Na jihu Španělska se šíří západonilská horečka

Obyvatelé Sevilly a dalších měst v jihošpanělském regionu Andalusie se obávají šíření západonilské horečky, napsal deník El País. V Seville a okolí v souvislosti s touto nemocí zemřeli v červenci dva lidé a místní se obávají, že by se západonilská horečka mohla začít v této oblasti nekontrolovaně šířit. Za přísnější opatření a účinnější prevenci vyšlo v pondělí do ulic demonstrovat na dva tisíce lidí.

Zdravotnické úřady v Andalusii situaci sledují skrze odchyt komárů, kteří nemoc přenášejí, a testování lidí a zvířat. Výskyt západonilské horečky potvrdily úřady v okolí Sevilly a Córdoby. Tento týden potvrdily výskyt nemoci na obou březích řeky Guadalquivir. V červenci v souvislosti s touto nemocí už zemřely dvě ženy a několik dalších lidí bylo hospitalizováno.

Informace o šíření této nemoci vyvolaly mezi obyvateli obavu. V pondělí se na manifestaci za přísnější opatření a kontrolu šíření nemoci sešlo ve městě La Puebla del Río u Sevilly, kde zemřela jedna z nakažených žen, na dva tisíce lidí. „Tohle už není jen nemoc Nilu,“ uvedl mluvčí organizátorů Juan José Sánchez.

Podle obyvatel je situace na místě daleko horší, než by se mohlo zdát z oficiálních údajů. Podle obyvatelky Raquel Herreraové je město Pueblo del Río ve večerních hodinách liduprázdné. „Jsme zavření doma, máme strach, protože se nakazily děti, a potřebujeme klid,“ řekla žena novinářům.

Kritice obyvatel čelí i regionální a městské úřady. Podle demonstrantů totiž nevynaložily dostatečné úsilí a prostředky na prevenci a zastavení nemoci. Západonilská horečka se v oblasti ve větší míře totiž nešíří poprvé. Podle deníku El País úřady nenařídily uskutečnit ošetření proti komářím larvám například v polích, kde se pěstuje rýže. Kvůli jarním dešťům a pozdějšímu teplému počasí se tam komáři výrazně rozmnožili.

Virus západonilské horečky se do lidského těla dostane bodnutím komára, především toho druhu, který parazituje na ptácích. Z člověka na člověka se virus nepřenáší. Kolem osmdesáti procent nakažených podle úřadů nemá žádné příznaky, zhruba pětina má příznaky mírné, například horečku a bolesti hlavy, méně než jedno procento nakažených se však potýká s komplikacemi, jako je zánět mozkových blan. Ohroženy jsou zejména děti, starší osoby a lidé s oslabeným imunitním systémem. Při závažném průběhu může být tato choroba i smrtelná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 20 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...