Na jihu Španělska se šíří západonilská horečka

Obyvatelé Sevilly a dalších měst v jihošpanělském regionu Andalusie se obávají šíření západonilské horečky, napsal deník El País. V Seville a okolí v souvislosti s touto nemocí zemřeli v červenci dva lidé a místní se obávají, že by se západonilská horečka mohla začít v této oblasti nekontrolovaně šířit. Za přísnější opatření a účinnější prevenci vyšlo v pondělí do ulic demonstrovat na dva tisíce lidí.

Zdravotnické úřady v Andalusii situaci sledují skrze odchyt komárů, kteří nemoc přenášejí, a testování lidí a zvířat. Výskyt západonilské horečky potvrdily úřady v okolí Sevilly a Córdoby. Tento týden potvrdily výskyt nemoci na obou březích řeky Guadalquivir. V červenci v souvislosti s touto nemocí už zemřely dvě ženy a několik dalších lidí bylo hospitalizováno.

Informace o šíření této nemoci vyvolaly mezi obyvateli obavu. V pondělí se na manifestaci za přísnější opatření a kontrolu šíření nemoci sešlo ve městě La Puebla del Río u Sevilly, kde zemřela jedna z nakažených žen, na dva tisíce lidí. „Tohle už není jen nemoc Nilu,“ uvedl mluvčí organizátorů Juan José Sánchez.

Podle obyvatel je situace na místě daleko horší, než by se mohlo zdát z oficiálních údajů. Podle obyvatelky Raquel Herreraové je město Pueblo del Río ve večerních hodinách liduprázdné. „Jsme zavření doma, máme strach, protože se nakazily děti, a potřebujeme klid,“ řekla žena novinářům.

Kritice obyvatel čelí i regionální a městské úřady. Podle demonstrantů totiž nevynaložily dostatečné úsilí a prostředky na prevenci a zastavení nemoci. Západonilská horečka se v oblasti ve větší míře totiž nešíří poprvé. Podle deníku El País úřady nenařídily uskutečnit ošetření proti komářím larvám například v polích, kde se pěstuje rýže. Kvůli jarním dešťům a pozdějšímu teplému počasí se tam komáři výrazně rozmnožili.

Virus západonilské horečky se do lidského těla dostane bodnutím komára, především toho druhu, který parazituje na ptácích. Z člověka na člověka se virus nepřenáší. Kolem osmdesáti procent nakažených podle úřadů nemá žádné příznaky, zhruba pětina má příznaky mírné, například horečku a bolesti hlavy, méně než jedno procento nakažených se však potýká s komplikacemi, jako je zánět mozkových blan. Ohroženy jsou zejména děti, starší osoby a lidé s oslabeným imunitním systémem. Při závažném průběhu může být tato choroba i smrtelná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 7 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 10 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 12 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled