Největší mořskou migraci způsobila vlna tsunami. Je to ekologická ruská ruleta, varují vědci

Trosky po tsunami nesly Pacifikem stovky mořských tvorů. Ti se tak dostali na místa, kde nikdy předtím nežili. Vědci teď řeší, jaký vliv to bude mít na ekosystémy.

Po vlně tsunami, která v roce 2011 v důsledku silného zemětřesení zasáhla Japonsko, doplulo na troskách přes Tichý oceán k americkému kontinentu téměř 300 druhů ryb, mušlí a dalších mořských tvorů. Jde o nejdelší a největší mořskou migraci, jaká byla kdy zdokumentována, oznámili vědci.

Vědci pročesali pláže Washingtonu, Oregonu, Kalifornie, Britské Kolumbie, Aljašky a Havaje, a našli druhy pocházející z Japonska. Pokud by se jim v novém prostředí podařilo uchytit a začalo by se jim dařit natolik, že začnou vytlačovat původní druhy, mohl by to být značný problém, uvedli autoři studie, kterou zveřejnil v posledním čísle časopis Science.

11 minut
Seismolog Zedník: Tsunami mohou přijít i 24 hodin po zemětřesení
Zdroj: ČT24

„Tomuhle říkáme ekologická ruleta,“ uvedl hlavní autor studie James Carlton, profesor mořských věd z Williams College ve Williamstownu v Massachusetts.

Jak změní organismy novou vlast?

Potrvá celé roky, než vědci zjistí, zda 289 japonských druhů v novém domově začne vzkvétat na úkor původních živočichů. Vědci odhadli, že napříč Tichým oceánem po tsunami přeplulo zhruba milion tvorů, kteří překonali trasu dlouhou 7725 kilometrů, aby se z Japonska dostali na americké západní pobřeží.

Invazivní druhy jsou velkým problémem po celém světě, když se rostliny a živočichové zabydlují v místech, kde v minulosti nežili. Už z minulosti jsou známé případy, když mořské invaze poškodily komerční chov korýšů, narušily místní ekosystém, způsobily ekonomické ztráty a šířily choroby, vůči kterým se původní druhy nedokázaly bránit.

Zemětřesení o síle devíti stupňů Richterovy škály udeřilo u pobřeží Japonska 11. března 2011. Následná vlna tsunami do moře smetla lodě, mola, bójky a další trosky. Ty pak pluly na východ s armádou živých tvorů, z nichž některé se už cestou stačily rozmnožit. Kromě mušlí jsou mezi nimi například i mořské sasanky, koráli či krabi.

V loňském roce na pobřeží Oregonu přineslo moře malou loď z Japonska, ve které bylo 20 rybek druhu žijícího v západním Pacifiku. Část z nich stále žije v Oregonském akváriu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 8 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...