NASA předčasně ukončila test motorů rakety, se kterou chce letět na Měsíc

Test motorů nové rakety SLS (Space Launch System), která má v dalších letech dopravit astronauty na Měsíc, skončil v americkém testovacím středisku v Mississippi předčasně. Podle Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) běžely čtyři motory jen něco přes minutu, zatímco původně měli inženýři v plánu zážeh ukončit až po osmi minutách, aby mohli nasimulovat let rakety na oběžnou dráhu Země.

Šéf NASA Jim Brindestine odmítl předčasně ukončený test označit za neúspěch. „Dnešek byl dobrý den… máme velké množství dat, se kterými můžeme pracovat,“ řekl. Není podle něj vyloučeno, že raketa podle plánů letos v listopadu uskuteční svůj první let. „Než posadíme americké astronauty do americké rakety, musí být všechno bezchybné,“ dodal šéf NASA.

Test motorů se uskutečnil ve Stennisově vesmírném středisku v sobotu vpodvečer místního času (v sobotu před půlnocí SEČ). Motory RS-25 vyvinuté ve spolupráci se společností Boeing se podařilo zažehnout a pak běžely minutu a 15 vteřin, než je systém kvůli zatím neupřesněné chybě zase vypnul. Za tu dobu motory spotřebovaly přes 2,5 milionu litrů paliva.

„Důvodem chybového hlášení mohl být jakýkoli parametr, který se při chodu motoru odchýlil,“ podotkl šéf projektu raket SLS John Honeycutt.

Mohutná raketa SLS je klíčovou součástí nového amerického programu výzkumu Měsíce, který nese název Artemis. Bude se skládat ze tří etap. První (Artemis 1) bude nepilotovaný let nové lodi Orion kolem Měsíce a zpět na Zemi. Druhou etapou (Artemis 2) bude stejný let Orionu kolem Měsíce, ale už s lidskou posádkou. Třetí etapa (Artemis 3) zahrnuje vysílání astronautů na vesmírnou stanici Gateway u Měsíce a později, předběžně v roce 2024, počítá s přistáním první ženy a dalšího muže na Měsíci. Do roku 2028 NASA počítá s dlouhodobým výzkumem na Měsíci.

Tento postupně se rozvíjející program Artemis pak bude přípravou pro vyslání lidí na Mars. Vývoj nové rakety SLS má nyní tříleté zpoždění. Oproti původnímu harmonogramu byl rozpočet překročen o tři miliardy dolarů, upozornila agentura Reuters.

Kritici se snaží NASA přesvědčit, že by měla dát přednost službám komerčních společností jako je SpaceX nebo United Launch Alliance, které jsou mnohem levnější. Jeden start SLS bude stát zhruba jednu miliardu dolarů (22 miliard korun), zatímco start o něco méně výkonné rakety Falcon Heavy stojí kolem 90 milionů dolarů (dvě miliardy korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 21 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...