NASA zveřejnila „mapu pokladů“ Marsu. Naznačuje, kde by měli lidé přistát

Americká kosmická agentura NASA má velké plány ohledně návratu lidských astronautů na Měsíc. To by se mělo odehrát už roku 2024 – má to být ale jen první krok pro cestu na Mars. Nová studie nyní popsala, kde by se mohla nacházet ložiska vody a kde by tedy měla lidská expedice přistát.

Výsledky výzkumu vyšly v odborném časopise Geophysical Research Letters. Podle autorů představují jakousi mapu, která ukazuje, kde na Marsu hledat vodu. Ta by se tam mohla nacházet ve formě ledu pouhých 2,5 centimetru pod povrchem.

Podle NASA je právě výskyt ledu klíčovým aspektem pro výběr místa na přistání. Na palubě strojů, které poletí k Marsu, totiž nebude dostatek místa k tomu, aby se dalo naložit dostatečné množství vody. Ta by přitom měla fungovat jako zdroj tekutin pro astronauty, současně se z ní dá vyrobit raketové palivo. NASA se proto chystá využít místních zdrojů.

Aby autoři studie tuto „mapu pokladů“ (jak ji sami nazývají) vytvořili, vycházeli z dat dvou družic: Mars Reconnaissance Orbiter a Mars Odyssey Orbiter. „Nebudete ani potřebovat bagr, abyste se dostali k ledu. Bude vám stačit rýč,“ uvedl hlavní autor studie Sylvain Piqueux z NASA. „Pokračujeme nadále ve sběru dat z ledu pohřbeného na Marsu, abychom dokázali co nejlépe vybrat místa, kde by měli astronauti přistát.“

Voda na Marsu

Voda v „normální“ tekuté podobě na povrchu Marsu existovat nemůže. Na planetě je totiž tak nízký atmosférický tlak, že by se okamžitě přeměnila na plyn. Prokazatelně se zde ale nachází ve formě ledu pod povrchem, zejména v oblastech poblíž pólů, avšak i ve středních zeměpisných šířkách planety.

K vytvoření jeho mapy využili autoři výzkumu především přístroje na sledování tepla, ale také radarová i vizuální data. Led na Marsu už dříve odhalily družice i moduly, a že není hluboko, vyplývá jak z pokusů o jeho odběr, tak i z pouhého pozorování – stačilo jen sledovat, jak se objevuje na místech, kam dopadají meteority. 

Arcadia Planitia

Zatím se ukazuje, že ideálním místem dosednutí je střední zeměpisná šířka, která nabízí lepší tepelné i světelné podmínky než póly. Za ideální experti považují oblast jménem Arcadia Planitia, která se nachází na severní části Marsu. Severní polokoule má totiž menší výškové rozdíly a také hustější atmosféru, která by mohla s bezpečným přistáním modulu pomoci.

Nová data vytipovanou lokalitu podporují; na mapách je oblast celá modrá a fialová, což je dokladem, že se zde vodní led nachází pouhých 30 až 60 centimetrů pod povrchem. Autoři se nyní budou věnovat rozdílům během různých ročních období.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 39 mminutami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...