Analýza dat z klinických studií vakcín proti covidu-19 ukázala, že významná část nahlášených běžných vedlejších účinků pocházela od lidí, kteří místo skutečné vakcíny dostali placebo. Tyto vedlejší účinky tak nemohly spustit složky vakcíny, ale jiné, například psychické faktory. Autoři analýzy tak zdůrazňují nutnost kvalitnější komunikace při očkovacích kampaních.
Nejčastější vedlejší účinky vakcín hlásili ve velké míře i lidé s placebem, zjistila analýza klinických studií
Vědci v USA analyzovali údaje z dvanácti klinických studií vakcín proti covidu-19. Tyto práce zahrnovaly údaje o více než 45 tisících lidech. Polovina z nich dostala opravdovou vakcínu, druhé polovině v kontrolní skupině ale do ramene vpíchli místo vakcíny solný roztok - tedy látku, která na organismus nemá vůbec žádný vliv. Lidé přitom nevěděli, zda dostali vakcínu anebo neúčinné placebo.
Analýza se nezabývala závažnými nežádoucími účinky, jako jsou krevní sraženiny nebo zánět srdce, které se objevují vzácně, ale těmi běžnými, nejčastějšími vedlejšími účinky.
V časopise Jama Network Open vědci popisují, že našli dva druhy vedlejších účinků - takzvané systémové, které se objevovaly na různých místech organismu, a pak specifické, které byly zaznamenány v oblasti vpichu. Mezi typické systémové vedlejší následky patří bolest hlavy nebo únava, mezi specifické bolest v místě vpichu a zarudnutí na něm.
Po první dávce se nějaké systémové vedlejší účinky objevily u 35,2 procenta lidí, kteří dostali placebo - podle očekávání šlo nejčastěji o bolest hlavy (19 procent) a únavu (16 procent). Po druhé dávce hlásilo systémové nežádoucí účinky 31 procent těch, co dostali placebo.
Ze skupiny, která dostala skutečnou vakcínu, ohlásilo 46 procent alespoň jeden systémový vedlejší účinek a 66 procent alespoň jeden specifický.
- Placebo (z latinského placere – líbit se) je neúčinná látka, která je upravena do stejné formy jako lék (stejný vzhled, stejná chuť). Analogicky lze použít pojem placebo i pro další terapeutický postup (například terapeutický přístroj nebo forma psychoterapie), u kterého se nepředpokládá, že by byl terapeutický vliv vyšší než jen nespecifický psychoterapeutický vliv léčení. Pokud vnímá jedinec po použití placeba negativní účinky, jde o nocebo (latinsky „uškodím“).
Závažnost vedlejších účinků byla u obou skupin podobná
Zajímavé přitom bylo, že u očkovaných i u těch, kteří dostali placebo, byla závažnost vedlejších efektů prakticky stejná. Autoři výzkumu proto došli k závěru, že právě nocebo efektu se dá přičíst významné množství vedlejších účinků, které lidé po očkování často cítí.
To tedy podle nich naznačuje, že podstatná část mírnějších nežádoucích účinků, jako jsou bolesti hlavy, krátkodobá únava a bolesti rukou, není způsobena složkami vakcíny, ale jinými faktory, zejména psychickými. Právě ony mohou vyvolat negativní reakce, jako je úzkost, pocit bolesti nebo únavy.
Autoři tvrdí, že tyto údaje jasně prokazují, jak důležité je veřejnost informovat o možných negativních reakcích a zejména o jejich příčinách. „Když se lidem, kteří podstupují nějaký lékařský zákrok, sdělí, jaké jsou jeho vedlejší účinky a že jsou velmi podobné obrácenému placebo efektu, opravdu se u nich snižuje úzkost,“ uvedl Ted Kaptchuk, profesor globálního zdraví a sociálního lékařství na Harvardské lékařské fakultě a hlavní autor studie.
Doporučuje, aby byly závěry jeho týmu zohledněny při plánování očkovacích kampaní.