Nejvyšší aktivní evropská sopka Etna povyrostla o desítky metrů

Výška italské Etny, která je nejvyšší aktivní sopkou v Evropě, vzrostla o několik desítek metrů. To je závěr pozorování z vesmíru a měření, které uskutečnili odborníci z Italského národního institutu pro geofyziku a vulkanologii (INGV). Nová výška sopky, která se rozprostírá u města Katánie na jižní Sicílii, činí 3357 metrů nad mořem.

Za růst sopky může mimo jiné její intenzivní aktivita v posledních měsících. Od poloviny února INGV zaznamenal přes padesát aktivit, při kterých Etna chrlila lávu a oheň. To podle vědců vedlo k výraznému nahromadění lávy a popela u jihovýchodního, nejmladšího a v současnosti i nejaktivnějšího kráteru sopky, který tímto způsobem dosáhl výšky 3357 metrů. Odchylka v měření činí tři metry.

Za nejvyšší byl dosud považován severovýchodní kráter. Ten v letech 1980 až 1981 dosáhl 3350 metrů nad mořem. Kvůli řadě sesuvů ale klesl. Při posledním měření z roku 2018 se podle vědců zastavil na 3326 metrech nad mořem. Sopečná aktivita z poslední doby podle vědců pozměnila také podobu Etny.

Častá sopečná aktivita způsobuje řadu problémů v nedalekém městě Katánie, které je významnou turistickou destinací a s 300 tisíci obyvateli i druhým největším centrem na Sicílii. Kvůli Etně v posledních měsících muselo několikrát přerušit provoz i nedaleké mezinárodní letiště. „Popel přinášený větrem padá na ulice a balkony. Ty jsou pak úplně černé,“ postěžovala si agentuře AFP obyvatelka města. Podle ní však místní i turisté oceňují působivé sopeční výbuchy při západu slunce. Větší škody nebo zranění v důsledku výbuchů úřady nehlásí.

Jak vypadá situace na Etně aktuálně, se dá zjistit při pohledu na webkameru, která sopku sluduje 24 hodin denně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 1 hhodinou

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 2 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 5 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026

Poznamenat to může i výstražné služby, říká k hrozbě propouštění v ČHMÚ ředitel Rieder

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor podle informací Českého rozhlasu propustit 37 zaměstnanců. V rozhovoru pro Českou televizi varoval jeho ředitel Mark Rieder před následky, které by se projevily i v tak důležitých oblastech, jako jsou výstrahy na jevy, které způsobují stomiliardové škody.
27. 2. 2026
Načítání...