Jako deset milionů notebooků. Německo spustilo nejsilnější počítač v Evropě

V Německu v pátek slavnostně uvedli do provozu nejrychlejší počítač v Evropě. Superpočítač Jupiter se nachází ve výzkumném ústavu v Jülichu na západě země, podle německého kancléře Friedricha Merze otevírá nové možnosti pro trénování modelů umělé inteligence (AI) i pro vědecké simulace.

Superpočítač Jupiter je nejrychlejší v Evropě a čtvrtý nejrychlejší na světě. „Chceme, aby se z Německa stal národ umělé inteligence,“ uvedl na ceremonii Merz. Podle něj je možné, že se bude zpětně na 20. léta 21. století pohlížet jako na desetiletí umělé inteligence. Evropu německý kancléř vyzval, aby dohnala své zpoždění v oblasti AI, v níž si nyní konkurují hlavně Spojené státy a Čína.

Jupiter je podle agentury DPA schopný provést nejméně trilion výpočtů za vteřinu. „Je to jako současně používat deset milionů klasických notebooků vyskládaných do výšky tří set kilometrů,“ řekl Merz. Podle ředitelky výpočetního centra v Jülichu Astrid Lambrechtové je Jupiter energeticky nejefektivnějším superpočítačem na světě. „V době, v níž digitalizace a AI vyžadují stále více energie, ukazujeme na příkladu Jupiteru, jak může vypadat cesta k výpočtům šetřícím zdroje,“ uvedla.

Německý kancléř Friedrich Merz na spouštění nejsilnějšího evropského počítače
Zdroj: Reuters/Jana Rodenbusch

K čemu slouží superpočítač

Jupiter stál 500 milionů eur (12,2 miliardy korun), polovinu prostředků poskytla Evropská komise, zbytek německý stát a spolková země Severní Porýní-Vestfálsko. Superpočítač by měl mimo jiné zlepšit předpověď počasí, včetně extrémních jevů, jako jsou silné deště a bouřky. Zkoumat by měl také lidský mozek s cílem vyvinout nové terapie.

Podle Lambrechtové je nyní nerealistické, že by se naplnily obavy některých lidí, že umělá inteligence převezme vládu nad lidstvem. „Velké modely AI selhávají v logickém myšlení,“ uvedla. „Pokud se ptáte na můj osobní názor, tak to ve střednědobém horizontu nepovažuji za reálné, aby stroje vyvinuly vlastní vědomí,“ řekla vědkyně agentuře DPA.

Podle nedávno zveřejněného žebříčku Top500, který zahrnuje 500 nejvýkonnějších počítačů na světě, jsou dva z prvních deseti v Evropě. Kromě Jupiteru v Německu jde také o počítač Leonardo v Itálii, který je na desáté příčce. Česká republika má v žebříčku na 165. místě superpočítač sloužící ve Škodě Auto a na 195. a 421. příčkách jsou dva stroje Karolina, které pracují v rámci Národního superpočítačového centra IT4Innovations v areálu Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
před 10 hhodinami

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
před 13 hhodinami

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
před 17 hhodinami

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
před 17 hhodinami

Americká firma pokročila v rekonstrukci genomu vyhynulého blbouna nejapného

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila pokrok ve snaze oživit dronta mauricijského, známého také jako blboun nejapný. Nelétavý pták vyhynul v 17. století v důsledku lidské činnosti. Firma nyní uvedla, že se jí podařilo zmapovat 95 procent jeho genomu. Pomocí nově vyvinuté platformy umělé inteligence (AI) zároveň identifikovala genetické změny, které by mohly být zodpovědné za charakteristické rysy tohoto ptáka. Cílem společnosti je vyhynulý druh znovu vytvořit a navrátit jej do jeho původního prostředí na ostrově Mauricius.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
14. 10. 2026‌‌

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
14. 10. 2026‌‌

AI by mohla napadat i chytré spotřebiče, varuje Anthropic. Šířila by se jako hlenky

Společnost Anthropic, která patří k průkopníkům v oboru umělých inteligencí (AI), upozornila na možnost, že už během několika měsíců by mohly být tyto autonomní programy schopné napadat nejen webové stránky, ale také spotřebiče v běžných domácnostech.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.