Neočkovaní šíří covid třikrát víc než vakcinovaní, ukazují švýcarská data

Švýcarská pracovní skupina pro covid-19 zveřejnila na konci listopadu řadu statistických zjištění o přenosu viru SARS-CoV-2, která vycházejí z rozsáhlých dat v zemi. Nejvíc se soustředila na to, jak moc chrání očkování před přenosem viru na ostatní – výsledek je podle expertů optimistický.

Zásadním zjištěním této zprávy je, že v reálných podmínkách mají lidé, kteří nebyli proti covidu očkováni, třikrát vyšší pravděpodobnost, že nakazí ostatní, než ti, kdo vakcinaci podstoupili. Tato zpráva předcházela ve Švýcarsku rozhodnutí, zda v zemi provést přeočkování takzvaným boosterem, tedy posilující dávkou vakcíny.

Vědci se věnovali pouze lidem, kteří byli plně vakcinováni přípravkem firem Pfizer/BioNTech. Studie se zabývala především tím, jak jsou nakažliví očkovaní ve srovnání s lidmi bez vakcíny, nikoliv důvody. Přesto pracovní skupina uvedla, že nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že očkovaní mají nižší virovou nálož, případně jsou nakažliví kratší dobu.

Na základě těchto poznatků švýcarská pracovní skupina uvedla, že pokud by se zbývající populace nechala očkovat, mohlo by se v celé zemi zabránit nejméně deseti tisícovkám hospitalizací. Ve Švýcarsku má přitom alespoň jednou dávku vakcíny 67 procent populace. Pokud by se všichni nechali naočkovat i posilovací dávkou, pak by to zabránilo dalším deseti až dvaceti tisícům hospitalizací.

Mýtus o šíření

Zjištění o tom, jak moc chrání vakcína i proti přenosu nemoci, vyvrací jeden z nejrozšířenějších mýtů o viru, a sice že očkovaní i neočkovaní mají stejnou pravděpodobnost přenosu viru, a tedy i nákazy dalších osob.

Toto nepravdivé tvrzení bývá používáno jako důvod, proč jsou vakcíny neúčinné. Vychází ze starších studií, které se zabývaly pouze množstvím viru, který člověk vyměšuje. U varianty delta to opravdu může být podobné množství u očkovaného i neočkovaného. Jenže vakcinovaní mají jednak tento virus už mnohdy usmrcený, ale také ho vylučují mnohem kratší dobu. 

Nezávislá skupina radí vládě

Švýcarská národní vědecká pracovní skupina pro Covid-19 radí veřejným orgánům, jaké vhodné kroky je třeba přijmout během pandemie, ale nepřijímá přímo politická rozhodnutí.

Tento orgán se skládá z 25 vědců z příslušných specializovaných oborů, kteří se dobrovolně zapojili do programu. Jedním z jeho hlavních úkolů je od začátku pandemie vyvracet konspirační teorie a falešné zprávy o viru a pomáhat reakci vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 8 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 10 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...