NASA předčasně ukončila test motorů rakety, se kterou chce letět na Měsíc

Test motorů nové rakety SLS (Space Launch System), která má v dalších letech dopravit astronauty na Měsíc, skončil v americkém testovacím středisku v Mississippi předčasně. Podle Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) běžely čtyři motory jen něco přes minutu, zatímco původně měli inženýři v plánu zážeh ukončit až po osmi minutách, aby mohli nasimulovat let rakety na oběžnou dráhu Země.

Šéf NASA Jim Brindestine odmítl předčasně ukončený test označit za neúspěch. „Dnešek byl dobrý den… máme velké množství dat, se kterými můžeme pracovat,“ řekl. Není podle něj vyloučeno, že raketa podle plánů letos v listopadu uskuteční svůj první let. „Než posadíme americké astronauty do americké rakety, musí být všechno bezchybné,“ dodal šéf NASA.

Test motorů se uskutečnil ve Stennisově vesmírném středisku v sobotu vpodvečer místního času (v sobotu před půlnocí SEČ). Motory RS-25 vyvinuté ve spolupráci se společností Boeing se podařilo zažehnout a pak běžely minutu a 15 vteřin, než je systém kvůli zatím neupřesněné chybě zase vypnul. Za tu dobu motory spotřebovaly přes 2,5 milionu litrů paliva.

„Důvodem chybového hlášení mohl být jakýkoli parametr, který se při chodu motoru odchýlil,“ podotkl šéf projektu raket SLS John Honeycutt.

Mohutná raketa SLS je klíčovou součástí nového amerického programu výzkumu Měsíce, který nese název Artemis. Bude se skládat ze tří etap. První (Artemis 1) bude nepilotovaný let nové lodi Orion kolem Měsíce a zpět na Zemi. Druhou etapou (Artemis 2) bude stejný let Orionu kolem Měsíce, ale už s lidskou posádkou. Třetí etapa (Artemis 3) zahrnuje vysílání astronautů na vesmírnou stanici Gateway u Měsíce a později, předběžně v roce 2024, počítá s přistáním první ženy a dalšího muže na Měsíci. Do roku 2028 NASA počítá s dlouhodobým výzkumem na Měsíci.

Tento postupně se rozvíjející program Artemis pak bude přípravou pro vyslání lidí na Mars. Vývoj nové rakety SLS má nyní tříleté zpoždění. Oproti původnímu harmonogramu byl rozpočet překročen o tři miliardy dolarů, upozornila agentura Reuters.

Kritici se snaží NASA přesvědčit, že by měla dát přednost službám komerčních společností jako je SpaceX nebo United Launch Alliance, které jsou mnohem levnější. Jeden start SLS bude stát zhruba jednu miliardu dolarů (22 miliard korun), zatímco start o něco méně výkonné rakety Falcon Heavy stojí kolem 90 milionů dolarů (dvě miliardy korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 10 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 12 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 13 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 15 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled