Nejvyšší aktivní evropská sopka Etna povyrostla o desítky metrů

Výška italské Etny, která je nejvyšší aktivní sopkou v Evropě, vzrostla o několik desítek metrů. To je závěr pozorování z vesmíru a měření, které uskutečnili odborníci z Italského národního institutu pro geofyziku a vulkanologii (INGV). Nová výška sopky, která se rozprostírá u města Katánie na jižní Sicílii, činí 3357 metrů nad mořem.

Za růst sopky může mimo jiné její intenzivní aktivita v posledních měsících. Od poloviny února INGV zaznamenal přes padesát aktivit, při kterých Etna chrlila lávu a oheň. To podle vědců vedlo k výraznému nahromadění lávy a popela u jihovýchodního, nejmladšího a v současnosti i nejaktivnějšího kráteru sopky, který tímto způsobem dosáhl výšky 3357 metrů. Odchylka v měření činí tři metry.

Za nejvyšší byl dosud považován severovýchodní kráter. Ten v letech 1980 až 1981 dosáhl 3350 metrů nad mořem. Kvůli řadě sesuvů ale klesl. Při posledním měření z roku 2018 se podle vědců zastavil na 3326 metrech nad mořem. Sopečná aktivita z poslední doby podle vědců pozměnila také podobu Etny.

Častá sopečná aktivita způsobuje řadu problémů v nedalekém městě Katánie, které je významnou turistickou destinací a s 300 tisíci obyvateli i druhým největším centrem na Sicílii. Kvůli Etně v posledních měsících muselo několikrát přerušit provoz i nedaleké mezinárodní letiště. „Popel přinášený větrem padá na ulice a balkony. Ty jsou pak úplně černé,“ postěžovala si agentuře AFP obyvatelka města. Podle ní však místní i turisté oceňují působivé sopeční výbuchy při západu slunce. Větší škody nebo zranění v důsledku výbuchů úřady nehlásí.

Jak vypadá situace na Etně aktuálně, se dá zjistit při pohledu na webkameru, která sopku sluduje 24 hodin denně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 6 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 8 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 9 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 11 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled