Vědci z Thomayerovy nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze zjišťují, jak lépe odhalovat nemoc postihující zejména zemědělce a chovatele. Takzvaná exogenní alergická alveolitida vzniká alergií na bakterie, plísně nebo srst, sliny a peří zvířat. Mezi lidmi, kteří jsou těmto látkám vystavení, jí trpí každý pátý. Přitom v celkové populaci je nemoc poměrně vzácná.
„Tato plicní choroba ohrožuje zdraví osob pracujících v odvětvích, kde se zpracovávají organické produkty – při práci s plesnivým sladem, kožešinami, plesnivými sýry nebo při zpracování dřeva,“ popsala mluvčí 1. lékařské fakulty Petra Klusáková.
Ohroženi jsou také chovatelé domácího ptactva včetně papoušků a chovatelé laboratorních zvířat, protože vzniká i při práci s peřím a exkrementy. Nově objeveným zdrojem jsou i bakterie ve vodních nádržích, například v domácích vířivkách nebo klimatizacích.
„Nemoc se vyskytuje v méně závažných formách, jež se nejčastěji podobají zápalu plic, který může sám ustoupit. Existují ale i závažné formy, které přecházejí v jizvení plic, tedy plicní fibrózu, a ta může být smrtelná,“ upozornila přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty a Thomayerovy nemocnice Martina Vašáková.
Nemoc plná otazníků
Se svým mezinárodním týmem představila výsledky dlouhodobého výzkumu této nemoci v článku, který byl otištěn v odborném časopise American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine. „Orientovali jsme se na ozřejmění vzniku exogenní alergické alveolitidy, zjišťovali jsme náchylnosti lidí k této nemoci a vylepšili metody její diagnózy,“ dodala.
Vědci zatím stále neví, proč se u některého pacienta rozvine, a u jiného ne, případně jak je vážná. „Někdy je také nemoc obtížně diagnostikována, případně je diagnóza zaměněna za jinou,“ doplnila přednostka. Materiál pro další testy chtějí vědci získávat přímo z prostředí, ve kterém se pacienti vyskytují. Při další analýze budou zjišťovat, jestli na něj má pacient v krvi protilátky.
