Nález, který se zapíše do učebnic dějepisu. Podmořští archeologové našli v Egejském moři 58 vraků

Podmořští archeologové nalezli ve vodách řeckého souostroví Fourni v Egejském moři 58 převážně antických a byzantských vraků. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž se patrně jedná o nejhustší nalezenou koncentraci vraků ve Středomoří. Na většině z lodí potápěči našli náklad amfor. Podle odborníků vypráví příběh o tom, jak náklad putoval přes Egejské, Středozemní a Černé moře.

Souostroví Fourni leží ve východní části Egejského moře. Většina tamních vraků pochází z antického Řecka, Říma a z období Byzantské říše, kterou v roce 1453 vyvrátili osmanští Turci. Jsou tam však i lodě potopené ve 20. století.

„To nadšení nedokážu ani popsat. Bylo to prostě něco neuvěřitelného. Věděli jsme, že jsme narazili na něco, co se ocitne v učebnicích dějepisu,“ řekl podvodní archeolog Peter Campbell z neziskové organizace RPM Nautical Foundation, která se zabývá podmořskou archeologií a vzděláváním. Výzkum u souostroví Fourni vedou řecké úřady.

Mapa středověkého obchodu

První vraky se týmu podařilo najít už v roce 2015. Lodě a jejich náklad plasticky zachycují, jak se zboží pohybovalo na cestách v oblasti od Černého moře, Řecka a poloostrova Malá Asie po Itálii, Kypr, Egypt a severní Afriku.

Archeologové už z lodí vyzdvihli tři stovky starožitností, převážně amfor, díky čemuž vědci získali vzácný náhled do toho, odkud a kam se ve Středozemním moři převáželo zboží.

Obchod s tekutým zbožím

„Devadesát procent lodí, které jsme nalezli u souostroví Fourni, převáželo náklad amfor,“ uvedl řecký vedoucí celého projektu. „V amforách se v antice převáželo hlavně tekuté a polotekuté zboží, převážně víno, olej, rybí omáčka a snad i med,“ dodal. Rybí omáčka z oblasti Černého moře byla podle něj obzvlášť drahou komoditou.

Množství potopených lodí odborníci připisují hlavně počasí. Souostroví, kde posádky obvykle strávily noc, než se vydaly dál, později také sloužilo jako stanoviště pirátů.

Stav lodí se různí. Zpravidla jsou vraky, které leží hlouběji než 40 metrů pod hladinou, ve velmi dobrém stavu. Ty v hloubce 60 metrů jsou takřka netknuté, tvrdí archeologové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali, jak Mars zasáhla superbouře, která na Zemi způsobila polární záři

Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky orbitálním sondám Evropské kosmické agentury (ESA) to nyní víme – poruchy kosmických lodí a nadměrné nabití horní atmosféry. Detaily toho, jak setkání kosmické superbouře a Marsu vypadalo, teď astronomové popsali v odborném časopise Nature Communications.
před 10 hhodinami

Američané vyzkoušeli klimatické inženýrství v oceánu. Fungovalo bez problémů

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.
před 12 hhodinami

Vědci z Liberce vyvinuli zubní nanonit ke snížení rizika parodontózy

Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které mají pomáhat potlačovat bakterie spojené se záněty dásní, a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy.
před 13 hhodinami

VideoZa úbytek ptactva může intenzivní zemědělství, ukazuje nový výzkum

Množství ptactva klesá v Severní Americe plošně a čím dál rychleji. Takové jsou závěry nového výzkumu, podíleli se na něm i čeští vědci. Na vině je podle výzkumníků intenzivní celoroční zemědělství na velké ploše i používání speciálních hnojiv a pesticidů. S pomocí tisíců lokálních výzkumů vědci zjistili, že v Severní Americe létá o miliardy ptáků méně než před několika desítkami let. Podobné trendy je ale podle expertů možné sledovat i na českých polích nebo v českých lesech.
před 17 hhodinami
Načítání...