Nejohroženější orangutany světa může vyhubit projekt vodní elektrárny

Nejohroženější orangutani na světě mohou být odsouzeni k zániku poté, co indonéský soud schválil projekt kontroverzní přehrady v pralese Batang Toru na severu ostrova Sumatra. Tato oblast je domovem orangutanů tapanulijských, kteří byli jako samostatný druh identifikováni teprve v roce 2017. Ve volné přírodě jich zbývá jen 800 a všichni žijí v tomto ekosystému, informoval zpravodajský server BBC News.

Vodní elektrárna v hodnotě miliardy dolarů má být dokončená v roce 2022 přímo v srdci deštného pralesa Batang Toru, který je kromě orangutanů také domovem gibonů tmavorukých a tygrů sumaterských. Elektrárna má dodávat čistou energii provincii Severní Sumatra a podle listu Jakarta Post ji postaví čínská státní firma Sinohydro. Na financování se podílí několik mezinárodních bank včetně čínské banky BOC.

Skupina na ochranu přírody Indonéské fórum pro životní prostředí (Walhi) podala začátkem tohoto roku žalobu proti souhlasu provincie Severní Sumatra se stavbou přehrady. Správní soud v Medanu ale nyní žalobu zamítl, čímž otevřel cestu pro realizaci projektu. Proti verdiktu, podle něhož je ekologický dopad v souladu s existujícími předpisy, se chce Walhi odvolat.

Argumenty ekologů nebral nikdo vážně

Podle britského profesora Serge Wicha, odborníka na ochranu primátů liverpoolské Univerzity Johna Moorese, je soudní rozhodnutí zklamáním. Ekologické posouzení dopadů projektu, které bylo při sporu předloženo, je podle jeho slov „nepochybně nedostatečné“.

  • Na světě žije – podle odhadu z roku 2016  – 14 613 sumaterských orangutanů. Odhad na základě rozlohy obyvatelného habitatu z roku 2004 předpokládal existenci asi 55 tisíc bornejských orangutanů; roku 2012 však byla předpokládaná rozloha habitatu výrazně navýšena, což by znamenalo populaci o asi 104 700 jedincích. Akční plán indonéské vlády z roku 2007 vyčíslil celkovou populaci na 61 234 orangutanů, z toho 54 567 na ostrově Borneo.

Wich byl jedním z vědců, kteří v roce 2017 potvrdili existenci orangutana tapanulijského. Podle jeho slov přehrada rozdělí už tak velmi malou populaci těchto tvorů. „V místě, kde tu přehradu chtějí stavět, je výskyt tohoto druhu nejhustší, takže je to nejhorší prostor v pralese, který mohli vybrat,“ řekl.

V ohrožení jsou nejen orangutani na Sumatře

Také další ostrov, kde orangutani žijí, je v ohrožení. Vědci, kteří studovali 16 let orangutany na Borneu, před rokem oznámili, že za tuto dobu kvůli lidem umřelo přes 100 tisíc těchto primátů.

Za úbytek orangutanů, jejichž název v překladu znamená „lesní člověk“, může podle zprávy kombinace několika faktorů – především kácení pralesů, dolování a také nadměrná produkce palmového oleje. Výzkum ale ukázal ještě znepokojivější fakt: orangutani totiž mizí i z oblastí, kde zůstává původní prales netknutý.

Podle autorky studie Marie Voigtové se to dá vysvětlit jediným způsobem: orangutani jsou v pralesech prostě zabíjeni. V práci, která vyšla v odborném časopise Current Biology, vědci uvádějí, že nejčastěji loví orangutany místní lidé ze msty. Primáti totiž vyrážejí z pralesů ven a živí se tam na lidských farmách. Farmářům se to samozřejmě nelíbí a orangutany zabíjí. Vědci přiznávají, že tento fenomén doposud výrazně podceňovali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA
před 6 hhodinami

Žloutenky A letos v Česku výrazně přibývá

Žloutenka typu A se letos v Česku šíří velmi rychle, upozorňuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Zranitelným skupinám doporučují hygienici i očkování, dodržovat jen mytí rukou už totiž nemusí stačit.
před 7 hhodinami

Otázky a odpovědi: Jak se slintavka šíří a proč musejí být zvířata utracena

Slintavka a kulhavka (SLAK) je extrémně nakažlivá nemoc, která může způsobit obrovské hospodářské škody. Není snadné s ní bojovat a její zkrocení vyžaduje rozsáhlejší opatření. Ústřední veterinární správa připravila odpovědi na ty nejdůležitější otázky spojené s touto chorobou.
před 8 hhodinami

Studenti si vyzkoušeli stav beztíže. Hráli karty nebo pili vodu

Stav beztíže, jaký znají astronauti z Mezinárodní vesmírné stanice, si vyzkoušelo 26 studentů a dalších osobností při misi Zero-G. V rámci projektu Česká cesta do vesmíru letěli speciálním letadlem nad Krkonošemi a Orlickými horami. Vědci dělají při takovém letu často různé pokusy, studenti si tak mohli cestu naplno užít. Projekt zaměřený na propagaci technického vzdělávání a přírodních oborů začal loni v září. A let v Airbusu A310 vyvolávajícím stav beztíže byl jeho vyvrcholením, na začátku se do výběrového řízení v přihlásilo 861 zájemců.
před 22 hhodinami

Z kontinentální Evropy odstartovala orbitální raketa. Po několika sekundách spadla

Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
včeraAktualizovánovčera v 18:18

Slintavka bývala v českých chlévech častým hostem. Farmáři podceňovali její šíření

Už když se slintavka a kulhavka šířila v českých zemích v 19. století, znamenala pro hospodáře velkou hrozbu. Dobový tisk ukazuje, že lidé podceňovali to, jak extrémně nakažlivá nákaza je.
včera v 10:00

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
29. 3. 2025

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
29. 3. 2025
Načítání...