Podle nové analýzy vědců, kteří zkoumají, proč se pocity Američanů ohledně zbraní tolik liší od pocitů lidí na celém světě, platí, že čím vyšší procento otroků bylo v roce 1860 mezi obyvateli amerického okresu, tím více zbraní mají jeho obyvatelé v současnosti.
Ve Spojených státech žije pět procent obyvatel planety. Současně se tam nachází víc než 45 procent všech střelných zbraní držených civilisty. Tato vášeň je sice dobře známá, ale mnohem méně se ví o tom, co je její příčinou.
„Kultura držení zbraní je jedním z případů, kdy opravdu funguje to, čemu se říká americká výjimečnost,“ říká Nick Buttrick, profesor psychologie na Wisconsinské univerzitě v Madisonu. „Jsme v tom opravdu úplně odlišní i od zemí, jako je Kanada nebo Austrálie – tedy míst, která mají podobné kulturní kořeny.“
Průzkumy organizace Pew Research Center ukazují, že dvě třetiny Američanů, kteří vlastní zbraň, tvrdí, že je to pro ně způsob, jak si zajistit bezpečí. V jiných zemích jsou lidé spíše přesvědčeni, že přítomnost zbraně zvyšuje riziko a nebezpečí pro jejich život, například s ohledem na mnohem vyšší počet vražd a sebevražd v domácnostech se zbraněmi. Podle Buttricka se odborníci na kulturu zbraní ale zabývají také úlohou rasy v amerických postojích ke zbraním, přičemž tyto dvě skutečnosti spolu mohou souviset.
Ve studii, která vyšla v časopise PNAS Nexus, Buttrick a jeho spoluautorka Jessica Mazenová popsali posun v náladách od původního chápání zbraní jako nástroje pro lov v dobách před občanskou válkou.
Na Jihu se po občanské válce mezi bílými Jižany prosadilo přesvědčení, že zbraň je nezbytná k ochraně rodiny, majetku a způsobu života. Možnosti vyzbrojit se pomohla záplava vojenských zbraní, které zde po konfliktu zůstaly, ale také vzestup ozbrojených bělošských organizací, jako byl Ku Klux Klan. A také rétorika elit, které rády argumentovaly tím, že nové vlády nebudou schopné ani ochotné chránit zájmy bílých Jižanů před nově osvobozenými černochy.
Jak studie vypadala
Vědci v tomto výzkumu porovnávali údaje o počtu obyvatel na úrovni okresů ze sčítání lidu v roce 1860 s tím, jak rozšířené jsou zbraně ve stejných okresech v současnosti. Vzhledem k tomu, že v USA neexistuje žádná celostátní evidence vlastnictví zbraní, studie použila široce přijímaný zástupný údaj. Tím je podíl sebevražd v daném okrese, které podle údajů Centra pro kontrolu a prevenci nemocí zahrnovaly střelnou zbraň.
„Vidíme silnou korelaci mezi počtem otroků v okrese v roce 1860 a počtem zbraní v současnosti, a to i po kontrole nejrůznějších proměnných, jako je například míra kriminality,“ vysvětluje Buttrick.
Tato korelace byla silná, i když se výzkumníci zaměřili pouze na bělošské držitele zbraní a zúžili svůj zástupný ukazatel vlastnictví zbraní na sebevraždy střelnými zbraněmi, které se týkaly pouze bělošských obětí.
Americké přesvědčení, že zbraně zajišťují lidem bezpečí, je tedy podle tohoto výzkumu silně spojené s jižanstvím.
Podle Buttricka je zajímavé, že přímá úměra „čím více se lidé cítí ohroženě, tím více se vyzbrojují“, platí pouze v místech, kde lidé vlastnili otroky. „Pokud se podíváte do oblastí, které v 60. letech 19. století neměly žádné otroky, pocit (ne)bezpečí nijak nekoreluje s množstvím zbraní v těchto okresech.“
Současně se ukázalo další nečekané propojení: v těch oblastech na severu a západě, kde je v současnosti více zbraní, žijí lidé, u nichž je větší pravděpodobnost, že mají na Facebooku přátele v těch částech Jihu, kde byla historicky vyšší míra otroctví. V těchto oblastech, stejně jako na Jihu, pocit nebezpečí s větší pravděpodobností předpovídá zvýšené vlastnictví zbraní. Podle výzkumníků to naznačuje, že zde působí sociální přenos, který pomáhá šířit přesvědčení o užitečnosti zbraní.
K čemu výsledky jsou
Výsledky tohoto výzkumu podle jeho autorů mohou poskytnout jasnější představu o tom, proč se postoj k držení zbraní vyvíjel a vyvíjí v různých částech USA odlišně – a také to, proč v některých částech země je vlastnictví zbraně stále ještě více spojené s lovem, a ne s osobní obranou.
„Pomáhá to vysvětlit některé věci – například, proč existuje tak úzké spojení mezi rasou a zbraněmi, tedy například to, proč jsou zbraně ve veřejném mínění a diskusích tak časté u bělochů, ale ne u černochů,“ dodává Buttrick. „A samozřejmě to ukazuje, proč je vlastnictví zbraní ve Spojených státech tak populární, ale jinde na světě ne.“
