Skupina paleontologů z amerických a evropských univerzit našla v Severní Dakotě zatím nejbohatší naleziště zkamenělin z období na konci druhohor. Byly tam pohřbeny před 66 miliony let – krátce po dopadu meteoritu v oblasti dnešního Yucatánského poloostrova v Mexiku. Pozůstatky hmyzu, ryb, savců, dinosaurů a rostlin představují téměř celý ekosystém, který na Zemi těsně před dopadem meteoritu existoval, píše se ve studii vydané v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Bohaté naleziště z konce druhohor se nachází v oblasti Hell Creek Formation, poblíž města Bowman v Severní Dakotě. Vědci mu přezdívají Tanis po staroegyptském městě. Zkameněliny objevené v této oblasti mimo jiné potvrzují, že dinosauři na Zemi žili i v období srážky s meteoritem. Někteří vědci se až doposud domnívali, že tito tvorové vymírali už před srážkou, protože jejich zkameněliny ležely více než tři metry pod vrstvou, která je s nárazem meteoritu do Země spojena.
„V podstatě tu máme geologický ekvivalent zrychleného filmu, který ukazuje první momenty těsně po dopadu,“ uvedl hlavní autor práce Robert DePalma.
Jak určit stáří fosilií?
Dopad asteroidu rozpustil podmořské podloží a současně došlo k rozdrcení samotného asteroidu. Prach a roztavená skála byly vymrštěny do stratosféry, kde je postupně unášely větry, až byla nakonec celá planeta zahalena vrstvou, která po několik let nepropustila žádné světlo. Vyvržené materiály začaly postupně padat zpět na Zemi.
Ze všeho nejdříve začala „pršet“ hornina, která se proměnila v drobné skleněné kapičky nazývané tektity. Ty v průměru neměřily více než 5 milimetrů, a když začaly asi po 15 minutách padat zpět na planetu, byly tak horké, že mohly vyvolat rozsáhlé požáry. Po dopadu do vody se kvůli své velikosti usazovaly v žábrách ryb, které se začaly dusit.
- Tektit je hornina černé, hnědé, zelené nebo šedé barvy, která má sklovitou strukturu. K jeho vzniku je potřeba teplota nad 2000 stupňů Celsia. Proto na Zemi vzniká například při dopadu meteoritů. Tektity jsou pojmenovávány podle místa objevení, v České republice jsou známé jako vltavíny a vyskytují se v jižních Čechách. (wikipedia.org, geology.cz)
Zemětřesení způsobená nárazem zároveň vyvolala několikametrové vlny, které na souš v oblasti Tanis vyvrhly tisíce ryb. Vlna také dočasně obrátila tok řeky a ryby byly následně pohřbeny pod téměř dvoumetrovou vrstvou bláta, tektitů, štěrku a písku.
Nad touto vrstvou se dnes nachází hmota bohatá na iridium, kov, který se na Zemi vyskytuje jen vzácně, ale asteroidy jsou na něj bohaté. Této vrstvě se říká K-T hranice a geologicky vyznačuje konec druhohor a začátek třetihor. Právě díky této vrstvě mohlo být určeno i přesné stáří zkamenělin v oblasti Tanis.
„Je to poprvé, co někdo objevil místo s tolika fosiliemi velkých organismů, které je spjaté s K-T hranicí,“ dodal DePalma, doktorand na kansaské univerzitě a kurátor v Muzeu přírodní historie v Palm Beach.
Budoucnost výzkumu
S teorií, že za vyhynutí 75 procent živých organismů na konci Křídy mohla srážka s asteroidem, přišel před 40 lety Walter Alvarez, který je v současnosti profesorem na univerzitě v Berkley. Kráter po dopadu tohoto meteoritu se nazývá Chicxulub a byl objeven v oblasti dnešního Yucatánského poloostrova.
V roce 1979 vytvořil Walter Alvarez společně se svým otcem, nobelistou Luisem Alvarezem teorii, že vrstva iridia, která je uložena v 66 milionů let starých vrstvách hornin, pochází z dopadu meteoritu. Navrhli také, že tentýž meteorit mohl za masové vymírání tvorů na Zemi. Od té doby přibývalo důkazů, které jejich teorii podporovaly, včetně nálezu kráteru Chicxulub, jehož vznik je datován do stejné doby.
Objev v Tanis Alvarezovu teorii podporuje především proto, že je to vůbec poprvé, co byly pozůstatky hornin vyvržených meteoritem nalezeny společně se zkamenělinami zvířat, která uhynula krátce po nárazu.
„Máme úžasnou sbírku nálezů, které pro nás jednoho dne budou ještě důležitější,“ řekl o objevu Jan Smit, bývalý profesor na univerzitě Vrije v Amsterdamu, který je expertem na tektity vzniklé při dopadu meteoritů.
Ten se domnívá, že výzkumem tohoto místa mohou vědci jednoho dne objasnit sled událostí po dopadu meteoritu v Chicxulubu. „To bychom s žádným z dalších nalezišť v okolí Mexického zálivu nedokázali,“ dodal Smit na závěr.
Jak vymřeli dinosauři
Doposud není zcela jasné, proč dinosauři vyhynuli. Kromě dopadu meteoritu mohla za jejich vymřením stát například vulkanická činnost. Někteří vědci se zase domnívají, že k jejich vyhynutí mohly přispět klimatické změny.
