„Naše lišejníky nejsou na potenci, nejezte je,“ prosí novozélandští botanici Číňany

Botanici na Novém Zélandu varují veřejnost, aby nepojídala lišejník rostoucí na kameních i cestách; ohrožuje tím nejen tamní ekosystémy, ale i vlastní zdraví. Poptávka se zvedla poté, co se po internetu začaly šířit zprávy o jeho afrodiziakálních účincích. Na mnoha on-line obchodech, zejména v Číně, se totiž objevily reklamy na „sexy lišejník“, který by měl fungovat jako zcela přírodní alternativa k chemické viagře.

Po celém světě existuje asi dvacet tisíc druhů lišejníků, na Novém Zélandu se jich vyskytují přibližně dva tisíce. A řada z nich je, stejně jako mnoho jiných organismů na tomto ostrově, ohrožená – nejnověji i kvůli zahraničním kupcům bažícím po afrodiziakálních látkách. 

Novozélandský lišejník Xanthoparmelia scabrosa, který nejčastěji roste ve městech a příměstských oblastech, se v současné době se vyskytuje i ve stovkách produktů, které se prodávají v čínských on-line obchodech; ceny se pohybují mezi dvanácti a třemi sty dolary za kilogram.

Podle expertky z Otažské univerzity Allison Knightové tato houba sice opravdu může mít podobné vlastnosti jako slavný lék na potenci – obsahuje totiž inhibitor PDE5, tedy látku, která potlačuje enzym zodpovědný za impotenci – ve vyšších koncentracích ale může být jedovatá.

Knightová navíc varuje, že pokud je lišejník nasbíraný na cestách, může být značně znečištěný, ať už psími exkrementy nebo nejrůznějšími látkami z automobilů. Většina prodávaných lišejníků je podle ní ke všemu podvod: vzorky, které měla k dispozici, se skládaly nejčastěji z osmdesáti procent viagry a dvaceti procent trávy. 

Nabídka lišejníku Xanthoparmelia scabrosa na serveru Alibaba
Zdroj: Screen Capture Alibaba/ ČT24

Organismus s neznámými účinky

Podle novozélandského botanika Petera de Lange současná věda účinky lišejníků na lidský organismus v podstatě nezná; neexistují žádné vědecké výzkumy, které by studovaly dopady jejich konzumace na lidské zdraví, a dokonce ani to, zda opravdu fungují podobně jako viagra. Pojídané látky by tak mohly mít i zcela opačné účinky, než jaké si muži slibují.  

Lišejníky jsou vlastně houby, které žijí v symbiotickém společenství s řasou nebo sinicí. Podle Knightové je možné, že nejen tyto lišejníky mají silné léčivé schopnosti, potenciál těchto organismů ale věda začíná teprve poznávat. Jednou z cest, jak mohou lidem v budoucnu pomoci, je využít je v boji proti bakteriím – zejména proti bakteriím, které si získaly odolnost vůči antibiotikům. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 5 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 8 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 10 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 10 hhodinami
Načítání...