Velký mezinárodní tým astronomů našel další důkazy o tom, že by na hranicích naší Sluneční soustavy mohla existovat doposud neobjevená planeta.
Vědci, kteří poslali svou práci na server arXiv, vycházejí z pozorování toho, jak podivně se chová nově objevený vzdálený objekt ve Sluneční soustavě – jeho pohyb naznačuje, že je pod vlivem velké a hmotné planety.
Jedná se samozřejmě jen o jedno z více možných vysvětlení, vypadá to ale, že nejpravděpodobnější.
Teprve před dvěma roky navrhli astronomové z Kalifornského technologického institutu, že by se v naší soustavě mohla vyskytovat ještě jedna planeta – mohlo by se podle nich jednat o velké těleso, které by bylo devátou planetou. Toto číslo sice mělo původně Pluto, ale v srpnu roku 2006 Mezinárodní astronomická unie na svém 26. valném shromáždění v Praze rozhodla, že Pluto nemá charakteristiky planety.
Náznaky planety
Astronomové vycházeli při původním oznámení možné existence neznámé planety z pozorování ledových objektů, které existují na okraji naší Sluneční soustavy. Z matematických modelů, které chování takových těles popisují, totiž vyplývá, že v jejich drahách jsou nepravidelnosti, jež odpovídají tomu, jak by na ně působilo svou gravitací nějaké neznámé těleso.
Z dalšího modelování vyplynulo, že toto těleso by mohla být planeta asi čtyřikrát tak velká jako naše Země – ale desetkrát hmotnější. Pokud by takový objekt opravdu existoval, byl by zřejmě od Slunce nesmírně daleko, z čehož by se také odvozovala extrémní doba jeho oběhu kolem Slunce: jeden rok (tedy doba jednoho oběhu kolem Slunce) by zde mohl trvat 10 tisíc až 20 tisíc let.
Stejný tým od té doby své odhady několikrát upřesnil, přímé důkazy sice stále ještě nemá, ale těch nepřímých přinesl množství. Patří mezi ně například některé drobné nepravidelnosti v pohybu ostatních planet. Také by to mohlo vysvětlovat (podle kalifornských vědců), proč tělesa v Kuiperově pásu obíhají opačným směrem než všechny ostatní objekty v naší Sluneční soustavě.
- Kuiperův pás je oblast sluneční soustavy rozprostírající se od oběžné dráhy Neptunu až do vzdálenosti přibližně 55 astronomických jednotek od Slunce. Jde o podobné seskupení těles, jako je hlavní pás planetek, ovšem mnohem větší – asi 20krát širší a 20–200krát hmotnější. Podobně jako hlavní pás sestává zejména z malých těles, která zde zůstala z počátku vývoje sluneční soustavy. Zatímco hlavní pás se skládá převážně z kamenných a kovových těles, objekty Kuiperova pásu jsou tvořeny především zmrzlými prchavými látkami jako methan, amoniak či voda. Jeho součástí jsou mimo jiné také tři trpasličí planety – Pluto, Haumea a Makemake.
(Zdroj: Wikipedie)
Nyní si tito astronomové vybrali ke studiu jeden konkrétní objekt Kuiperova pásu – teprve před třemi roky objevené těleso s názvem 2015 BP519 neboli Caju. Jeho oběžná dráha je velice podivná – je téměř kolmá na oběžné dráhy ostatních známých planet. Vědci dokonce vytvořili simulaci, která přesvědčivě právě takovou oběžnou dráhu předvídala, a to ještě před objevem Caju.
Astronomové jsou si velmi jistí, že jsou na stopě neznámé planety – tvrdí, že nyní už ji zbývá jen najít.
