Mravenci dokáží z moči vycítit rakovinu, nabízí se využití, popsali vědci

Mravenci mají schopnost rozpoznat v moči pach rakoviny. Vyplývá to ze studie, o které informoval server Sky News. Tento hmyz by mohl být využíván jako efektivní a levný způsob identifikace nádorových onemocnění u pacientů.

Vědci již dříve zjistili, že několik typů rakoviny mění pach moči. Nyní se jim ale vůbec poprvé podařilo prokázat, že mravenci ho dokáží rozpoznat.

„Mravenci mohou být použiti jako biodetektory k rozlišení zdravých jedinců od těch s nádorem. Lze je snadno vycvičit, rychle se učí, jsou velmi efektivní a jejich chov není nákladný,“ uvedla autorka studie Patrizia d'Ettorreová z pařížské vysoké školy Sorbonny.

D'Ettorreová výzkumem navázala na svou předchozí studii, v níž se svými kolegy prokázala, že mravenci dokázali „vyčenichat“ lidské rakovinné buňky vypěstované v laboratoři.

V rámci současné studie vystavili vědci sedmdesát mravenců otročících vzorkům moči odebrané od zdravých myší, ale i od hlodavců s nádorovým onemocněním. Po třech pokusech byli mravenci schopni rozlišit zápach moči zdravých jedinců od moči, která zapáchala rakovinou. Podle vědců je to proto, že mají velmi citlivý čichový systém.

Biodetektory v medicíně

„Pomocí asociativního učení jsme je naučili spojovat daný pach – rakovinu – s odměnou a po několika málo pokusech se asociaci naučili,“ vysvětlila d'Ettorreová. „Prokázali jsme, že mravenci dokáží rozlišit moč zdravých myší od moči myší s nádorem. To se více podobá reálné situaci než použití kultivovaných rakovinných buněk,“ dodala vědkyně s tím, že ji překvapilo, jak jsou mravenci efektivní a spolehliví.

V rámci dalších výzkumů chtějí vědci zjistit, zda mravenci dokážou totéž u lidské moči. Předchozí výzkum ukázal, že psi umí odhalit rakovinu v moči, když jsou k tomu vycvičeni.

Existují také elektronická zařízení, která ze vzorků moči odhalí určité typy rakoviny – například močového měchýře, prsu nebo prostaty. Lidský nos však pach rakoviny v moči zachytit nedokáže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 19 mminutami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...