NASA krotí Trumpovy kosmické plány. Mise na Měsíc se zpozdí, oznámila

Americká vesmírná agentura NASA nevyšle na Měsíc astronauty dříve než v roce 2025, oznámil šéf Národního úřadu pro letectví a vesmír Bill Nelson. Posunul tak termín lunární mise s lidskou posádkou nejméně o rok oproti cíli, který stanovila administrativa předchozího prezidenta USA Donalda Trumpa, poznamenala agentura Reuters.

„Odhadujeme, že Artemis III nebude dříve než v roce 2025,“ prohlásil Nelson s odkazem na název programu, jenž v první fázi nazvané Artemis I počítá s nepilotovaným robotickým letem k Měsíci.

Součástí fáze Artemis II má být dosažení oběžné dráhy kolem Měsíce s posádkou na palubě vesmírné lodi. Astronauti v rámci Artemis III pak už mají stanout na lunárním povrchu.

Jako hlavní důvod pro zdržení Nelson uvedl sedm měsíců trvající soudní spor, který bránil komunikaci mezi NASA a firmou Space X Elona Muska ohledně práce na lunárním modulu. Rozhodnutí Národního úřadu pro letectví uzavřít smlouvu v hodnotě 2,9 miliardy dolarů (62,6 miliardy korun) výhradně se Space X totiž soudně napadla konkurenční firma Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose. Minulý týden soud žalobu Blue Origin zamítl a NASA se nyní chystá obnovit spolupráci se SpaceX co nejdříve.

Jako další důvod podle agentury AP Nelson označil to, že Kongres agentuře neposkytl dostatek peněz na vývoj přistávacího systému.

Jak vrátit lidi na Měsíc

Program Artemis je zaměřený na průzkum a využití zdrojů ve vesmíru, včetně Měsíce a v budoucnu i Marsu. Má ambici dostat Američany opět na lunární povrch, kde byli naposledy v roce 1972 v rámci programu Apollo. Poprvé by měla na Měsíci stanout také žena.

NASA původně plánovala návrat na Měsíc do roku 2028, ale Trumpova administrativa zvolila ambicióznější cíl dostat tam znovu americké astronauty v roce 2024, poznamenala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
před 14 hhodinami

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
před 14 hhodinami

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
před 16 hhodinami

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
před 16 hhodinami

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
před 20 hhodinami

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026

Vědci poprvé pozorovali žraloka u Antarktidy

Až doposud se mořští biologové domnívali, že žraloci chladné vody kolem Antarktidy nesnášejí. Teď tam poprvé popsali půltunového žraloka, který se choval zcela přirozeně, jako by se tam vyskytoval běžně. Vědci nyní řeší, jestli se tam tvor vyskytuje běžněji, anebo jeho chování změnilo oteplování oceánů.
19. 2. 2026
Načítání...