NASA zveřejnila „mapu pokladů“ Marsu. Naznačuje, kde by měli lidé přistát

Americká kosmická agentura NASA má velké plány ohledně návratu lidských astronautů na Měsíc. To by se mělo odehrát už roku 2024 – má to být ale jen první krok pro cestu na Mars. Nová studie nyní popsala, kde by se mohla nacházet ložiska vody a kde by tedy měla lidská expedice přistát.

Výsledky výzkumu vyšly v odborném časopise Geophysical Research Letters. Podle autorů představují jakousi mapu, která ukazuje, kde na Marsu hledat vodu. Ta by se tam mohla nacházet ve formě ledu pouhých 2,5 centimetru pod povrchem.

Podle NASA je právě výskyt ledu klíčovým aspektem pro výběr místa na přistání. Na palubě strojů, které poletí k Marsu, totiž nebude dostatek místa k tomu, aby se dalo naložit dostatečné množství vody. Ta by přitom měla fungovat jako zdroj tekutin pro astronauty, současně se z ní dá vyrobit raketové palivo. NASA se proto chystá využít místních zdrojů.

Aby autoři studie tuto „mapu pokladů“ (jak ji sami nazývají) vytvořili, vycházeli z dat dvou družic: Mars Reconnaissance Orbiter a Mars Odyssey Orbiter. „Nebudete ani potřebovat bagr, abyste se dostali k ledu. Bude vám stačit rýč,“ uvedl hlavní autor studie Sylvain Piqueux z NASA. „Pokračujeme nadále ve sběru dat z ledu pohřbeného na Marsu, abychom dokázali co nejlépe vybrat místa, kde by měli astronauti přistát.“

Voda na Marsu

Voda v „normální“ tekuté podobě na povrchu Marsu existovat nemůže. Na planetě je totiž tak nízký atmosférický tlak, že by se okamžitě přeměnila na plyn. Prokazatelně se zde ale nachází ve formě ledu pod povrchem, zejména v oblastech poblíž pólů, avšak i ve středních zeměpisných šířkách planety.

K vytvoření jeho mapy využili autoři výzkumu především přístroje na sledování tepla, ale také radarová i vizuální data. Led na Marsu už dříve odhalily družice i moduly, a že není hluboko, vyplývá jak z pokusů o jeho odběr, tak i z pouhého pozorování – stačilo jen sledovat, jak se objevuje na místech, kam dopadají meteority. 

Arcadia Planitia

Zatím se ukazuje, že ideálním místem dosednutí je střední zeměpisná šířka, která nabízí lepší tepelné i světelné podmínky než póly. Za ideální experti považují oblast jménem Arcadia Planitia, která se nachází na severní části Marsu. Severní polokoule má totiž menší výškové rozdíly a také hustější atmosféru, která by mohla s bezpečným přistáním modulu pomoci.

Nová data vytipovanou lokalitu podporují; na mapách je oblast celá modrá a fialová, což je dokladem, že se zde vodní led nachází pouhých 30 až 60 centimetrů pod povrchem. Autoři se nyní budou věnovat rozdílům během různých ročních období.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 2 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 4 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 4 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 7 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 8 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 11 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
včera v 14:53

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
včera v 12:42
Načítání...