Mikroplasty byly nalezené ve střevech všech druhů mořských želv, ukázala nová studie

Částečky a drobná vlákna mikroplastů byly nalezeny ve střevech více než sto mrtvých želv z Atlantiku, Pacifiku i Středozemního moře. Dopady na želvy jsou přitom neznámé, vědci se ale obávají, že by mikroplasty mohly těmto zranitelným mořským tvorům značně škodit.

 Velká část nalezeného materiálu byla ve formě vláken; taková vlákna jsou používaná v oděvech, cigaretových filtrech a rybářských sítích, ale vědci také našli druhy plastů používané v kosmetice.

Vědci v této studii pátrali po umělohmotných částečkách o délce menší než 5 milimetrů. Zjistili, že v každé zkoumané želvě byla alespoň nějaká taková vlákna nalezena; celkem jich našli kolem osmi stovek. Týkalo se to všech sedmi druhů mořských želv.

Autoři zprávy navíc zdůrazňují, že jejich studie se týkala jen části střev každého zvířete, ve skutečnosti může být tedy stav ještě mnohem horší. V nejvíce katastrofickém scénáři by bylo množství mikroplastů v želvích střevech dokonce dvacetkrát vyšší, než bylo naměřené množství.

Kde se v želvách vzaly mikročástice?

Pravděpodobnými zdroji částic jsou podle vědců znečištěná mořská voda a usazeniny, ale také zřejmě i želví potrava, která mikroplasty ve svých vnitřnostech akumuluje. „Účinek těchto částic na želvy doposud není známý,“ uveda dr. Emily Duncanová z University of Exeter, která vedla studii.

„Jejich malá velikost znamená, že mohou procházet střevem, aniž by způsobily jeho zablokování, které se často objevuje u větších plastových kousků.“

Navazující práce by se měly zaměřit na to, zda mohou mikroplasty ovlivňovat vodní organismy – a také jakým způsobem, dodala. „Mohou totiž například obsahovat kontaminanty, bakterie nebo viry, nebo mohou ovlivnit želvu na buněčné, nebo dokonce subbuněčné úrovni. To vyžaduje ale další podrobnější výzkum,“ konstatovala Duncanová.

Závěry tohoto výzkumu byly publikovány v časopise Global Change Biology. Výsledky komentoval profesor Brendan Godley, také z univerzity v Exeteru: „Je opravdu velký problém, že mnohé, nebo dokonce všechny mořské želvy na světě v současné době nějakým způsobem pohlcují mikroplasty. Momentálně to sice není hlavní hrozba pro tento druh, ale jedná se o jasný signál, že musíme jednat, abychom lépe lépe kontrolovali odpad v mořích.“

Největší množství mikroplastů měly ve svých střevech želvy ze Středomoří, zjistila studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně esoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
před 11 mminutami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 31 mminutami

Léto skončilo. Podívejte se na tři grafy, které ukazují jeho výjimečnost

Počasí letošního léta přineslo spoustu rekordů, které ukazují, jak výrazně se změnila jeho podoba oproti minulosti.
před 19 hhodinami

Se srpem na krku. Ženu v hrobě ze sedmnáctého století považovali zřejmě za upírku

Mladá dívka, jejíž hrob ze sedmnáctého století ve vesnici Pień v Polsku popsali archeologové, pocházela z dobrého rodu, měla bohatou pohřební výbavu a byla do země uložena na protestantském hřbitově. Pak ale hrob někdo otevřel a s ostatky zacházel, jako by v zemi spočívala upírka.
před 21 hhodinami

Tisíc spolupracujících agentů, tajné debaty i kamikadze útoky. Analýza popsala vzpouru AI

Na konci července oznámila společnost OpenAI, že její agentské umělé inteligence opustily bez povolení zabezpečené testovací prostředí a napadly pak cizí firmu. Nová nezávislá analýza teď ukazuje, že OpenAI spoustu důležitých informací zamlčela a problém je ještě znepokojivější, než se zdálo.
včera v 12:36

Africké sardinky masově hynou. Jejich těla ucpala jadernou elektrárnu

Vědci v Jihoafrické republice zkoumají, proč se na některých úsecích západního a jižního pobřeží země vyplavují mrtvá nebo umírající hejna sardinek. Jednou z možných příčin je rybí herpesvirus PHV, který byl u ryb zjištěn a pravděpodobně poškozuje jejich žábry.
včeraAktualizovánovčera v 11:48

Odpor k datacentrům spojil americké konzervativce i liberály, politici začali otáčet

Výstavba datových center, která jsou nezbytná pro provoz umělé inteligence (AI), naráží v USA na odpor veřejnosti. Mnohým Američanům se nelíbí vysoká spotřeba vody, hluk nebo i riziko úniku chemikálií. Řada politiků, kteří dřív datacentra podporovali, kvůli tomu před listopadovými volbami mění svou rétoriku a slibují omezení jejich provozu. Technologické firmy se však stále mohou opřít o podporu Bílého domu a nečekaně i odborů ve stavebnictví.
včera v 07:00

Holý se proslavil lékem proti AIDS, Česku vydělal miliardy

Antonín Holý byl jedním z nejvýznamnějších tuzemských vědců posledních desetiletí. Chemik světového významu, který dokázal dotáhnout výsledky základního výzkumu do praxe, stál za objevy řady látek, které dodnes pomáhají léčit miliony lidí na celém světě. Narodil se před 90 lety, 1. září 1936, zemřel v 75 letech v červenci 2012.
včera v 06:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.