Mluvený projev a argumentace během výuky vede k lepším studijním výsledkům. Tuto teorii, která dosud neměla dostatečnou oporu ve výzkumných datech, testovali vědci Masarykovy univerzity v Brně. Na více než šesti stovkách žáků potvrdili souvislost mezi argumentací a schopností lépe porozumět textu.
Studie publikovaná v prestižním časopise Learning and Instruction sledovala 639 žáků devátých ročníků základních škol. Tým pod vedením Kláry Šeďové z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity vyvinul vlastní mobilní aplikaci, skrze níž mohl měřit délku promluv jednotlivých žáků a to, jak často v hodinách argumentují. Zjištěná data výzkumníci porovnali s výsledky testů čtenářské gramotnosti, které zadává Česká školní inspekce.
Ukázalo se, že čím více žák během hodin hovoří a je nucen obhajovat své názory, tím lépe si v testech vede. „Ti učitelé, kteří dokážou své studenty dovést k tomu, aby o probírané látce diskutovali, pozitivně ovlivňují jejich učení,“ uvedla Šeďová. Podle závěrů studie nemá na tuto souvislost mezi mluvením a učením vliv pohlaví ani rozdílná sociální a ekonomická zázemí dětí.
Ačkoliv k lepším studijním výsledkům příspíval už pouhý fakt, že žák je součástí aktivnější a mluvnější třídy, odborníci Masarykovy univerzity zjistili, že silná souvislost existuje především na individuální úrovni. Čím aktivnější tedy konkrétní žák je a čím více sám argumentuje, tím lepší jsou následně jeho výsledky v testech čtenářské gramotnosti.
Signál pro české školství
Se závěry brněnské studie autoři seznámili Českou školní inspekci. Podle náměstka ústředního školního inspektora Ondřeje Andryse zjištění dokazují potřebu kombinovat během výuky různé metody. Zvláště důležitá je potom úloha učitele, který by diskuzi měl povzbuzovat. Tím potvrzuje jeden z poznatků výzkumu, podle nějž je pedagogický přístup, kdy žáci o problémech ve škole debatují, správnou cestou.
„Zjištěné poznatky posílají důležitou zprávu školám i učitelům. V Česku je výuka stále velmi tradiční a není orientovaná na studenta. Výsledky této studie by mohly přesvědčit české učitele, že je vhodné orientovat se na aktivní pedagogiku,“ píše se v závěrech výzkumu.
Práce brněnských odborníků ovšem má i své limity. Například nelze zatím jednoznačně říct, jestli žáci dosahují lepších výsledků díky aktivitě v hodině, nebo naopak jejich už tak dobré studijní předpoklady vedou k větší odvaze mluvit před svými spolužáky. Jasno by v této věci musely udělat až další výzkumy.
