Nevymřela. Biologové objevili želvu, která měla už před stoletím vyhynout

Nahrávám video

V posledních letech se stále objevují zprávy o tom, který živočišný druh vyhynul. Jen výjimečně se objeví příběh s opačnou zápletkou. Na Galapágách se tento měsíc podařilo objevit želvu, o které se vědci domnívali, že už před 112 lety vyhynula. Přesto se jedna skrývala v odlehlé části ostrova mezi lávovými poli. A vědci doufají, že by nemusela být poslední svého druhu.

Přistání na galapážském ostrově Fernandina a pak několikahodinový pochod napříč lávovými poli, potom pátrání po trusu a stopách. Tak vypadala 112 dní dlouhá výprava hledající želvu, kterou sto let nikdo neviděl. Nakonec se podařilo – biologové objevili samici druhu Chelonoidis phantasticus (české pojmenování tento druh nemá), které dali jméno Fern.

„Pro Galapágy je to zřejmě největší objev století. Želvy z ostrova Fernandina jsme už sto let považovali za vyhynulé kvůli vulkanické aktivitě,“ radoval se z úspěchu zoolog Washington Tapia, který byl za pátrání po želvě zodpovědný. Vědci přesto neztráceli naději a doufali, že stále činný vulkán nezahubil úplně celou populaci. Objevená samice přežívala v mimořádně obtížných podmínkách.

„Podle toho, co jsme prohlídkou Fern zjistili, měla těžký život. Přežívala v naprosto izolované kapse vegetace. Neměla naprosto žádnou šanci se odtud přes lávová pole dostat někam jinam. Když jsme ji našli, měla podváhu a byla dehydrovaná,“ popsal její život biolog Forrest Galante.

Želvu proto vědci převezli do rezervace na vedlejším ostrově, kde má dostatek jídla a pitné vody. Na Fernandinu se ale plánují co nejdříve vrátit a pátrat dál – není totiž vyloučeno, že Fern nebyla jediným zástupcem svého druhu. „Jsme přesvědčeni, že musíme uspořádat další expedici na stejné místo, abychom pátrali po dalších jedincích stejného druhu. Doufáme, že se nám podaří objevit několik samců,“ říká Danny Rueda Cordova z Galapážského národního parku.

Výhoda želví evoluce

I v případě neúspěchu ale není konec nadějím. Fern je podle odhadů stará kolem stovky let. Předpokládají proto, že se mohla v minulosti spářit – a to by mohlo pro zachování druhu stačit. „Želvy se mohou rozmnožovat až do konce svého života. A Fern ještě neumírá. Je sice stará, ale zdravá. Želvy navíc mohou v těle udržet sperma samců až kolem dvaceti let,“ říká přírodovědec Galante.

K tomu, aby Fern nakladla oplodněná vajíčka, tak překvapivě samce nepotřebuje. Stačí jí k tomu příhodné životní podmínky. A jak v rezervaci s dostatkem potravy a čerstvé vody začíná pomalu přibírat, zvyšují se i naděje, že by mohla na svět přivést potomky. Žít by každopádně podle odhadů odborníků mohla klidně dalších sto let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina mozku nemusí začínat bolestí hlavy, upozorňuje lékařka

Rakovinou mozku sice v Česku onemocní ročně „jen“ několik stovek lidí, ale je to přes pokrok v medicíně stále velmi ničivá diagnóza. Pomáhají nejen nové léky, ale také lepší diagnostika a také práce s pacienty.
před 1 hhodinou

„Jsme krávy budoucnosti,“ míní historik Harari. Varuje před AI migranty

Umělé inteligence mění zásadním způsobem svět, upozornil v pořadu Hyde Park Civilizace historik a intelektuál Yuval Noah Harari. Západní svět se podle něj sice obává migrantů ze zemí třetího světa, ale ve skutečnosti za mnohem nebezpečnější označil mnohem cizejší AI migranty, kteří doopravdy berou lidem práci.
před 4 hhodinami

Japonsko vyšle sondu na Phobos

Japonská agentura pro výzkum vesmíru (JAXA) se tento týden chystá vyslat sondu na jeden ze dvou měsíců Marsu – Phobos. Slibuje si od toho poznatky o vzniku obou měsíčních souputníků této planety. Mise, která má trvat pět let, by také mohla pomoci objasnit původ života ve Sluneční soustavě, napsala agentura AP.
před 6 hhodinami

Nástup bakterií odolných proti antibiotikům je pomalá pandemie, říká přední expert

Odolnost bakterií proti antibiotikům představuje rostoucí hrozbu pro globální zdraví, protože snižuje účinnost léčby zachraňující životy a současně vystavuje lidi zvýšenému riziku, ať už v souvislosti s běžnými infekcemi, nebo s rutinními lékařskými zákroky, varuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Jak vážný je to problém a jaké možnosti má věda k dispozici, vysvětluje přední expert na toto téma.
před 8 hhodinami

Ničení amazonského pralesa v Brazílii kleslo na minimum za skoro čtyřicet let

Rozsah ničení amazonského pralesa v Brazílii klesl v uplynulých dvanácti měsících na minimum od začátku měření v roce 1988. Uvedl to brazilský ústav INPE, který tyto údaje celou dobu shromažďuje. Meziročně plocha zničeného amazonského pralesa v Brazílii klesla o 42 procent.
před 8 hhodinami

Plzeňští lékaři využívají unikátní metodu k přesnější diagnostice rakoviny slinivky

Fakultní nemocnice Plzeň oznámila světové prvenství v onkologické diagnostice. Začala kombinovat radiofarmakum 68Ga-Trivehexin s vyšetřením PET/MRI, které spojuje pozitronovou emisní tomografii a magnetickou rezonanci. Nový postup umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit ho od okolní zánětlivé tkáně.
před 11 hhodinami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
17. 10. 2026‌‌

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
17. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.