Nejmenší nosorožci světa vymírají. V Malajsii je chtějí zachránit klonováním

V Malajsii na konci loňského roku uhynul tamní poslední jedinec nosorožce sumaterského. Rakovině podlehla pětadvacetiletá samice Iman, na světě tak už zbývá jen několik desítek exemplářů. Malajsijští vědci se je pokusí zachránit klonováním.

Kriticky ohrožený nosorožec sumaterský je v současnosti druhým nejvzácnějším nosorožcem světa – po nosorožcích severních tuponosých. Obou druhů je už tak málo, že jejich zachování přirozeným způsobem není možné. A proto se malajsijští vědci rozhodli, že ikonické zvíře své domoviny zachrání pomocí moderních technologií.

Za projektem stojí experti z Mezinárodní islámské univerzity v Malajsii, kteří chtějí využít tkáň a buňky ze samice Iman a dalších nosorožců. Využijí technologii kmenových buněk a umělé oplodnění; podle vedoucího projektu Muhammada Lokmana Bin Md. Isy je to podobné klonování – výsledkem bude zdravé mládě vytvořené z buněk mrtvých nosorožců.

„Ještě než poslední tři malajsijští nosorožci uhynuli, získali jsme jejich buňky. V současnosti jsou stále živé, díky tomu věřím, že uspějeme,“ uvedl Lokman pro stanici CNN. Lokman věří, že s tímto živým genetickým materiálem by se mohlo podařit nosorožce zachránit.

Autoři projektu zvažují dva přístupy: protože se kmenové buňky mohou vyvíjet v jakékoliv jiné buňky, daly by se přeměnit na spermie a vajíčka. Jejich spojením v laboratoři by vzniklo embryo, které by pak vědci implantovali náhradní matce. Tou by mohla být jak některá jiná přežívající samice stejného druhu, ale také možná i jiného druhu.

Druhá metoda by spočívala v naklonování genetické informace Iman – v podstatě by šlo o stejný postup, který byl použit roku 1996 u ovce Dolly. Výzkumníci zřejmě použijí oba způsoby a budou porovnávat jejich účinnost.

Celý projekt je teprve v začátcích, jeho autoři se chtějí poučit z podobných, které probíhají jinde. Tím nejpodobnějším je záchrana nosorožců severních tuponosých, na níž pracuje mezinárodní vědecký tým včetně českých expertů.

Nejmenší z nosorožců

Nosorožec sumaterský je nejmenší nosorožec světa a jako jediný z asijských nosorožců má dva rohy. Nosorožci se kdysi toulali po celé Asii až po Indii, jejich počty ale drasticky poklesly v důsledku odlesňování a pytláctví.

Z divoké přírody už tento savec téměř vymizel. Světový fond na ochranu přírody odhaduje, že v současnosti zbývá na světě posledních třicet až osmdesát jedinců, většinou na indonéském ostrově Sumatra a v indonéské části ostrova Borneo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Egyptské kočky určené bohům i faraonům živořily, ukázal výzkum

Egypťané obětovali bohům kočky, které pohřbívali společně s významnými hodnostáři a někdy dokonce i faraony. Nová studie teď naznačuje, že dokonce ani kočky určené pro panovníky a bohy nevedly ani zdaleka rozmazlený život. S tím, jak si užívají ty současné i v chudších domácnostech, se to nedá srovnat.
16. 11. 2026‌‌

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
15. 11. 2026‌‌

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
15. 11. 2026‌‌

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizováno15. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.