NASA v simulaci bránila Denver před asteroidem. Zničila omylem New York

Na začátku května provedly americké vládní agentury rozsáhlé cvičení, které mělo simulovat ohrožení Spojených států asteroidem. NASA, FEMA a další agentury řešily jak sledování tělesa, pokus o jeho odklonění, tak i následky, které by jeho dopad způsobil – a také snahu o jejich zmírnění.

Simulace začala objevením imaginárního asteroidu 2019 PDC. Po excentrické trajektorii se přiblížil k Zemi – asi 200metrové těleso mělo dopadnout nedaleko Denveru v Coloradu.

Vědci z NASA spočítali, že vlastnosti asteroidu, jeho rychlost a úhel dopadu znamenají, že v oblasti dopadu nic nepřežije. Účastníci simulace se tedy rozhodli pro nouzové řešení: do asteroidu nechali narazit všechny dostupné raketové nosiče, aby ho tak odklonili.

Zničený New York v simulaci
Zdroj: NASA

Už první okamžiky ukázaly, že uspěli – podařilo se jim těleso opravdu odklonit. Zanedlouho ale zjistili, že v simulaci se asi 60metrový kus asteroidu odlomil a explodoval přímo nad New Yorkem, nad Central Parkem. Exploze by měla sílu výbuchu jaderné bomby, která by zabila většinu obyvatel ve městě, s výjimkou oblasti Staten Island.

Naštěstí v simulaci trvalo 10 dní, než by asteroid na New York dopadl, takže bylo dost času na to metropoli evakuovat.

Simulace měla za úkol vytvořit co nejčernější scénář, ve skutečnosti je pravděpodobnost dopadu asteroidu na hustě obydlené území poměrně malá; už jen proto, že většinu povrchu Země tvoří oceány. Cílem bylo, aby experti, kteří by v takovém scénáři museli jednat, byli vystaveni složitým rozhodnutím a aby se dostali pod extrémní tlak.

Co dál?

Účastníci experimentu v tiskové zprávě uvedli, že pro zlepšení bezpečnosti Země by potřebovali, aby byl dokončen infračervený dalekohled NEOCam, jehož účelem má být právě pátrání po asteroidech. Dále aby proběhla evropská mise Hera, která má změřit výsledky americké mise DART. A také aby byl zintenzivněn průzkum asteroidu Apophis, který se roku 2029 dostane do blízkosti Země.

Tento týden NASA informovala také o detailech výše uvedené mise DART. Ta má spočívat v nárazu satelitu do menšího tělesa dvojplanetky Didymos s cílem ovlivnit jeho pohyb. 

DART
Zdroj: NASA

Dvojplanetka Didymos pro Zemi nepředstavuje žádnou hrozbu a je ideálním cílem pro takovou zkoušku, protože podle NASA je snadnější měřit v binárním systému změny v oběžné dráze menší planetky kolem větší než sledovat změny v letové dráze jedné planetky kolem Slunce.

Binární systém s označením 65803 tvoří větší těleso Didymos A o průměru přibližně 800 metrů, kolem něhož obíhá měsíček Didymos B, velký asi 150 metrů. Dvojice byla objevena v dubnu 1996 a vědci se v zájmu realizace chystaného projektu DART o ní snaží dozvědět co nejvíce od roku 2015.

S vypuštěním sondy DART se počítá v létě 2021 a její dopad předpokládanou rychlostí přibližně šest kilometrů za vteřinu je plánován na září následujícího roku, kdy by Didymos měl být „jen“ 11 milionů kilometrů daleko od naší planety. Tato vzdálenost umožní sledovat test pomocí přístrojů ze Země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 4 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...