Nejvyšší aktivní evropská sopka Etna povyrostla o desítky metrů

Výška italské Etny, která je nejvyšší aktivní sopkou v Evropě, vzrostla o několik desítek metrů. To je závěr pozorování z vesmíru a měření, které uskutečnili odborníci z Italského národního institutu pro geofyziku a vulkanologii (INGV). Nová výška sopky, která se rozprostírá u města Katánie na jižní Sicílii, činí 3357 metrů nad mořem.

Za růst sopky může mimo jiné její intenzivní aktivita v posledních měsících. Od poloviny února INGV zaznamenal přes padesát aktivit, při kterých Etna chrlila lávu a oheň. To podle vědců vedlo k výraznému nahromadění lávy a popela u jihovýchodního, nejmladšího a v současnosti i nejaktivnějšího kráteru sopky, který tímto způsobem dosáhl výšky 3357 metrů. Odchylka v měření činí tři metry.

Za nejvyšší byl dosud považován severovýchodní kráter. Ten v letech 1980 až 1981 dosáhl 3350 metrů nad mořem. Kvůli řadě sesuvů ale klesl. Při posledním měření z roku 2018 se podle vědců zastavil na 3326 metrech nad mořem. Sopečná aktivita z poslední doby podle vědců pozměnila také podobu Etny.

Častá sopečná aktivita způsobuje řadu problémů v nedalekém městě Katánie, které je významnou turistickou destinací a s 300 tisíci obyvateli i druhým největším centrem na Sicílii. Kvůli Etně v posledních měsících muselo několikrát přerušit provoz i nedaleké mezinárodní letiště. „Popel přinášený větrem padá na ulice a balkony. Ty jsou pak úplně černé,“ postěžovala si agentuře AFP obyvatelka města. Podle ní však místní i turisté oceňují působivé sopeční výbuchy při západu slunce. Větší škody nebo zranění v důsledku výbuchů úřady nehlásí.

Jak vypadá situace na Etně aktuálně, se dá zjistit při pohledu na webkameru, která sopku sluduje 24 hodin denně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 5 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 17 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...