NASA krotí Trumpovy kosmické plány. Mise na Měsíc se zpozdí, oznámila

Americká vesmírná agentura NASA nevyšle na Měsíc astronauty dříve než v roce 2025, oznámil šéf Národního úřadu pro letectví a vesmír Bill Nelson. Posunul tak termín lunární mise s lidskou posádkou nejméně o rok oproti cíli, který stanovila administrativa předchozího prezidenta USA Donalda Trumpa, poznamenala agentura Reuters.

„Odhadujeme, že Artemis III nebude dříve než v roce 2025,“ prohlásil Nelson s odkazem na název programu, jenž v první fázi nazvané Artemis I počítá s nepilotovaným robotickým letem k Měsíci.

Součástí fáze Artemis II má být dosažení oběžné dráhy kolem Měsíce s posádkou na palubě vesmírné lodi. Astronauti v rámci Artemis III pak už mají stanout na lunárním povrchu.

Jako hlavní důvod pro zdržení Nelson uvedl sedm měsíců trvající soudní spor, který bránil komunikaci mezi NASA a firmou Space X Elona Muska ohledně práce na lunárním modulu. Rozhodnutí Národního úřadu pro letectví uzavřít smlouvu v hodnotě 2,9 miliardy dolarů (62,6 miliardy korun) výhradně se Space X totiž soudně napadla konkurenční firma Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose. Minulý týden soud žalobu Blue Origin zamítl a NASA se nyní chystá obnovit spolupráci se SpaceX co nejdříve.

Jako další důvod podle agentury AP Nelson označil to, že Kongres agentuře neposkytl dostatek peněz na vývoj přistávacího systému.

Jak vrátit lidi na Měsíc

Program Artemis je zaměřený na průzkum a využití zdrojů ve vesmíru, včetně Měsíce a v budoucnu i Marsu. Má ambici dostat Američany opět na lunární povrch, kde byli naposledy v roce 1972 v rámci programu Apollo. Poprvé by měla na Měsíci stanout také žena.

NASA původně plánovala návrat na Měsíc do roku 2028, ale Trumpova administrativa zvolila ambicióznější cíl dostat tam znovu americké astronauty v roce 2024, poznamenala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 9 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 10 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 13 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 15 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
včera v 11:00

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.