Mutace koronaviru neoslabí účinnost očkování, potvrdil australský výzkum

Vakcíny, které jsou v současnosti vyvíjeny proti nemoci covid-19, by podle nové studie virologů z univerzity v australském Yorku neměly být negativně ovlivněny nedávnými mutacemi viru.

Většina v současné době vyvíjených vakcín byla modelována podle původního „D-kmene“ viru, který byl nejčastější mezi mutacemi, které se objevovaly na počátku pandemie.

Od té doby se ale virus změnil a vyvinul se do globálně dominantního „G-kmene“, který nyní tvoří asi 85 procent vzorků v publikovaných databázích genomu virů SARS-CoV-2.

Kvůli této rychlé mutaci se mezi řadou expertů objevily obavy, že by změny, jimiž se kmen G od toho původního liší, mohly mít negativní dopad na účinnost vyvíjených vakcín.

Tomuto problému se věnoval výzkum australské vládní vědecké agentury Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation (CSIRO).  A tato studie nenašla žádné důkazy, že by mutace viru měla nepříznivý dopad na účinnost očkovaných kandidátů.

Vakcína by měla být účinná

Studie testovala vzorky krve fretek, jimž byla podána kandidátská vakcína proti virovým kmenům, které tuto mutaci (známou jako „D614G“) buď měly, nebo neměly. Výzkum vedl profesor Seshadri Vasan, specialista na infekční choroby a vedoucí týmu Dangerous Pathogens v CSIRO.

Ukázalo se, že vakcíny jsou stále efektivní. „Je to moc dobrá zpráva pro stovky vakcín, které se vyvíjejí po celém světě, přičemž většina z nich se zaměřuje na protein, který se váže na receptory ACE2 v našich plicích a dýchacích cestách, jež jsou vstupním bodem k infikování buněk,“ uvedl k tomu Vasan.

Mutace D614G má právě tento receptor odlišný. „Navzdory této mutaci u nejčastějšího kmene jsme experimenty a modelováním potvrdili, že kandidátské vakcíny jsou stále efektivní. Zjistili jsme také, že kmen G pravděpodobně nebude vyžadovat časté vylepšování, kdy je třeba sezonně vyvíjet nové vakcíny, aby se bojovalo proti kmenům viru, jež jsou zrovna v oběhu – jako je tomu v případě chřipky,“ doplnil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
před 1 hhodinou

Experimentální letoun NASA má vrátit do hry nadzvukovou dopravu

Pokud se na nebe vrátí nadzvuková dopravní letadla, bude to možná díky americké kosmické agentuře NASA. Ta testuje, jestli takové letouny mohou překonat nadzvukovou rychlost, ale přitom nezpůsobit takzvaný sonický třesk.
před 4 hhodinami

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 19 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 23 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
včera v 11:28

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
včera v 10:21

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026
Načítání...