První dva miniaturní meziplanetární satelity, které americká vesmírná agentura NASA vyslala začátkem května se sondou InSight k Marsu, zaznamenaly další prvenství. NASA na svém webu informovala, že zažehly své vlastní motory.
Miniaturní satelity se označují jako CubeSat. Dva takové aparáty – Mars Cube One (MarCO) – vynesla 5. května do vesmíru na cestu k rudé planetě raketa Atlas V spolu se sondou Insight. MarCO-A a MarCO-B se posléze odpojily a letí za sondou. Během předchozího týdne dostaly povel k úpravě letové dráhy, a proto zažehly své vlastní pohony.
Obě družice provedly manévr úspěšně, i když MarCO-B při tom měl určité potíže. Předtím satelity o velikosti kufříku zdárně absolvovaly sérii komunikačních testů, sdělil John Baker, ředitel programu malých planetárních satelitů Laboratoře tryskových pohonů (JPL) NASA v Pasadeně.
Během letu k Marsu bude potřeba učinit ještě několik korektur trajektorie. Úpravu letové dráhy před minisatelity provedl už 22. května také InSight.
Paparazzi satelity
Cílem obou MarCO není shromažďovat vědecká data, hlavním úkolem má být sledovat InSight na cestě k Marsu a poslat na Zemi údaje o průběhu sestupu sondy atmosférou rudé planety a o jejím pokusu o přistání, což je naplánováno na listopad. Celkově jde o vyzkoušení miniaturizované komunikace a navigační technologie pro případné mise miniaturních satelitů k dalším planetám.
„Naším nejširším cílem je poprvé ukázat, jak lze nízkonákladové miniaturní satelity využít v hlubokém vesmíru,“ poznamenal ředitel John Baker. „S oběma aparáty MarCO na cestě k Marsu jsme se už dostali dál, než byl před nimi jakýkoli jiný CubeSat,“ dodal.
Mise, která pochopí marsotřesení
Projekt InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) je vůbec první misí, která bude studovat hlubiny Marsu. Stacionární robotický modul je vybaven různými zařízeními včetně senzorů, jimiž bude měřit proudění tepla v planetě, zaznamenávat „marsotřesení“ a sledovat kolísání oběžné dráhy tělesa kolem Slunce. Vrtným zařízením se například dostane do hloubky přes čtyři a půl metru, tedy mnohem hlouběji než jakékoli jiné robotické zařízení vyslané na Mars.
