Nejvyhraněnější oponenti geneticky modifikovaných potravin mají nejmenší přehled o tom, jak tyto potraviny fungují – současně ale věří, že mají znalosti největší. V rozsáhlém výzkumu opřeném o sociologická šetření tento paradox popsal tým psychologů ze Spojených států.
Nepřátelé geneticky upravených potravin vědí nejméně o genetice. O to víc věří svým znalostem, ukázal výzkum
Experti vyšli z výzkumů provedených ve Spojených státech amerických, Francii a Německu. Naznačují, že palivem, které pohání odpor proti této genetické technologii, je neznalost problému.
„Jde o klasickou ukázku psychologie extremismu,“ uvedl Philip Fernbach, spoluautor knihy The Knowledge Illusion. „Abyste si udrželi tak silný protivědecký pohled, musíte mít nedostatek znalostí.“
Fernbach a jeho kolegové analyzovali výsledky průzkumů, kde se sociologové ptali lidí na jejich pohled na geneticky modifikované potraviny a také na to, jak moc si lidé myslí, že jsou v tomto oboru kompetentní. Nakonec museli dotazovaní složit test, který prověřil jejich vědecké znalosti. V něm měli vyhodnotit pravdivost tvrzení jako třeba „normální rajčata nemají geny, geneticky modifikovaná rajčata mají geny“ nebo „kyslík, který dýcháme, pochází z rostlin“.
V zajetí svého přesvědčení
Podařilo se získat odpovědi více než dvou a půl tisíce lidí a z nich se povedlo odvodit zajímavý trend: „S tím, jak rostl extrémní odpor vůči geneticky modifikovaným potravinám, tak stejným tempem objektivně klesaly znalosti – současně rostla sebedůvěra lidí ve vlastní znalosti,“ řekl Fernbach pro deník Guardian.
„Extrémisté mají pocit, že problému rozumí – a tento pocit jim brání v tom, aby se něco dozvěděli o pravdě. Extremismus může být tímto způsobem perverzní,“ tvrdí Fernbach.
Výzkum dospěl ke stejným výsledkům, jaké předpokládá známý Dunning-Krugerův efekt. Ten říká, že míra odbornosti v určitém oboru má vliv na schopnost hodnocení sebe i druhých. Lidé s nízkými schopnostmi či kompetencemi v dané oblasti dosahují nízkého výkonu, avšak mají naopak tendenci výrazně přeceňovat dosažený výsledek při srovnávání s ostatními. Naopak lidé s vysokou odborností své dosažené výsledky mírně podceňují.
V prvním případě jde o přecenění vlastních sil, ve druhém případě o přecenění sil ostatních. Tento jev známý ze sociální psychologie byl objeven už roku 1999.
Fernbach: Musíme ukázat na díry ve znalostech
Profesor Fernbach věří, že výsledky této práce, které byly zveřejněné v odborném časopise Nature Human Behaviour, budou mít velké dopady na vědu i na politiku, respektive na způsob, jakým se tematizují politické otázky. Podle Fernbacha se to nejvíc může projevit ve vzdělávání.
Dlouho se totiž říká, že lepší vzdělání může pomoci s protivědeckými postoji. „Náš výzkum ale ukazuje, že do této rovnice musíte přidat ještě jednu proměnnou,“ dodal vědec. „Extremisté si myslí, že už tématu rozumí dostatečně, takže nejsou vůči vzdělání dostatečně vnímaví. Nejprve jim musíte ukázat díry v jejich znalostech.“
