V dobývání vesmíru, v němž před více než půlstoletím soupeřily USA a Sovětský svaz, měla zprvu navrch Moskva – s první družicí v říjnu 1957 a prvním člověkem v kosmu o čtyři roky později. USA zabodovaly koncem šesté dekády minulého století, kdy „malým krokem“ udělal „velký skok pro lidstvo“ Neil Armstrong, jehož Apollo 11 odstartovalo 16. července 1969. Americký program skončil o tři a půl roku později misí Apollo 17.
Mise Apollo oslavovaly boha Slunce, člověka ale donesly na Měsíc
O dobývání vesmíru se USA usilovně snažily od konce druhé světové války, na rozdíl od Sovětů však jejich výzkumu chybělo jednotné vedení. Až v roce 1958 začal fungovat Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který musel dohánět sovětský náskok. Už v lednu 1959 prolétla jako první kolem Měsíce sovětská sonda Luna 1, v září téhož roku dosedla Luna 2 na jeho povrch a o měsíc později přinesla Luna 3 první snímky odvrácené měsíční strany. Pak ale převzali otěže v dobývání Měsíce Američané.
Zprvu ale program Apollo provázely potíže, a dokonce i tragédie. Ještě před prvním zkušebním letem lodě Apollo 1 zahynuli v lednu 1967 při cvičné simulaci astronauti Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffee poté, co kvůli zkratu zachvátil jejich loď požár. Plánované lety Apolla 1, 2 a 3 se proto kvůli nehodě nekonaly a pokračovaly jen další testy bez lidských posádek – do vesmíru NASA postupně vyslala lodě s pořadovými čísly 4, 5 a 6.
Měsíc
Od sedmičky po jedenáctku
První pilotovanou misí tak bylo až Apollo 7, které v říjnu 1968 uskutečnilo 163 obletů Země. Důležitý krok k cestě na Měsíc podniklo následující Apollo 8, které se v prosinci 1968 dostalo na oběžnou dráhu Měsíce.
Frank Borman, William Anders a James Lovell, kteří byli na jeho palubě, se jako první lidé dostali mimo oběžnou dráhu Země a jako první na světě spatřili na vlastní oči odvrácenou stranu Měsíce. Ten desetkrát obletěli, zaslali domů vánoční poselství a vrátili se na Zemi.
- Jméno Apollo pro tento program navrhl Abe Silverstein, ředitel jedné z divizí NASA. Tohoto antického boha světla, lukostřelby, umění a také Slunce vybral, protože mu jeho jméno znělo atraktivně. Mise na Měsíc tak byla paradoxně pojmenována po slunečním božstvu.
- Dalším argumentem byla existence staršího programu Mercury, který byl pojmenovaný také po řeckém božstvu – bohu rychlosti Hermovi (v řecké tradici), respektive Merkurovi (v římské tradici).
Po misích Apolla 9 a 10 v březnu a květnu 1969, které vyzkoušely lunární modul, první na oběžné dráze Země a druhé Měsíce, už přišlo na řadu Apollo 11. Na oběžné dráze kolem přirozené zemské družice se loď rozdělila – ve velitelské části zůstal na orbitu Michael Collins a Armstrong s Edwinem Aldrinem v měsíčním modulu přistáli 20. července 1969 na Luně. Šest a půl hodiny po dosednutí do „Moře klidu“ vystoupil jako první ve 3:56 středoevropského času 21. července Armstrong.
Prokletá mise
Následovalo ještě šest expedic Apolla, z nichž nebyla úspěšná jen jedna: na lodi Apollo 13 v dubnu 1970 vybuchla nádrž s kyslíkem a posádka se za dramatických okolností (přesvědčivě ztvárněných i ve slavném filmu s Tomem Hanksem) musela vrátit na Zemi.
Posledním, kdo zanechal stopy v měsíčním prachu, byl v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Eugene Cernan, rodák z Chicaga, jehož předkové přišli do Ameriky počátkem 20. století z Čech a Slovenska.
Znak mise Apollo 13
Po roce 1972 byly loď Apollo a mohutná raketa Saturn použity ještě pro program americké orbitální stanice Skylab a také společný projekt se Sovětských svazem Apollo-Sojuz v roce 1975. To ale byly poslední záchvěvy amerického měsíčního programu, přestože Cernan při svém odletu z Měsíce vyjádřil přesvědčení, že se tam lidé na vrátí. Zatím se tak ovšem nestalo, Američané se soustředili na program raketoplánů a později spolu s Ruskem na provozování stanice na oběžné dráze Země.
O návratu na Měsíc hovořili všichni tři poslední američtí prezidenti, zatím ale zůstává jen u slov a také termín návratu je spíše orientační. George Bush zmiňoval rok 2020, Barack Obama uváděl rok 2030 stejně jako Donald Trump, jehož administrativa ale vidí Měsíc spíš jako přestupní stanici pro lety na Mars.
Plán letů na zemskou družici do roku 2031 letos představila i ruská agentura Roskosmos a stranou nezůstávají ani Číňané, kteří by na Měsíci chtěli přistát v roce 2030.