Mikroplasty byly nalezené ve střevech všech druhů mořských želv, ukázala nová studie

Částečky a drobná vlákna mikroplastů byly nalezeny ve střevech více než sto mrtvých želv z Atlantiku, Pacifiku i Středozemního moře. Dopady na želvy jsou přitom neznámé, vědci se ale obávají, že by mikroplasty mohly těmto zranitelným mořským tvorům značně škodit.

 Velká část nalezeného materiálu byla ve formě vláken; taková vlákna jsou používaná v oděvech, cigaretových filtrech a rybářských sítích, ale vědci také našli druhy plastů používané v kosmetice.

Vědci v této studii pátrali po umělohmotných částečkách o délce menší než 5 milimetrů. Zjistili, že v každé zkoumané želvě byla alespoň nějaká taková vlákna nalezena; celkem jich našli kolem osmi stovek. Týkalo se to všech sedmi druhů mořských želv.

Autoři zprávy navíc zdůrazňují, že jejich studie se týkala jen části střev každého zvířete, ve skutečnosti může být tedy stav ještě mnohem horší. V nejvíce katastrofickém scénáři by bylo množství mikroplastů v želvích střevech dokonce dvacetkrát vyšší, než bylo naměřené množství.

Kde se v želvách vzaly mikročástice?

Pravděpodobnými zdroji částic jsou podle vědců znečištěná mořská voda a usazeniny, ale také zřejmě i želví potrava, která mikroplasty ve svých vnitřnostech akumuluje. „Účinek těchto částic na želvy doposud není známý,“ uveda dr. Emily Duncanová z University of Exeter, která vedla studii.

„Jejich malá velikost znamená, že mohou procházet střevem, aniž by způsobily jeho zablokování, které se často objevuje u větších plastových kousků.“

Navazující práce by se měly zaměřit na to, zda mohou mikroplasty ovlivňovat vodní organismy – a také jakým způsobem, dodala. „Mohou totiž například obsahovat kontaminanty, bakterie nebo viry, nebo mohou ovlivnit želvu na buněčné, nebo dokonce subbuněčné úrovni. To vyžaduje ale další podrobnější výzkum,“ konstatovala Duncanová.

Závěry tohoto výzkumu byly publikovány v časopise Global Change Biology. Výsledky komentoval profesor Brendan Godley, také z univerzity v Exeteru: „Je opravdu velký problém, že mnohé, nebo dokonce všechny mořské želvy na světě v současné době nějakým způsobem pohlcují mikroplasty. Momentálně to sice není hlavní hrozba pro tento druh, ale jedná se o jasný signál, že musíme jednat, abychom lépe lépe kontrolovali odpad v mořích.“

Největší množství mikroplastů měly ve svých střevech želvy ze Středomoří, zjistila studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 7 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 23 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...