Nejstarší desková hra světa je stará čtyři tisíce let. Možná sloužila k předvídání budoucnosti

Archeologové objevili v odlehlé jeskyni v Ázerbájdžánu předmět, který by mohl být úplně nejstarší deskovou hrou v dějinách lidstva. Její smysl i pravidla jsou zatím neznámé.

Deskové hry tvoří jeden z nejčastějších vánočních dárků současnosti, rozšířené ale byly už před stovkami let. A jak ukazuje nejnovější archeologický nález, hrály se už ve starověku.

O objevu jedné z vůbec nejstarších deskových her světa informoval své kolegy archeolog Walter Crist na zasedání Americké společnosti pro orientální výzkum. Desková hra je podle něj součástí zdi lidmi obývaného jeskynního komplexu v Gobustánu na jihozápadě Ázerbájdžánu.

„Vůbec nemám pochybnosti,“ uvedl vědec pro vědecky popularizační web Live Science. „Je to příliš pravidelné v tom, jak je to navržené,“ popsal Crist. Herní desku vysekanou do skály tvoří dvě řady čtverců uprostřed a kolem nich kruhovité otvory – každá pátá, desátá, patnáctá a dvacáté díra je nějak označená, vysvětlil. „A díra úplně nahoře je o něco větší než ostatní, vypadá jako koncové políčko ve hře.“

Starověk a deskové hry

Archeologové mají v současné době desítky nálezů nejrůznějších starověkých her – pocházejí ze všech koutů planety – od Egypta přes Anatolii až po Čínu. Přes značně detailní herní plány, které se dobře zachovaly, není stále vůbec jasné, jak se takové hry hrály. U žádné se totiž nedochoval návod k použití; nic takového zřejmě ani neexistovalo, protože pravidla se takřka s určitostí jen tradovala ústně.

Navíc se kvůli horším materiálům používaly méně trvanlivé figurky a další herní žetony, takže se herní principy jen odhadují. Jedna z nejznámějších her tohoto typu – nalezená mnohokrát – měla 58 děr; je možné, že ázerbájdžánská deskovka byla její variantou nebo předchůdkyní.

Kdo ji hrál a proč?

Stejně tak není známý dokonce ani smysl této hry. Mohlo jít čistě o zábavu, kdy by tato hra byla například předchůdcem vrhcábů, ale je stejně tak dobře možné, že mohla mít náboženské účely.

Archeologové věří, že se herní plochy mohly využívat pro náboženské rituály, předvídání budoucnosti nebo věštění, možná také při pohřebních rituálech – kdy hráčská figurka symbolizovala životní, respektive posmrtnou pouť zesnulého.

Walter Crist na hru narazil naprostou náhodou, když se mu do rukou dostaly fotografie z jeskyně. Pak ji prozkoumal osobně – v rámci výzkumu jiné archeologické lokality, která se nachází nedaleko. Z ostatních artefaktů nalezených v okolí to vypadá, že hra pocházela přibližně z doby kolem roku 2000 před naším letopočtem – je-li to pravda, pak se jedná o vůbec nejstarší objevenou deskovou hru vůbec.

V té době zde žili lidé, kteří se živili pastevectvím – a měli tedy dostatek volného času. Hrami si podle Crista mohli zahánět dlouhou chvíli.

  • Skalní umění a památky na dávné osídlení v ázerbájdžánském Gobustánu jsou staré až 4000 let. Skály zde ukrývají sbírku až šesti tisíc skalních kreseb. Nacházejí se zde také zbytky osídlení a pohřebišť starých obyvatel od konce doby ledové až do středověku.
  • Od roku 2007 jsou skalní umění a památky osídlení v Gobustánu zapsány jako chráněná památka na Seznamu světového dědictví UNESCO.
  • Zdroj: Wikipedia, UNESCO

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 10 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 11 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 13 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 16 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...