Mutace koronaviru neoslabí účinnost očkování, potvrdil australský výzkum

Vakcíny, které jsou v současnosti vyvíjeny proti nemoci covid-19, by podle nové studie virologů z univerzity v australském Yorku neměly být negativně ovlivněny nedávnými mutacemi viru.

Většina v současné době vyvíjených vakcín byla modelována podle původního „D-kmene“ viru, který byl nejčastější mezi mutacemi, které se objevovaly na počátku pandemie.

Od té doby se ale virus změnil a vyvinul se do globálně dominantního „G-kmene“, který nyní tvoří asi 85 procent vzorků v publikovaných databázích genomu virů SARS-CoV-2.

Kvůli této rychlé mutaci se mezi řadou expertů objevily obavy, že by změny, jimiž se kmen G od toho původního liší, mohly mít negativní dopad na účinnost vyvíjených vakcín.

Tomuto problému se věnoval výzkum australské vládní vědecké agentury Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation (CSIRO).  A tato studie nenašla žádné důkazy, že by mutace viru měla nepříznivý dopad na účinnost očkovaných kandidátů.

Vakcína by měla být účinná

Studie testovala vzorky krve fretek, jimž byla podána kandidátská vakcína proti virovým kmenům, které tuto mutaci (známou jako „D614G“) buď měly, nebo neměly. Výzkum vedl profesor Seshadri Vasan, specialista na infekční choroby a vedoucí týmu Dangerous Pathogens v CSIRO.

Ukázalo se, že vakcíny jsou stále efektivní. „Je to moc dobrá zpráva pro stovky vakcín, které se vyvíjejí po celém světě, přičemž většina z nich se zaměřuje na protein, který se váže na receptory ACE2 v našich plicích a dýchacích cestách, jež jsou vstupním bodem k infikování buněk,“ uvedl k tomu Vasan.

Mutace D614G má právě tento receptor odlišný. „Navzdory této mutaci u nejčastějšího kmene jsme experimenty a modelováním potvrdili, že kandidátské vakcíny jsou stále efektivní. Zjistili jsme také, že kmen G pravděpodobně nebude vyžadovat časté vylepšování, kdy je třeba sezonně vyvíjet nové vakcíny, aby se bojovalo proti kmenům viru, jež jsou zrovna v oběhu – jako je tomu v případě chřipky,“ doplnil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pražské planetárium se pochlubí největší promítací kopulí na světě

Po dvou letech se pro veřejnost 14. června znovu otevře pražské planetárium. Výsledkem rekonstrukce je první plně digitální LED planetárium v Evropě, a to s největší promítací kopulí na světě. Její rekonstrukce stála dvě stě milionů korun, dalších bezmála sto milionů město investovalo i do vylepšení zbývajících částí planetária. Díky tomu využijí i odpadní teplo, které diody vyzařují. Nově se navíc do kopule vejde o skoro sto diváků víc – dohromady 290.
před 9 hhodinami

Čínští vědci čelí obvinění, že chtěli do USA propašovat nebezpečnou houbu

Dva čínští vědci byli ve Spojených státech obviněni, že chtěli do země propašovat toxickou houbu, která by v nejhorším případě mohla znehodnotit značnou část úrody některých plodin. Server The Guardian s odkazem na americké ministerstvo spravedlnosti napsal, že vědecký pár chtěl houbu zkoumat na americké univerzitě.
4. 6. 2025

Meditace a mindfulness mají stinnou stránku, varuje psycholog

Meditace a technika mindfulness jsou v současné době oblíbenější než kdy dříve. Obě slibují, že zlepší duševní i psychický stav člověka, mají být štítem proti stresu i duševním problémům. Prokazatelně fungují, mají ale i odvrácenou stránku. Podle řady výzkumů se o problémech nedostatečně mluví, přitom se o nich ví nejméně patnáct set let.
4. 6. 2025

Kouř z kanadských požárů se dostává nad Evropu

Kouř z lesních požárů v Kanadě překonal Atlantik a v posledních dnech se dostal do Evropy, uvedla agentura EU pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus, podle níž se v nadcházejících dnech očekávají nad evropským kontinentem další oblaka kouře. Ten by ale podle předpovědí unijní meteorologické služby neměl mít výraznější dopad na kvalitu ovzduší v přízemní vrstvě atmosféry.
4. 6. 2025
Načítání...