„Naše lišejníky nejsou na potenci, nejezte je,“ prosí novozélandští botanici Číňany

Botanici na Novém Zélandu varují veřejnost, aby nepojídala lišejník rostoucí na kameních i cestách; ohrožuje tím nejen tamní ekosystémy, ale i vlastní zdraví. Poptávka se zvedla poté, co se po internetu začaly šířit zprávy o jeho afrodiziakálních účincích. Na mnoha on-line obchodech, zejména v Číně, se totiž objevily reklamy na „sexy lišejník“, který by měl fungovat jako zcela přírodní alternativa k chemické viagře.

Po celém světě existuje asi dvacet tisíc druhů lišejníků, na Novém Zélandu se jich vyskytují přibližně dva tisíce. A řada z nich je, stejně jako mnoho jiných organismů na tomto ostrově, ohrožená – nejnověji i kvůli zahraničním kupcům bažícím po afrodiziakálních látkách. 

Novozélandský lišejník Xanthoparmelia scabrosa, který nejčastěji roste ve městech a příměstských oblastech, se v současné době se vyskytuje i ve stovkách produktů, které se prodávají v čínských on-line obchodech; ceny se pohybují mezi dvanácti a třemi sty dolary za kilogram.

Podle expertky z Otažské univerzity Allison Knightové tato houba sice opravdu může mít podobné vlastnosti jako slavný lék na potenci – obsahuje totiž inhibitor PDE5, tedy látku, která potlačuje enzym zodpovědný za impotenci – ve vyšších koncentracích ale může být jedovatá.

Knightová navíc varuje, že pokud je lišejník nasbíraný na cestách, může být značně znečištěný, ať už psími exkrementy nebo nejrůznějšími látkami z automobilů. Většina prodávaných lišejníků je podle ní ke všemu podvod: vzorky, které měla k dispozici, se skládaly nejčastěji z osmdesáti procent viagry a dvaceti procent trávy. 

Nabídka lišejníku Xanthoparmelia scabrosa na serveru Alibaba
Zdroj: Screen Capture Alibaba/ ČT24

Organismus s neznámými účinky

Podle novozélandského botanika Petera de Lange současná věda účinky lišejníků na lidský organismus v podstatě nezná; neexistují žádné vědecké výzkumy, které by studovaly dopady jejich konzumace na lidské zdraví, a dokonce ani to, zda opravdu fungují podobně jako viagra. Pojídané látky by tak mohly mít i zcela opačné účinky, než jaké si muži slibují.  

Lišejníky jsou vlastně houby, které žijí v symbiotickém společenství s řasou nebo sinicí. Podle Knightové je možné, že nejen tyto lišejníky mají silné léčivé schopnosti, potenciál těchto organismů ale věda začíná teprve poznávat. Jednou z cest, jak mohou lidem v budoucnu pomoci, je využít je v boji proti bakteriím – zejména proti bakteriím, které si získaly odolnost vůči antibiotikům. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 36 mminutami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 18 hhodinami

Přehledy od AI v Googlu mohou podporovat šíření konspirací, popsala studie

Funkce přehled od AI (umělé inteligence) v internetovém vyhledávači Google může spíše podporovat šíření některých konspiračních teorií než je vyvracet. Vyplývá to z nové studie výzkumníků z Queenslandské technické univerzity (QUT).
před 21 hhodinami

Čínská metoda slibuje chirurgické odstranění Alzheimera. Vědci řeší, jestli funguje

Alzheimerova choroba je i přes pokrok v celé řadě medicínských technologií stále neléčitelná. Teď nemocným přináší naději nová čínská metoda. Jenže je kolem ní až příliš mnoho nesrovnalostí.
včera v 06:30

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
2. 9. 2026

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
2. 9. 2026

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
2. 9. 2026

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
2. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.