Botanici na Novém Zélandu varují veřejnost, aby nepojídala lišejník rostoucí na kameních i cestách; ohrožuje tím nejen tamní ekosystémy, ale i vlastní zdraví. Poptávka se zvedla poté, co se po internetu začaly šířit zprávy o jeho afrodiziakálních účincích. Na mnoha on-line obchodech, zejména v Číně, se totiž objevily reklamy na „sexy lišejník“, který by měl fungovat jako zcela přírodní alternativa k chemické viagře.
„Naše lišejníky nejsou na potenci, nejezte je,“ prosí novozélandští botanici Číňany
Po celém světě existuje asi dvacet tisíc druhů lišejníků, na Novém Zélandu se jich vyskytují přibližně dva tisíce. A řada z nich je, stejně jako mnoho jiných organismů na tomto ostrově, ohrožená – nejnověji i kvůli zahraničním kupcům bažícím po afrodiziakálních látkách.
Novozélandský lišejník Xanthoparmelia scabrosa, který nejčastěji roste ve městech a příměstských oblastech, se v současné době se vyskytuje i ve stovkách produktů, které se prodávají v čínských on-line obchodech; ceny se pohybují mezi dvanácti a třemi sty dolary za kilogram.
Podle expertky z Otažské univerzity Allison Knightové tato houba sice opravdu může mít podobné vlastnosti jako slavný lék na potenci – obsahuje totiž inhibitor PDE5, tedy látku, která potlačuje enzym zodpovědný za impotenci – ve vyšších koncentracích ale může být jedovatá.
Knightová navíc varuje, že pokud je lišejník nasbíraný na cestách, může být značně znečištěný, ať už psími exkrementy nebo nejrůznějšími látkami z automobilů. Většina prodávaných lišejníků je podle ní ke všemu podvod: vzorky, které měla k dispozici, se skládaly nejčastěji z osmdesáti procent viagry a dvaceti procent trávy.
Organismus s neznámými účinky
Podle novozélandského botanika Petera de Lange současná věda účinky lišejníků na lidský organismus v podstatě nezná; neexistují žádné vědecké výzkumy, které by studovaly dopady jejich konzumace na lidské zdraví, a dokonce ani to, zda opravdu fungují podobně jako viagra. Pojídané látky by tak mohly mít i zcela opačné účinky, než jaké si muži slibují.
Lišejníky jsou vlastně houby, které žijí v symbiotickém společenství s řasou nebo sinicí. Podle Knightové je možné, že nejen tyto lišejníky mají silné léčivé schopnosti, potenciál těchto organismů ale věda začíná teprve poznávat. Jednou z cest, jak mohou lidem v budoucnu pomoci, je využít je v boji proti bakteriím – zejména proti bakteriím, které si získaly odolnost vůči antibiotikům.