NASA předčasně ukončila test motorů rakety, se kterou chce letět na Měsíc

Test motorů nové rakety SLS (Space Launch System), která má v dalších letech dopravit astronauty na Měsíc, skončil v americkém testovacím středisku v Mississippi předčasně. Podle Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) běžely čtyři motory jen něco přes minutu, zatímco původně měli inženýři v plánu zážeh ukončit až po osmi minutách, aby mohli nasimulovat let rakety na oběžnou dráhu Země.

Šéf NASA Jim Brindestine odmítl předčasně ukončený test označit za neúspěch. „Dnešek byl dobrý den… máme velké množství dat, se kterými můžeme pracovat,“ řekl. Není podle něj vyloučeno, že raketa podle plánů letos v listopadu uskuteční svůj první let. „Než posadíme americké astronauty do americké rakety, musí být všechno bezchybné,“ dodal šéf NASA.

Test motorů se uskutečnil ve Stennisově vesmírném středisku v sobotu vpodvečer místního času (v sobotu před půlnocí SEČ). Motory RS-25 vyvinuté ve spolupráci se společností Boeing se podařilo zažehnout a pak běžely minutu a 15 vteřin, než je systém kvůli zatím neupřesněné chybě zase vypnul. Za tu dobu motory spotřebovaly přes 2,5 milionu litrů paliva.

„Důvodem chybového hlášení mohl být jakýkoli parametr, který se při chodu motoru odchýlil,“ podotkl šéf projektu raket SLS John Honeycutt.

Mohutná raketa SLS je klíčovou součástí nového amerického programu výzkumu Měsíce, který nese název Artemis. Bude se skládat ze tří etap. První (Artemis 1) bude nepilotovaný let nové lodi Orion kolem Měsíce a zpět na Zemi. Druhou etapou (Artemis 2) bude stejný let Orionu kolem Měsíce, ale už s lidskou posádkou. Třetí etapa (Artemis 3) zahrnuje vysílání astronautů na vesmírnou stanici Gateway u Měsíce a později, předběžně v roce 2024, počítá s přistáním první ženy a dalšího muže na Měsíci. Do roku 2028 NASA počítá s dlouhodobým výzkumem na Měsíci.

Tento postupně se rozvíjející program Artemis pak bude přípravou pro vyslání lidí na Mars. Vývoj nové rakety SLS má nyní tříleté zpoždění. Oproti původnímu harmonogramu byl rozpočet překročen o tři miliardy dolarů, upozornila agentura Reuters.

Kritici se snaží NASA přesvědčit, že by měla dát přednost službám komerčních společností jako je SpaceX nebo United Launch Alliance, které jsou mnohem levnější. Jeden start SLS bude stát zhruba jednu miliardu dolarů (22 miliard korun), zatímco start o něco méně výkonné rakety Falcon Heavy stojí kolem 90 milionů dolarů (dvě miliardy korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 19 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026
Načítání...