NASA v simulaci bránila Denver před asteroidem. Zničila omylem New York

Na začátku května provedly americké vládní agentury rozsáhlé cvičení, které mělo simulovat ohrožení Spojených států asteroidem. NASA, FEMA a další agentury řešily jak sledování tělesa, pokus o jeho odklonění, tak i následky, které by jeho dopad způsobil – a také snahu o jejich zmírnění.

Simulace začala objevením imaginárního asteroidu 2019 PDC. Po excentrické trajektorii se přiblížil k Zemi – asi 200metrové těleso mělo dopadnout nedaleko Denveru v Coloradu.

Vědci z NASA spočítali, že vlastnosti asteroidu, jeho rychlost a úhel dopadu znamenají, že v oblasti dopadu nic nepřežije. Účastníci simulace se tedy rozhodli pro nouzové řešení: do asteroidu nechali narazit všechny dostupné raketové nosiče, aby ho tak odklonili.

Zničený New York v simulaci
Zdroj: NASA

Už první okamžiky ukázaly, že uspěli – podařilo se jim těleso opravdu odklonit. Zanedlouho ale zjistili, že v simulaci se asi 60metrový kus asteroidu odlomil a explodoval přímo nad New Yorkem, nad Central Parkem. Exploze by měla sílu výbuchu jaderné bomby, která by zabila většinu obyvatel ve městě, s výjimkou oblasti Staten Island.

Naštěstí v simulaci trvalo 10 dní, než by asteroid na New York dopadl, takže bylo dost času na to metropoli evakuovat.

Simulace měla za úkol vytvořit co nejčernější scénář, ve skutečnosti je pravděpodobnost dopadu asteroidu na hustě obydlené území poměrně malá; už jen proto, že většinu povrchu Země tvoří oceány. Cílem bylo, aby experti, kteří by v takovém scénáři museli jednat, byli vystaveni složitým rozhodnutím a aby se dostali pod extrémní tlak.

Co dál?

Účastníci experimentu v tiskové zprávě uvedli, že pro zlepšení bezpečnosti Země by potřebovali, aby byl dokončen infračervený dalekohled NEOCam, jehož účelem má být právě pátrání po asteroidech. Dále aby proběhla evropská mise Hera, která má změřit výsledky americké mise DART. A také aby byl zintenzivněn průzkum asteroidu Apophis, který se roku 2029 dostane do blízkosti Země.

Tento týden NASA informovala také o detailech výše uvedené mise DART. Ta má spočívat v nárazu satelitu do menšího tělesa dvojplanetky Didymos s cílem ovlivnit jeho pohyb. 

DART
Zdroj: NASA

Dvojplanetka Didymos pro Zemi nepředstavuje žádnou hrozbu a je ideálním cílem pro takovou zkoušku, protože podle NASA je snadnější měřit v binárním systému změny v oběžné dráze menší planetky kolem větší než sledovat změny v letové dráze jedné planetky kolem Slunce.

Binární systém s označením 65803 tvoří větší těleso Didymos A o průměru přibližně 800 metrů, kolem něhož obíhá měsíček Didymos B, velký asi 150 metrů. Dvojice byla objevena v dubnu 1996 a vědci se v zájmu realizace chystaného projektu DART o ní snaží dozvědět co nejvíce od roku 2015.

S vypuštěním sondy DART se počítá v létě 2021 a její dopad předpokládanou rychlostí přibližně šest kilometrů za vteřinu je plánován na září následujícího roku, kdy by Didymos měl být „jen“ 11 milionů kilometrů daleko od naší planety. Tato vzdálenost umožní sledovat test pomocí přístrojů ze Země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok plný selhání. Odborný žurnál zkritizoval ministra zdravotnictví Kennedyho

Jeden z nejprestižnějších zdravotních odborných časopisů světa, Lancet, vydal rozsáhlou kritiku amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího. List popsal změny, které Kennedy zavedl a které podle Lancetu poškodily americké zdravotnictví. Hovoří o roku plném selhání. Náprava prý bude trvat celé desítky let.
před 1 hhodinou

Mladé Evropanky kouří víc než jejich vrstevnice ve světě, varuje WHO

Evropské dívky ve věku 13 až 15 let mají nejvyšší míru užívání tabáku ve své věkové skupině na celém světě, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Mladí Evropané vynikají také v konzumaci elektronických cigaret: užívá je nejméně každý sedmý mladistvý Evropan.
před 3 hhodinami

Vegetariáni méně trpí na časté rakoviny, prokázal rozsáhlý výzkum

Vegetariáni mají podstatně nižší riziko vzniku pěti typů rakoviny než lidé, kteří běžně konzumují maso, popsala nová studie, která se věnovala vlivu stravy na pravděpodobnost rozvoje rakovinného bujení. Opačnou situaci ale vědci zjistili u nejčastějšího druhu rakoviny jícnu.
před 4 hhodinami

Čeští přírodovědci popsali jednoho z nejmenších savců na Zemi

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR) ho objevil v etiopských horách a popsal ho jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi.
před 9 hhodinami

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 21 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 23 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
včera v 15:08

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
včera v 11:46
Načítání...