Na začátku bylo 300 zlatých a 12 studentů. ČVUT slaví tři sta let, patří mezi nejlépe hodnocené školy

Pražské České vysoké učení technické (ČVUT) patří nejen mezi nejlépe hodnocené české vysoké školy, ale řadí se též k nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Letos 9. listopadu uplyne 300 let od založení Stavovské inženýrské školy, předchůdkyně ČVUT.

Zakladatelem Stavovské inženýrské školy byl fortifikační odborník Christian Joseph Willenberg, který požádal císaře Leopolda, aby směl „šest osob stavu panského, čtyři rytířského a dva městského vyučovati v umění inženýrském“. Císař, po smrti Leopolda již jeho syn Josef I., vydal 18. ledna 1707 reskript, jímž uložil českým stavům finančně zajistit inženýrskou výuku v českých zemích.

Stavové na reskript nereagovali, Willenbergovi se je podařilo přesvědčit až po dlouhých deseti letech. Dekretem českých stavů z 9. listopadu 1717 pak byla zřízena inženýrská profesura a Willenberg pověřen jejím vedením. Willenberg také dostal 300 zlatých na nákup knih a učebních pomůcek, což je považováno za vznik dnešní Národní technické knihovny.

Výuka začala 7. ledna 1718. Kromě fortifikačního umění byly vyučovány i obory jako zeměměřičství, kreslení map, odvodňovací práce, konstrukce mechanismů na zvedání těžkých břemen apod.

Willenbergův nástupce František Schor zavedl do výuky optiku, perspektivu, kreslení a geografii. Za působení třetího profesora Antonína Linharta Hergeta se inženýrská stavovská profesura v roce 1787 změnila na řádnou profesuru filozofické fakulty pražské univerzity.

ČVUT
Zdroj: ČTK

První absolventi pražské Stavovské inženýrské školy se uplatňovali hlavně jako důstojníci ve vojenských službách, protože výuka se v začátcích zaměřovala zejména pro vojenské potřeby. Teprve ve druhé polovině 18. století přerostla ve školu převážně civilně inženýrskou, především stavební. V roce 1803 ji profesor František Josef Gerstner přeměnil dle pařížského vzoru na tříletý Polytechnický ústav Království českého v Praze. O dva roky později přestal být Polytechnický ústav součástí univerzity a získal statut samostatné školy.

Češi proti Němcům

Další reformou prošla polytechnika v roce 1863, kdy dobudovala základní technické disciplíny (mechaniku, vyšší matematiku, chemii, fyziku, zemědělství, vodní a pozemní stavitelství, deskriptivní geometrii) a kdy se jejím nejvyšším představitelem stal na místo doživotně jmenovaného ředitele každoročně volený rektor.

Výstavba budovy ČVUT
Zdroj: ČTK

Týž rok byla také na škole zrovnoprávněna čeština a němčina, což ale nevydrželo dlouho, a na jaře 1869 musela být kvůli rozporům polytechnika rozdělena na českou a německou. O deset let později dostaly obě polytechniky nové názvy: C. a k. česká vysoká škola technická v Praze a K. k. Deutsche Technische Hochschule in Prag (tato Německá vysoká škola technická v Praze byla v roce 1945 dekretem prezidenta Edvarda Beneše zrušena).

Závěrečná způsobilost byla již od začátku prokazována veřejně a slavnostním způsobem, ale teprve od roku 1878 byly zavedeny dvě státní zkoušky. V roce 1901 byl vydán rigorózní řád, podle něhož bylo pražské technice přiznáno právo udělovat hodnost doktora technických věd.

Dnešní název České vysoké učení technické nese škola od roku 1920, kdy se z jednotlivých oborů staly školy v čele s děkany. ČVUT tvořil svazek sedmi vysokých škol technických: stavebního inženýrství, kulturního inženýrství, architektury a pozemního inženýrství, strojního a elektrotechnického inženýrství, chemicko-technologického inženýrství, zemědělského a lesního inženýrství a speciálních nauk. Při některých z nich byly založeny výzkumné ústavy, například v roce 1921 vznikl Výzkumný a zkušební ústav hmot a konstrukcí stavebních (dnešní Kloknerův ústav).

ČVUT v době Sametové revoluce
Zdroj: Wikimedia Commons

K zásadním změnám došlo v 50. letech, kdy byla mimo jiné zrušena největší fakulta ČVUT – Vysoká škola obchodní, ze svazku ČVUT odešly Fakulta zemědělská a Fakulta chemická. K fakultám strojní, stavební a elektrotechnické přibyla jaderná a fyzikálně inženýrská. V roce 1976 vznikla Fakulta architektury, v roce 1993 byla zřízena Fakulta dopravní a v roce 2005 byla otevřena Fakulta biomedicínského inženýrství. Osmou fakultou školy se stala v červenci 2009 Fakulta informačních technologií.

Krom fakult patří pod ČVUT také několik vědeckých ústavů a dalších organizací (např. Kloknerův ústav, Masarykův ústav vyšších studií, Technologické a inovační centrum, Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT či Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky).

Slavní absolventi i vyučující

V třísetleté historii ČVUT působily na její půdě četné osobnosti. Například v čele katedry radiologie a dosimetrie stál v letech 1959 až 1971 profesor František Běhounek, zakladatel vědního oboru radiologie. Mezinárodně uznávaným odborníkem v betonovém stavitelství byl dlouholetý profesor ČVUT Stanislav Bechyně. Z absolventů ČVUT se proslavili například vynálezce František Křižík či švýcarsko-chorvatský chemik Vladimir Prelog (1906–1998), nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 1975.

Nyní patří ČVUT, které navštěvuje přes 21 000 studentů, k nejlépe hodnoceným českým vysokým školám. V nedávno zveřejněném žebříčku U. S. News Best Global Universities Ranking obsadilo 410. příčku. Z českých vysokých škol se lépe umístila pouze Univerzita Karlova na 196. místě. V hodnocení QS World University Rankings, které zahrnuje více než 4400 světových univerzit, je ČVUT nejlépe umístěná v oblasti stavebního inženýrství (na 51.–100. místě), v dalších oblastech se pohybuje mezi 100. až 300. místem

František Běhounek
Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před sto lety vznikly jednotky SS. Zavraždily čtrnáct milionů lidí

Nacistické oddíly SS vznikly před sto lety jako osobní stráž Adolfa Hitlera a vedení nacistické strany NSDAP. Z malé bojůvky, složené především z urostlých boxerů a bitkařů z mnichovských hospod a barů, se během dvaceti let vytvořila elitní jednotka nacistické moci, která se stala symbolem teroru, vyvražďování i holocaustu. SS se podle některých údajů podílela na vyvraždění až čtrnácti milionů lidí. V norimberském procesu byla označena jako zločinecká organizace.
před 1 hhodinou

Jako ježek bez klece. Vědci hledají, jak opravdu vypadají černé díry

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.
včera v 09:30

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
7. 11. 2025

Největší objevená pavučina světa má přes sto metrů čtverečních

Dva druhy pavouků společně utkaly obří pavučinu, která je skrytá v útrobách balkánské jeskyně. Unikátní ekosystém tvořený dvěma druhy predátorů a jedním druhem kořisti popsal mezinárodní tým přírodovědců, samotnou pavučinu ale našli čeští speleologové.
7. 11. 2025

Mývalové na krokodýlech neplují. AI videa ničí vztah k přírodě, varují vědci

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.
7. 11. 2025

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
6. 11. 2025

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
6. 11. 2025

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
6. 11. 2025
Načítání...