Mikroplasty byly nalezené ve střevech všech druhů mořských želv, ukázala nová studie

Částečky a drobná vlákna mikroplastů byly nalezeny ve střevech více než sto mrtvých želv z Atlantiku, Pacifiku i Středozemního moře. Dopady na želvy jsou přitom neznámé, vědci se ale obávají, že by mikroplasty mohly těmto zranitelným mořským tvorům značně škodit.

 Velká část nalezeného materiálu byla ve formě vláken; taková vlákna jsou používaná v oděvech, cigaretových filtrech a rybářských sítích, ale vědci také našli druhy plastů používané v kosmetice.

Vědci v této studii pátrali po umělohmotných částečkách o délce menší než 5 milimetrů. Zjistili, že v každé zkoumané želvě byla alespoň nějaká taková vlákna nalezena; celkem jich našli kolem osmi stovek. Týkalo se to všech sedmi druhů mořských želv.

Autoři zprávy navíc zdůrazňují, že jejich studie se týkala jen části střev každého zvířete, ve skutečnosti může být tedy stav ještě mnohem horší. V nejvíce katastrofickém scénáři by bylo množství mikroplastů v želvích střevech dokonce dvacetkrát vyšší, než bylo naměřené množství.

Kde se v želvách vzaly mikročástice?

Pravděpodobnými zdroji částic jsou podle vědců znečištěná mořská voda a usazeniny, ale také zřejmě i želví potrava, která mikroplasty ve svých vnitřnostech akumuluje. „Účinek těchto částic na želvy doposud není známý,“ uveda dr. Emily Duncanová z University of Exeter, která vedla studii.

„Jejich malá velikost znamená, že mohou procházet střevem, aniž by způsobily jeho zablokování, které se často objevuje u větších plastových kousků.“

Navazující práce by se měly zaměřit na to, zda mohou mikroplasty ovlivňovat vodní organismy – a také jakým způsobem, dodala. „Mohou totiž například obsahovat kontaminanty, bakterie nebo viry, nebo mohou ovlivnit želvu na buněčné, nebo dokonce subbuněčné úrovni. To vyžaduje ale další podrobnější výzkum,“ konstatovala Duncanová.

Závěry tohoto výzkumu byly publikovány v časopise Global Change Biology. Výsledky komentoval profesor Brendan Godley, také z univerzity v Exeteru: „Je opravdu velký problém, že mnohé, nebo dokonce všechny mořské želvy na světě v současné době nějakým způsobem pohlcují mikroplasty. Momentálně to sice není hlavní hrozba pro tento druh, ale jedná se o jasný signál, že musíme jednat, abychom lépe lépe kontrolovali odpad v mořích.“

Největší množství mikroplastů měly ve svých střevech želvy ze Středomoří, zjistila studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 2 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
před 22 hhodinami

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
včera v 11:44

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24. Tématu se bude věnovat i pořad De facto v sobotu od 12:30.
včera v 07:01

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
9. 4. 2026
Načítání...