NASA na podzim spustí tým, který bude zkoumat fenomén UFO

Americká kosmická agentura NASA oznámila v polovině června, že vytvořila nový vědecký tým, který by měl od podzimu začít detailně zkoumat neidentifikované letecké jevy (UAP). Jde o události na obloze, které nelze identifikovat jako letadla nebo známé přírodní jevy, obecně jsou známé i pod zkratkou UFO.

Badatelé se zaměří na identifikaci dostupných údajů, na to, jak nejlépe shromažďovat spolehlivé informace v budoucnosti a jak může NASA tato data využít k posunu vědeckého poznání kolem fenoménu UAP. Celkem by studie neměla stát víc než 100 tisíc dolarů.

„Vzhledem k omezenému počtu pozorování UAP je v současné době obtížné vyvozovat vědecké závěry o povaze těchto jevů,“ okomentovala projekt NASA. Neidentifikované jevy v atmosféře jsou ale podle ní zajímavé jak pro národní bezpečnost, tak i pro bezpečnost letectví. Zjištění, které jevy jsou přirozené, představuje první klíčový krok k jejich identifikaci nebo zmírnění. Právě bezpečnost letadel je jedním z hlavních cílů NASA.

Agentura v tiskovém prohlášení zdůraznila, že neexistují žádné důkazy, že by UAP byly mimozemského původu.

Věda může pomoci

„NASA věří, že věda má k dispozici dostatečně účinné nástroje a že je dokáže uplatnit i v tomto případě,“ řekl Thomas Zurbuchen, zástupce administrátora pro vědu v ústředí NASA. „Máme přístup k velkému množství pozorování Země z vesmíru – a to je životodárná síla vědeckého bádání. Máme k dispozici nástroje a tým, který nám může pomoci zlepšit naše chápání neznámého. To je samotná definice toho, co je věda.“

V USA už neidentifikované létající objekty zkoumalo více agentur. NASA ale není součástí ani pracovní skupiny ministerstva obrany pro neidentifikované letecké jevy ani jejího nástupce, skupiny pro identifikaci a synchronizaci řízení leteckých objektů.

NASA ale chce svou činnost úzce koordinovat napříč dalšími americkými úřady a ve spolupráci s nimi hledat ty nejúčinnější vědecké nástroje vědy k objasnění povahy a původu neidentifikovaných leteckých jevů.

Nezávislý studijní tým agentury povede astrofyzik David Spergel, který je prezidentem Simonsovy nadace v New Yorku a dříve vedl katedru astrofyziky na Princetonské univerzitě. „Vzhledem k nedostatečnému počtu pozorování je naším prvním úkolem nejdříve shromáždit co nejrobustnější soubor dat,“ okomentoval první kroky své skupiny Spergel. „Budeme zjišťovat, jaká data – od civilistů, vlády, neziskových organizací, firem – existují, co dalšího bychom se měli pokusit shromáždit a jak je nejlépe analyzovat.“

Očekává se, že dokončení studie potrvá přibližně devět měsíců. Pak budou výsledky zveřejněné v souladu se zásadami NASA, kterými jsou otevřenost, transparentnost a vědecká integrita. „Veškerá data NASA jsou k dispozici veřejnosti, tuto povinnost bereme vážně a snadno je zpřístupňujeme každému, kdo si je chce prohlédnout nebo prostudovat,“ dodali zástupci nového týmu.

NASA aktivně hledá mimozemský život

Agentura nemá ani důkazy ani náznaky, že by UFO neboli UAP nějak souvisely s mimozemským životem. O ten se zajímá v rámci úplně jiných projektů.

Má například aktivní astrobiologický program, který se zaměřuje na vznik, vývoj a rozšíření života mimo Zemi. Cíl takový život najít má celá řada výzkumů, od studia vody na Marsu, až po zkoumání slibných „oceánských světů“, jako jsou Titan a Europa.

Kromě toho agentura při pátrání po životě využívá také další mise. Jsou to například družice pro průzkum exoplanet nebo Hubbleův vesmírný dalekohled pomocí něhož hledá obyvatelné exoplanety. A vesmírný dalekohled Jamese Webba se zase bude snažit objevit známky života v atmosférách kolem jiných planet. Například objevení kyslíku a oxidu uhličitého v jiných atmosférách by mohlo naznačovat, že na exoplanetě rostou rostliny a žijí živočichové podobně jako na Zemi.

NASA také financuje výzkum ve vesmíru zaměřený na takzvané technosignály, což jsou známky vyspělé technologie ve vesmíru, jež by mohly pocházet z jiných planet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 3 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 5 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
včera v 16:48

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
včera v 14:34

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...