce nepotřebuje. Stačí jí k tomu příhodné životní podmínky. A jak v rezervaci s dostatkem potravy a čerstvé vody začíná pomalu přibírat, zvyšují se i naděje, že by mohla na svět přivést potomky. Žít by každopádně podle odhadů odborníků mohla klidně dalších sto let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 5 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 11 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 13 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.