Nejstarší desková hra světa je stará čtyři tisíce let. Možná sloužila k předvídání budoucnosti

Archeologové objevili v odlehlé jeskyni v Ázerbájdžánu předmět, který by mohl být úplně nejstarší deskovou hrou v dějinách lidstva. Její smysl i pravidla jsou zatím neznámé.

Deskové hry tvoří jeden z nejčastějších vánočních dárků současnosti, rozšířené ale byly už před stovkami let. A jak ukazuje nejnovější archeologický nález, hrály se už ve starověku.

O objevu jedné z vůbec nejstarších deskových her světa informoval své kolegy archeolog Walter Crist na zasedání Americké společnosti pro orientální výzkum. Desková hra je podle něj součástí zdi lidmi obývaného jeskynního komplexu v Gobustánu na jihozápadě Ázerbájdžánu.

„Vůbec nemám pochybnosti,“ uvedl vědec pro vědecky popularizační web Live Science. „Je to příliš pravidelné v tom, jak je to navržené,“ popsal Crist. Herní desku vysekanou do skály tvoří dvě řady čtverců uprostřed a kolem nich kruhovité otvory – každá pátá, desátá, patnáctá a dvacáté díra je nějak označená, vysvětlil. „A díra úplně nahoře je o něco větší než ostatní, vypadá jako koncové políčko ve hře.“

Starověk a deskové hry

Archeologové mají v současné době desítky nálezů nejrůznějších starověkých her – pocházejí ze všech koutů planety – od Egypta přes Anatolii až po Čínu. Přes značně detailní herní plány, které se dobře zachovaly, není stále vůbec jasné, jak se takové hry hrály. U žádné se totiž nedochoval návod k použití; nic takového zřejmě ani neexistovalo, protože pravidla se takřka s určitostí jen tradovala ústně.

Navíc se kvůli horším materiálům používaly méně trvanlivé figurky a další herní žetony, takže se herní principy jen odhadují. Jedna z nejznámějších her tohoto typu – nalezená mnohokrát – měla 58 děr; je možné, že ázerbájdžánská deskovka byla její variantou nebo předchůdkyní.

Kdo ji hrál a proč?

Stejně tak není známý dokonce ani smysl této hry. Mohlo jít čistě o zábavu, kdy by tato hra byla například předchůdcem vrhcábů, ale je stejně tak dobře možné, že mohla mít náboženské účely.

Archeologové věří, že se herní plochy mohly využívat pro náboženské rituály, předvídání budoucnosti nebo věštění, možná také při pohřebních rituálech – kdy hráčská figurka symbolizovala životní, respektive posmrtnou pouť zesnulého.

Walter Crist na hru narazil naprostou náhodou, když se mu do rukou dostaly fotografie z jeskyně. Pak ji prozkoumal osobně – v rámci výzkumu jiné archeologické lokality, která se nachází nedaleko. Z ostatních artefaktů nalezených v okolí to vypadá, že hra pocházela přibližně z doby kolem roku 2000 před naším letopočtem – je-li to pravda, pak se jedná o vůbec nejstarší objevenou deskovou hru vůbec.

V té době zde žili lidé, kteří se živili pastevectvím – a měli tedy dostatek volného času. Hrami si podle Crista mohli zahánět dlouhou chvíli.

  • Skalní umění a památky na dávné osídlení v ázerbájdžánském Gobustánu jsou staré až 4000 let. Skály zde ukrývají sbírku až šesti tisíc skalních kreseb. Nacházejí se zde také zbytky osídlení a pohřebišť starých obyvatel od konce doby ledové až do středověku.
  • Od roku 2007 jsou skalní umění a památky osídlení v Gobustánu zapsány jako chráněná památka na Seznamu světového dědictví UNESCO.
  • Zdroj: Wikipedia, UNESCO

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 4 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 6 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 9 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 10 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 13 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...