Nejstarší desková hra světa je stará čtyři tisíce let. Možná sloužila k předvídání budoucnosti

Archeologové objevili v odlehlé jeskyni v Ázerbájdžánu předmět, který by mohl být úplně nejstarší deskovou hrou v dějinách lidstva. Její smysl i pravidla jsou zatím neznámé.

Deskové hry tvoří jeden z nejčastějších vánočních dárků současnosti, rozšířené ale byly už před stovkami let. A jak ukazuje nejnovější archeologický nález, hrály se už ve starověku.

O objevu jedné z vůbec nejstarších deskových her světa informoval své kolegy archeolog Walter Crist na zasedání Americké společnosti pro orientální výzkum. Desková hra je podle něj součástí zdi lidmi obývaného jeskynního komplexu v Gobustánu na jihozápadě Ázerbájdžánu.

„Vůbec nemám pochybnosti,“ uvedl vědec pro vědecky popularizační web Live Science. „Je to příliš pravidelné v tom, jak je to navržené,“ popsal Crist. Herní desku vysekanou do skály tvoří dvě řady čtverců uprostřed a kolem nich kruhovité otvory – každá pátá, desátá, patnáctá a dvacáté díra je nějak označená, vysvětlil. „A díra úplně nahoře je o něco větší než ostatní, vypadá jako koncové políčko ve hře.“

Starověk a deskové hry

Archeologové mají v současné době desítky nálezů nejrůznějších starověkých her – pocházejí ze všech koutů planety – od Egypta přes Anatolii až po Čínu. Přes značně detailní herní plány, které se dobře zachovaly, není stále vůbec jasné, jak se takové hry hrály. U žádné se totiž nedochoval návod k použití; nic takového zřejmě ani neexistovalo, protože pravidla se takřka s určitostí jen tradovala ústně.

Navíc se kvůli horším materiálům používaly méně trvanlivé figurky a další herní žetony, takže se herní principy jen odhadují. Jedna z nejznámějších her tohoto typu – nalezená mnohokrát – měla 58 děr; je možné, že ázerbájdžánská deskovka byla její variantou nebo předchůdkyní.

Kdo ji hrál a proč?

Stejně tak není známý dokonce ani smysl této hry. Mohlo jít čistě o zábavu, kdy by tato hra byla například předchůdcem vrhcábů, ale je stejně tak dobře možné, že mohla mít náboženské účely.

Archeologové věří, že se herní plochy mohly využívat pro náboženské rituály, předvídání budoucnosti nebo věštění, možná také při pohřebních rituálech – kdy hráčská figurka symbolizovala životní, respektive posmrtnou pouť zesnulého.

Walter Crist na hru narazil naprostou náhodou, když se mu do rukou dostaly fotografie z jeskyně. Pak ji prozkoumal osobně – v rámci výzkumu jiné archeologické lokality, která se nachází nedaleko. Z ostatních artefaktů nalezených v okolí to vypadá, že hra pocházela přibližně z doby kolem roku 2000 před naším letopočtem – je-li to pravda, pak se jedná o vůbec nejstarší objevenou deskovou hru vůbec.

V té době zde žili lidé, kteří se živili pastevectvím – a měli tedy dostatek volného času. Hrami si podle Crista mohli zahánět dlouhou chvíli.

  • Skalní umění a památky na dávné osídlení v ázerbájdžánském Gobustánu jsou staré až 4000 let. Skály zde ukrývají sbírku až šesti tisíc skalních kreseb. Nacházejí se zde také zbytky osídlení a pohřebišť starých obyvatel od konce doby ledové až do středověku.
  • Od roku 2007 jsou skalní umění a památky osídlení v Gobustánu zapsány jako chráněná památka na Seznamu světového dědictví UNESCO.
  • Zdroj: Wikipedia, UNESCO

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
před 8 hhodinami

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
včera v 16:00

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
včera v 14:20

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
včera v 10:16

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
včera v 09:14

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
včera v 08:00

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
včera v 06:00

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
3. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.