V Malajsii na konci loňského roku uhynul tamní poslední jedinec nosorožce sumaterského. Rakovině podlehla pětadvacetiletá samice Iman, na světě tak už zbývá jen několik desítek exemplářů. Malajsijští vědci se je pokusí zachránit klonováním.
Kriticky ohrožený nosorožec sumaterský je v současnosti druhým nejvzácnějším nosorožcem světa – po nosorožcích severních tuponosých. Obou druhů je už tak málo, že jejich zachování přirozeným způsobem není možné. A proto se malajsijští vědci rozhodli, že ikonické zvíře své domoviny zachrání pomocí moderních technologií.
Za projektem stojí experti z Mezinárodní islámské univerzity v Malajsii, kteří chtějí využít tkáň a buňky ze samice Iman a dalších nosorožců. Využijí technologii kmenových buněk a umělé oplodnění; podle vedoucího projektu Muhammada Lokmana Bin Md. Isy je to podobné klonování – výsledkem bude zdravé mládě vytvořené z buněk mrtvých nosorožců.
„Ještě než poslední tři malajsijští nosorožci uhynuli, získali jsme jejich buňky. V současnosti jsou stále živé, díky tomu věřím, že uspějeme,“ uvedl Lokman pro stanici CNN. Lokman věří, že s tímto živým genetickým materiálem by se mohlo podařit nosorožce zachránit.
Autoři projektu zvažují dva přístupy: protože se kmenové buňky mohou vyvíjet v jakékoliv jiné buňky, daly by se přeměnit na spermie a vajíčka. Jejich spojením v laboratoři by vzniklo embryo, které by pak vědci implantovali náhradní matce. Tou by mohla být jak některá jiná přežívající samice stejného druhu, ale také možná i jiného druhu.
Druhá metoda by spočívala v naklonování genetické informace Iman – v podstatě by šlo o stejný postup, který byl použit roku 1996 u ovce Dolly. Výzkumníci zřejmě použijí oba způsoby a budou porovnávat jejich účinnost.
Celý projekt je teprve v začátcích, jeho autoři se chtějí poučit z podobných, které probíhají jinde. Tím nejpodobnějším je záchrana nosorožců severních tuponosých, na níž pracuje mezinárodní vědecký tým včetně českých expertů.
Nejmenší z nosorožců
Nosorožec sumaterský je nejmenší nosorožec světa a jako jediný z asijských nosorožců má dva rohy. Nosorožci se kdysi toulali po celé Asii až po Indii, jejich počty ale drasticky poklesly v důsledku odlesňování a pytláctví.
Z divoké přírody už tento savec téměř vymizel. Světový fond na ochranu přírody odhaduje, že v současnosti zbývá na světě posledních třicet až osmdesát jedinců, většinou na indonéském ostrově Sumatra a v indonéské části ostrova Borneo.
