Mrtvý vorvaň nalezený ve Španělsku měl ve střevech 29 kilogramů plastového odpadu

Na konci února byl na pobřeží v jižní části Španělska mořem vyplavený mladý mrtvý vorvaň. Nyní vědci zveřejnili výsledky pitvy. V útrobách mladého a jinak zdravého samce nalezli devětadvacet kilogramů plastového odpadu tvořeného lany, sítěmi, plastovými taškami a barely.

Na pitvě desetimetrového šest tun vážícího obra pracovali experti z El Valle Wildlife Rescue Centre. Domnívají se, že zemřel na zánět pobřišnice – ten vzniká nejčastěji, když se do této části těla dostanou bakteriální nebo houbové infekce. Podle závěrů pitvy se tyto infekce mohly dostat do vorvaně právě kvůli plastu, na který se vážou.

Velryby zničené plastovým odpadem

Podobných případů vědci zaznamenali už více, protože v posledních letech bohužel přibývají. Například roku 2016 podobným způsobem zemřelo třináct vorvaňů; těla měli plná velkých kusů plastu – v těle jednoho z nich vědci našli třináctimetrovou síť, v jiném sedmdesáticentimetrový kus umělé hmoty pocházející z automobilu.

Vloni byl zase na norském pobřeží nalezený vyplavený vorvaňovec zobatý – byl podvyživený a v zoufalém stavu, proto musel být utracen. Při pitvě se ukázalo, že má v těle obrovské množství plastu – například nejméně 30 velkých plastových tašek.

Obsah žaludku vorvaňovce nalezeného v Norsku
Zdroj: University of Bergen

Plastů v oceánech nekontrolovaně přibývá

Množství plastového odpadu znečišťujícího povrchové vody oceánů navíc za poslední roky mnohonásobně vzrostlo. Tvrdí to studie mezinárodního týmu vědců, podle nichž se jen v oblasti mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy nachází okolo osmdesáti tisíc tun plastů. Některé z nich prokazatelně pocházejí dokonce z doby před více než třiceti lety.

Podle vědců zjistil tři roky trvající výzkum až šestnáctinásobný nárůst objemu odpadů proti předchozímu podobnému zkoumání. „Toto (výsledek studie) skutečně podtrhuje nutnost rychle zastavit příliv plastů do oceánu a rovněž přijmout opatření k úklidu stávajícího nepořádku,“ uvedl Laurent Lebreton z nizozemské organizace The Ocean Cleanup, která měla ve výzkumu vedoucí roli.

Ve světových oceánech existuje pět zón, v nichž se odpad nejvíce kumuluje, z nichž největší je právě zmíněná oblast mezi jihozápadním pobřežím USA a Havají.

Členové výzkumného týmu analyzovali za pomocí letadel a lodí po dobu tří let plochu znečištěnou odpady. Našli mezi nimi velké množství zbytků převážně rybářských sítí, plastových nádob a balení výrobků.

Droboučké částečky převažují

Pouze čtvrtina z plastů byla menší než pět centimetrů, většina byla ve velmi zachovalém stavu navzdory mnohdy pokročilému stáří. Výzkumníci byli v některých případech schopni z nápisů identifikovat datum výroby, přičemž nejstarší předmět pocházel z roku 1977, dalších sedm z 80. let.

Plastové odpady, které se dostávají do oceánu, se mají tendenci shlukovat do velkých ploch, v nichž se postupně rozpadají a jejich malé částečky mohou být podle expertů v případě konzumace nebezpečné pro mořské živočichy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 16 hhodinami

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
včera v 07:00

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026
Načítání...