NASA předčasně ukončila test motorů rakety, se kterou chce letět na Měsíc

Test motorů nové rakety SLS (Space Launch System), která má v dalších letech dopravit astronauty na Měsíc, skončil v americkém testovacím středisku v Mississippi předčasně. Podle Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) běžely čtyři motory jen něco přes minutu, zatímco původně měli inženýři v plánu zážeh ukončit až po osmi minutách, aby mohli nasimulovat let rakety na oběžnou dráhu Země.

Šéf NASA Jim Brindestine odmítl předčasně ukončený test označit za neúspěch. „Dnešek byl dobrý den… máme velké množství dat, se kterými můžeme pracovat,“ řekl. Není podle něj vyloučeno, že raketa podle plánů letos v listopadu uskuteční svůj první let. „Než posadíme americké astronauty do americké rakety, musí být všechno bezchybné,“ dodal šéf NASA.

Test motorů se uskutečnil ve Stennisově vesmírném středisku v sobotu vpodvečer místního času (v sobotu před půlnocí SEČ). Motory RS-25 vyvinuté ve spolupráci se společností Boeing se podařilo zažehnout a pak běžely minutu a 15 vteřin, než je systém kvůli zatím neupřesněné chybě zase vypnul. Za tu dobu motory spotřebovaly přes 2,5 milionu litrů paliva.

„Důvodem chybového hlášení mohl být jakýkoli parametr, který se při chodu motoru odchýlil,“ podotkl šéf projektu raket SLS John Honeycutt.

Mohutná raketa SLS je klíčovou součástí nového amerického programu výzkumu Měsíce, který nese název Artemis. Bude se skládat ze tří etap. První (Artemis 1) bude nepilotovaný let nové lodi Orion kolem Měsíce a zpět na Zemi. Druhou etapou (Artemis 2) bude stejný let Orionu kolem Měsíce, ale už s lidskou posádkou. Třetí etapa (Artemis 3) zahrnuje vysílání astronautů na vesmírnou stanici Gateway u Měsíce a později, předběžně v roce 2024, počítá s přistáním první ženy a dalšího muže na Měsíci. Do roku 2028 NASA počítá s dlouhodobým výzkumem na Měsíci.

Tento postupně se rozvíjející program Artemis pak bude přípravou pro vyslání lidí na Mars. Vývoj nové rakety SLS má nyní tříleté zpoždění. Oproti původnímu harmonogramu byl rozpočet překročen o tři miliardy dolarů, upozornila agentura Reuters.

Kritici se snaží NASA přesvědčit, že by měla dát přednost službám komerčních společností jako je SpaceX nebo United Launch Alliance, které jsou mnohem levnější. Jeden start SLS bude stát zhruba jednu miliardu dolarů (22 miliard korun), zatímco start o něco méně výkonné rakety Falcon Heavy stojí kolem 90 milionů dolarů (dvě miliardy korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
před 3 hhodinami

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
před 3 hhodinami

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
před 5 hhodinami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.