V Číně stoupá poptávka po digitálních lidech. Vystupují nejen v televizních show a na on-line platformách, ale v některých odvětvích nahrazují skutečné pracovníky. Trh roste díky tomu, že se zdokonalují technologie a klesají náklady.
V Číně stále rychleji nahrazují virtuální pracovníci lidi z masa a kostí. Pořizují si je společnosti poskytující finanční služby, cestovní agentury, ale také státní média. Proč? Na rozdíl od lidské síly nevyjdou draze: dají se pořídit v částkách od šedesáti tisíc do tří set tisíc korun ročně. A mají i spoustu dalších výhod.
Například se nikdy neunaví. „Skutečný člověk nemůže prodávat nepřetržitě 24 hodin. Ale digitální osoba dokáže mluvit o produktech 24 hodin denně bez odpočinku,“ uvedla mluvčí společnosti Baidu Liou Mej-chan.
Reálné obchodní výsledky společnosti ukazují, že tyto produkty lidi opravdu zajímají. Objem projektů internetového gigantu Baidu se totiž během jediného roku zdvojnásobil a trh roste. Navíc tím, jak přibývá v tomto segmentu peněz a technologie se zdokonalují, klesají rychle náklady.
Technologie virtuálních lidí má spoustu využití. Digitální prodavači jsou jen začátek. „Můžeme nahrát zprávy, loga či obrázky. Můžeme měnit záběry pro různé příležitosti, jako je tisková konference. Digitální osoba se také může pohybovat ve 3D prostoru,“ doplnila Liou Mej-chan. Díky tomu už v Číně nahrazují na obrazovkách například také tlumočníky do znakové řeči.
Porod digitální bytosti
Digitální bytosti jsou kombinací animace, zvukových technologií a umělé inteligence. Umí zpívat či komunikovat, věrohodně se pohybovat a mají i mimiku, která je spojená s emocemi.
Vývoj těchto aplikací nabírá na intenzitě. Kromě velkých firem, jako je Baidu, se mu věnuje také mnoho malých vývojářů.
Větší digitalizace čínské ekonomiky včetně virtuální a rozšířené reality je součástí vládní pětiletky. Jen samotný Peking chce do dvou let vybudovat průmysl digitálních bytostí v hodnotě 7,5 miliardy dolarů.
Na on-line platformách vystupují statisíce digitálních moderátorů, kteří jsou avatary lidí využívajících technologie k oslovení publika. Čínské značky preferují virtuální tváře místo skutečných celebrit pronásledovaných skandály.
Kdy přijdou avataři do Česka?
Oblíbené rčení říká, že „letos je to v Asii, za rok v USA a do pěti let to máme v Evropě“. U těchto avatarů to ale tak úplně jisté není. Podle odborníka na umělé inteligence Tomáše Mikolova hraje v oblibě digitálních bytostí v Číně roli i tamní kulturní tradice.
„Ve východní Asii jsou tyto digitální postavy velmi přijatelné ve všech ohledech,“ uvedl pro Českou televizi. USA a Evropa nejsou v tomto druhu výzkumu příliš pozadu, ale kulturně po nich není taková poptávka.
Digitální technologie ale podle něj mají potenciál automatizovat celou řadu běžných činností, a to i na televizních obrazovkách. Nevidí ale vlastně velký rozdíl proti dnešku: „Třeba na Instagramu prezentují různé výroky influenceři, kteří jsou tam stejně přes různé filtry tak digitálně upravení, že to jsou jacísi avataři,“ dodává Mikolov.
