Jako deset milionů notebooků. Německo spustilo nejsilnější počítač v Evropě

V Německu v pátek slavnostně uvedli do provozu nejrychlejší počítač v Evropě. Superpočítač Jupiter se nachází ve výzkumném ústavu v Jülichu na západě země, podle německého kancléře Friedricha Merze otevírá nové možnosti pro trénování modelů umělé inteligence (AI) i pro vědecké simulace.

Superpočítač Jupiter je nejrychlejší v Evropě a čtvrtý nejrychlejší na světě. „Chceme, aby se z Německa stal národ umělé inteligence,“ uvedl na ceremonii Merz. Podle něj je možné, že se bude zpětně na 20. léta 21. století pohlížet jako na desetiletí umělé inteligence. Evropu německý kancléř vyzval, aby dohnala své zpoždění v oblasti AI, v níž si nyní konkurují hlavně Spojené státy a Čína.

Jupiter je podle agentury DPA schopný provést nejméně trilion výpočtů za vteřinu. „Je to jako současně používat deset milionů klasických notebooků vyskládaných do výšky tří set kilometrů,“ řekl Merz. Podle ředitelky výpočetního centra v Jülichu Astrid Lambrechtové je Jupiter energeticky nejefektivnějším superpočítačem na světě. „V době, v níž digitalizace a AI vyžadují stále více energie, ukazujeme na příkladu Jupiteru, jak může vypadat cesta k výpočtům šetřícím zdroje,“ uvedla.

Německý kancléř Friedrich Merz na spouštění nejsilnějšího evropského počítače
Zdroj: Reuters/Jana Rodenbusch

K čemu slouží superpočítač

Jupiter stál 500 milionů eur (12,2 miliardy korun), polovinu prostředků poskytla Evropská komise, zbytek německý stát a spolková země Severní Porýní-Vestfálsko. Superpočítač by měl mimo jiné zlepšit předpověď počasí, včetně extrémních jevů, jako jsou silné deště a bouřky. Zkoumat by měl také lidský mozek s cílem vyvinout nové terapie.

Podle Lambrechtové je nyní nerealistické, že by se naplnily obavy některých lidí, že umělá inteligence převezme vládu nad lidstvem. „Velké modely AI selhávají v logickém myšlení,“ uvedla. „Pokud se ptáte na můj osobní názor, tak to ve střednědobém horizontu nepovažuji za reálné, aby stroje vyvinuly vlastní vědomí,“ řekla vědkyně agentuře DPA.

Podle nedávno zveřejněného žebříčku Top500, který zahrnuje 500 nejvýkonnějších počítačů na světě, jsou dva z prvních deseti v Evropě. Kromě Jupiteru v Německu jde také o počítač Leonardo v Itálii, který je na desáté příčce. Česká republika má v žebříčku na 165. místě superpočítač sloužící ve Škodě Auto a na 195. a 421. příčkách jsou dva stroje Karolina, které pracují v rámci Národního superpočítačového centra IT4Innovations v areálu Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Vlna veder je bezprecedentní. Před půlstoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
26. 6. 2026

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
26. 6. 2026

Evropský pohled