Na Madagaskaru zabavili pašerákům téměř 11 000 želv paprsčitých. Druhu hrozí vyhynutí

V noci na 11. dubna zadržely úřady na Madagskaru zásilku 10 976 želv paprsčitých. Byly nalezeny v jediném domě ve městě Toliara v jihozápadní části ostrova. S největší pravděpodobností měly být pašeráky vyvezeny ze země.

Jedná se o vůbec největší objem želv, který byl při takové operaci na Madgaskaru zachycen, oznámila organizace Turtle Survival Alliance. Policie zadržela tři osoby a želvy byly přemístěny do záchranné stanice, kde se nyní čeká, co se s nimi stane dál.

Je jich totiž příliš velké množství na to, aby se daly vypustit do přírody najednou. Ochránci přírody je potřebují rozvézt na vzdálenější místa, aby měly želvy vůbec šanci přežít.

Podívejte se na video ze zásahu (od 12. minuty):

Starat se o takové množství zvířat, která navíc byla ve špatném zdravotním stavu, je nesmírně náročné. Část želv už zemřela; v současné době jich žije 9760. Úřady shání veterináře i dobrovolníky, kteří by pomohli zvířatům přežít. Množství želv, které byly takto nalezeny, je enormní – vzhledem k tomu, jak velká je jejich populace na ostrově, to naznačuje, že to se želvami paprsčitými nemusí dopadnout dobře.

Jde totiž o endemity, tedy zvířata, která nikde jinde na světě nežijí. Populace želv paprsčitých stále klesá, nebezpečí pro ně představuje například lov ve volné přírodě. Místní lidé totiž  jejich maso velmi rádi konzumují – odhaduje se, že na Madagaskaru se ročně snědlo až 45 000 těchto želv, jejich maso je používáno především o Vánocích a Velikonocích. V posledních letech ale také přibývá lovu pašeráky z Asie.

Další a vlastně ještě větší nebezpečí představuje pro želvy ztráta přirozeného prostředí. Během let 2000 až 2010 zmizela větší polovina lesů, a to především kvůli zemědělství. Na Madagaskaru rychle přibývá obyvatel a bez polí je není možné nasytit. Navíc se v oblastech , kde želvy paprsčité žijí, šíří invazní rostliny.

The Population and Habitat Viability Assessment v roce 2005 uvedl, že bez rychlých ochranných kroků vyhyne zmíněný druh do 45 let. Mezinárodní svaz ochrany přírody zařadil želvu paprsčitou mezi kriticky ohrožené druhy, od roku 1975 je zařazena do druhé přílohy Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin a chráněn madagaskarskými právy. Vyskytuje se ve čtyřech národních parcích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoBude rekordně teplý rok? Jak El Niño znásobuje dopady klimatické změny

Pacifik čelí jednomu z nejsilnějších projevů jevu El Niño za poslední desetiletí. Východní část oceánu vykazuje rekordní teplotní odchylky, které ovlivňují globální cirkulaci atmosféry a přinášejí extrémy od sucha v Indonésii po srážky v Americe. V čem spočívá mechanika tohoto fenoménu, jak se na něj adaptují zasažené státy a proč jsou dopady na evropskou zimu méně přímočaré? V podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont odpovídá meteorolog a proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy Michal Žák.
před 5 hhodinami

Abnormální řasinky a těhotná želvuška. I to jsou nej videa ze světa pod mikroskopem

Soutěž Nikon Small World se snaží dívat na věci, které člověk bez pomoci přístrojů nevidí. Videa světa pod mikroskopem jsou totiž nejen zajímavá a mnohdy krásná, ale také přispívají k vědeckému poznání. Ve středu byli vyhlášeni vítězové letošního ročníku.
před 7 hhodinami

Čtyři tisíce kilometrů při hledání partnerky. Vědci popsali pouť psů hyenovitých

Tříčlenná smečka psů hyenovitých urazila při hledání partnerek napříč Zambií rekordní vzdálenost téměř čtyř tisíc kilometrů. Podle vědců jde o nejdelší zaznamenanou cestu suchozemského savce v Africe za účelem nalezení partnera. Výzkum zároveň ukázal, že populace těchto vzácných šelem mohou být v budoucnu propojenější, než se dosud předpokládalo, uvedla BBC.
před 12 hhodinami

Obří diplodokové s ocasem jako bič žili i v Evropě. Vědci našli první důkaz

Španělští paleontologové našli první důkaz o tom, že dlouhokrcí býložraví dinosauři diplodoci před desítkami milionů let obývali kromě území dnešní Severní Ameriky i Evropu. Kosti těchto jurských obrů experti našli poblíž východošpanělského města Teruel.
před 13 hhodinami

Gruzie kvůli ústupu kavkazských ledovců rozšiřuje monitoring rizik

Specialisté z gruzínské Národní agentury pro životní prostředí provedli další kolo monitoringu v ledovcových údolích po celé zemi. Cílem studie je posoudit rizika spojená s ledovci, určit potenciálně ohrožené oblasti a sledovat změny procesů probíhajících v ledovcových údolích.
před 16 hhodinami

Ozonová díra nad Antarktidou se v první polovině září prudce zvětšila

Ozonová díra nad Antarktidou se v první polovině září prudce zvětšila, informovala služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Dne 12. září dosáhla její rozloha zhruba 25 milionů kilometrů čtverečních, což je přibližně o pět milionů kilometrů čtverečních více než je průměr pro toto období. Předpovědi vědců navíc naznačují, že díra se bude v druhé půlce září nadále rozšiřovat.
před 17 hhodinami

AI agenti si při komunikaci tvoří vlastní zkratky, kterým vědci často nerozumí

Modely umělé inteligence (AI) si při vzájemné komunikaci začínají vytvářet vlastní jazykové výrazy a zkratky, kterým lidé rozumí jen obtížně. Podle nového výzkumu se autonomní AI agenti během několika dní společné práce začali domlouvat na nových významech slov a vytvářet vlastní komunikační pravidla. To může ztížit dohled nad jejich chováním, uvedl deník The Guardian. Surreální dialekt jazykových modelů podle jazykovědců připomíná směs prózy irského spisovatele Jamese Joyce a slangových výrazů technologických nadšenců.
před 19 hhodinami

Čínská jeskyně vydala první důkazy o tom, jak žili záhadní denisované

Nové nálezy z čínské jeskyně prozradily spoustu nového o skupině denisovanů, kteří tam žili asi před 160 tisíci lety. Tito blízcí příbuzní moderních lidí podle výsledků výzkumu neměli příliš vyvinuté technologie, což mohlo předznamenat jejich pád.
včera v 17:21

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.