Nález, který se zapíše do učebnic dějepisu. Podmořští archeologové našli v Egejském moři 58 vraků

Podmořští archeologové nalezli ve vodách řeckého souostroví Fourni v Egejském moři 58 převážně antických a byzantských vraků. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž se patrně jedná o nejhustší nalezenou koncentraci vraků ve Středomoří. Na většině z lodí potápěči našli náklad amfor. Podle odborníků vypráví příběh o tom, jak náklad putoval přes Egejské, Středozemní a Černé moře.

Souostroví Fourni leží ve východní části Egejského moře. Většina tamních vraků pochází z antického Řecka, Říma a z období Byzantské říše, kterou v roce 1453 vyvrátili osmanští Turci. Jsou tam však i lodě potopené ve 20. století.

„To nadšení nedokážu ani popsat. Bylo to prostě něco neuvěřitelného. Věděli jsme, že jsme narazili na něco, co se ocitne v učebnicích dějepisu,“ řekl podvodní archeolog Peter Campbell z neziskové organizace RPM Nautical Foundation, která se zabývá podmořskou archeologií a vzděláváním. Výzkum u souostroví Fourni vedou řecké úřady.

Mapa středověkého obchodu

První vraky se týmu podařilo najít už v roce 2015. Lodě a jejich náklad plasticky zachycují, jak se zboží pohybovalo na cestách v oblasti od Černého moře, Řecka a poloostrova Malá Asie po Itálii, Kypr, Egypt a severní Afriku.

Archeologové už z lodí vyzdvihli tři stovky starožitností, převážně amfor, díky čemuž vědci získali vzácný náhled do toho, odkud a kam se ve Středozemním moři převáželo zboží.

Obchod s tekutým zbožím

„Devadesát procent lodí, které jsme nalezli u souostroví Fourni, převáželo náklad amfor,“ uvedl řecký vedoucí celého projektu. „V amforách se v antice převáželo hlavně tekuté a polotekuté zboží, převážně víno, olej, rybí omáčka a snad i med,“ dodal. Rybí omáčka z oblasti Černého moře byla podle něj obzvlášť drahou komoditou.

Množství potopených lodí odborníci připisují hlavně počasí. Souostroví, kde posádky obvykle strávily noc, než se vydaly dál, později také sloužilo jako stanoviště pirátů.

Stav lodí se různí. Zpravidla jsou vraky, které leží hlouběji než 40 metrů pod hladinou, ve velmi dobrém stavu. Ty v hloubce 60 metrů jsou takřka netknuté, tvrdí archeologové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 11 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 14 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 16 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 18 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 18 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 19 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 20 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
15. 4. 2026
Načítání...