Mrtvý vorvaň nalezený ve Španělsku měl ve střevech 29 kilogramů plastového odpadu

Na konci února byl na pobřeží v jižní části Španělska mořem vyplavený mladý mrtvý vorvaň. Nyní vědci zveřejnili výsledky pitvy. V útrobách mladého a jinak zdravého samce nalezli devětadvacet kilogramů plastového odpadu tvořeného lany, sítěmi, plastovými taškami a barely.

Na pitvě desetimetrového šest tun vážícího obra pracovali experti z El Valle Wildlife Rescue Centre. Domnívají se, že zemřel na zánět pobřišnice – ten vzniká nejčastěji, když se do této části těla dostanou bakteriální nebo houbové infekce. Podle závěrů pitvy se tyto infekce mohly dostat do vorvaně právě kvůli plastu, na který se vážou.

Velryby zničené plastovým odpadem

Podobných případů vědci zaznamenali už více, protože v posledních letech bohužel přibývají. Například roku 2016 podobným způsobem zemřelo třináct vorvaňů; těla měli plná velkých kusů plastu – v těle jednoho z nich vědci našli třináctimetrovou síť, v jiném sedmdesáticentimetrový kus umělé hmoty pocházející z automobilu.

Vloni byl zase na norském pobřeží nalezený vyplavený vorvaňovec zobatý – byl podvyživený a v zoufalém stavu, proto musel být utracen. Při pitvě se ukázalo, že má v těle obrovské množství plastu – například nejméně 30 velkých plastových tašek.

Obsah žaludku vorvaňovce nalezeného v Norsku
Zdroj: University of Bergen

Plastů v oceánech nekontrolovaně přibývá

Množství plastového odpadu znečišťujícího povrchové vody oceánů navíc za poslední roky mnohonásobně vzrostlo. Tvrdí to studie mezinárodního týmu vědců, podle nichž se jen v oblasti mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy nachází okolo osmdesáti tisíc tun plastů. Některé z nich prokazatelně pocházejí dokonce z doby před více než třiceti lety.

Podle vědců zjistil tři roky trvající výzkum až šestnáctinásobný nárůst objemu odpadů proti předchozímu podobnému zkoumání. „Toto (výsledek studie) skutečně podtrhuje nutnost rychle zastavit příliv plastů do oceánu a rovněž přijmout opatření k úklidu stávajícího nepořádku,“ uvedl Laurent Lebreton z nizozemské organizace The Ocean Cleanup, která měla ve výzkumu vedoucí roli.

Ve světových oceánech existuje pět zón, v nichž se odpad nejvíce kumuluje, z nichž největší je právě zmíněná oblast mezi jihozápadním pobřežím USA a Havají.

Členové výzkumného týmu analyzovali za pomocí letadel a lodí po dobu tří let plochu znečištěnou odpady. Našli mezi nimi velké množství zbytků převážně rybářských sítí, plastových nádob a balení výrobků.

Droboučké částečky převažují

Pouze čtvrtina z plastů byla menší než pět centimetrů, většina byla ve velmi zachovalém stavu navzdory mnohdy pokročilému stáří. Výzkumníci byli v některých případech schopni z nápisů identifikovat datum výroby, přičemž nejstarší předmět pocházel z roku 1977, dalších sedm z 80. let.

Plastové odpady, které se dostávají do oceánu, se mají tendenci shlukovat do velkých ploch, v nichž se postupně rozpadají a jejich malé částečky mohou být podle expertů v případě konzumace nebezpečné pro mořské živočichy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 23 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...