Mravenci dokáží z moči vycítit rakovinu, nabízí se využití, popsali vědci

Mravenci mají schopnost rozpoznat v moči pach rakoviny. Vyplývá to ze studie, o které informoval server Sky News. Tento hmyz by mohl být využíván jako efektivní a levný způsob identifikace nádorových onemocnění u pacientů.

Vědci již dříve zjistili, že několik typů rakoviny mění pach moči. Nyní se jim ale vůbec poprvé podařilo prokázat, že mravenci ho dokáží rozpoznat.

„Mravenci mohou být použiti jako biodetektory k rozlišení zdravých jedinců od těch s nádorem. Lze je snadno vycvičit, rychle se učí, jsou velmi efektivní a jejich chov není nákladný,“ uvedla autorka studie Patrizia d'Ettorreová z pařížské vysoké školy Sorbonny.

D'Ettorreová výzkumem navázala na svou předchozí studii, v níž se svými kolegy prokázala, že mravenci dokázali „vyčenichat“ lidské rakovinné buňky vypěstované v laboratoři.

V rámci současné studie vystavili vědci sedmdesát mravenců otročících vzorkům moči odebrané od zdravých myší, ale i od hlodavců s nádorovým onemocněním. Po třech pokusech byli mravenci schopni rozlišit zápach moči zdravých jedinců od moči, která zapáchala rakovinou. Podle vědců je to proto, že mají velmi citlivý čichový systém.

Biodetektory v medicíně

„Pomocí asociativního učení jsme je naučili spojovat daný pach – rakovinu – s odměnou a po několika málo pokusech se asociaci naučili,“ vysvětlila d'Ettorreová. „Prokázali jsme, že mravenci dokáží rozlišit moč zdravých myší od moči myší s nádorem. To se více podobá reálné situaci než použití kultivovaných rakovinných buněk,“ dodala vědkyně s tím, že ji překvapilo, jak jsou mravenci efektivní a spolehliví.

V rámci dalších výzkumů chtějí vědci zjistit, zda mravenci dokážou totéž u lidské moči. Předchozí výzkum ukázal, že psi umí odhalit rakovinu v moči, když jsou k tomu vycvičeni.

Existují také elektronická zařízení, která ze vzorků moči odhalí určité typy rakoviny – například močového měchýře, prsu nebo prostaty. Lidský nos však pach rakoviny v moči zachytit nedokáže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
12. 3. 2026

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
12. 3. 2026
Načítání...