„Naše lišejníky nejsou na potenci, nejezte je,“ prosí novozélandští botanici Číňany

Botanici na Novém Zélandu varují veřejnost, aby nepojídala lišejník rostoucí na kameních i cestách; ohrožuje tím nejen tamní ekosystémy, ale i vlastní zdraví. Poptávka se zvedla poté, co se po internetu začaly šířit zprávy o jeho afrodiziakálních účincích. Na mnoha on-line obchodech, zejména v Číně, se totiž objevily reklamy na „sexy lišejník“, který by měl fungovat jako zcela přírodní alternativa k chemické viagře.

Po celém světě existuje asi dvacet tisíc druhů lišejníků, na Novém Zélandu se jich vyskytují přibližně dva tisíce. A řada z nich je, stejně jako mnoho jiných organismů na tomto ostrově, ohrožená – nejnověji i kvůli zahraničním kupcům bažícím po afrodiziakálních látkách. 

Novozélandský lišejník Xanthoparmelia scabrosa, který nejčastěji roste ve městech a příměstských oblastech, se v současné době se vyskytuje i ve stovkách produktů, které se prodávají v čínských on-line obchodech; ceny se pohybují mezi dvanácti a třemi sty dolary za kilogram.

Podle expertky z Otažské univerzity Allison Knightové tato houba sice opravdu může mít podobné vlastnosti jako slavný lék na potenci – obsahuje totiž inhibitor PDE5, tedy látku, která potlačuje enzym zodpovědný za impotenci – ve vyšších koncentracích ale může být jedovatá.

Knightová navíc varuje, že pokud je lišejník nasbíraný na cestách, může být značně znečištěný, ať už psími exkrementy nebo nejrůznějšími látkami z automobilů. Většina prodávaných lišejníků je podle ní ke všemu podvod: vzorky, které měla k dispozici, se skládaly nejčastěji z osmdesáti procent viagry a dvaceti procent trávy. 

Nabídka lišejníku Xanthoparmelia scabrosa na serveru Alibaba
Zdroj: Screen Capture Alibaba/ ČT24

Organismus s neznámými účinky

Podle novozélandského botanika Petera de Lange současná věda účinky lišejníků na lidský organismus v podstatě nezná; neexistují žádné vědecké výzkumy, které by studovaly dopady jejich konzumace na lidské zdraví, a dokonce ani to, zda opravdu fungují podobně jako viagra. Pojídané látky by tak mohly mít i zcela opačné účinky, než jaké si muži slibují.  

Lišejníky jsou vlastně houby, které žijí v symbiotickém společenství s řasou nebo sinicí. Podle Knightové je možné, že nejen tyto lišejníky mají silné léčivé schopnosti, potenciál těchto organismů ale věda začíná teprve poznávat. Jednou z cest, jak mohou lidem v budoucnu pomoci, je využít je v boji proti bakteriím – zejména proti bakteriím, které si získaly odolnost vůči antibiotikům. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
před 11 hhodinami

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
před 13 hhodinami

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
před 14 hhodinami

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
před 16 hhodinami

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
před 17 hhodinami

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026

Řadu zápasů na fotbalovém šampionátu může ohrozit „vlhké vedro“

Na mistrovství světa ve fotbale, které začne už za necelý měsíc, by mohly panovat meteorologické podmínky, jež překonávají hranice doporučované pro přerušení zápasů. Nová analýza upozorňuje na rizika a analyzuje příčiny.
14. 5. 2026
Načítání...