Mikroplasty byly nalezené ve střevech všech druhů mořských želv, ukázala nová studie

Částečky a drobná vlákna mikroplastů byly nalezeny ve střevech více než sto mrtvých želv z Atlantiku, Pacifiku i Středozemního moře. Dopady na želvy jsou přitom neznámé, vědci se ale obávají, že by mikroplasty mohly těmto zranitelným mořským tvorům značně škodit.

 Velká část nalezeného materiálu byla ve formě vláken; taková vlákna jsou používaná v oděvech, cigaretových filtrech a rybářských sítích, ale vědci také našli druhy plastů používané v kosmetice.

Vědci v této studii pátrali po umělohmotných částečkách o délce menší než 5 milimetrů. Zjistili, že v každé zkoumané želvě byla alespoň nějaká taková vlákna nalezena; celkem jich našli kolem osmi stovek. Týkalo se to všech sedmi druhů mořských želv.

Autoři zprávy navíc zdůrazňují, že jejich studie se týkala jen části střev každého zvířete, ve skutečnosti může být tedy stav ještě mnohem horší. V nejvíce katastrofickém scénáři by bylo množství mikroplastů v želvích střevech dokonce dvacetkrát vyšší, než bylo naměřené množství.

Kde se v želvách vzaly mikročástice?

Pravděpodobnými zdroji částic jsou podle vědců znečištěná mořská voda a usazeniny, ale také zřejmě i želví potrava, která mikroplasty ve svých vnitřnostech akumuluje. „Účinek těchto částic na želvy doposud není známý,“ uveda dr. Emily Duncanová z University of Exeter, která vedla studii.

„Jejich malá velikost znamená, že mohou procházet střevem, aniž by způsobily jeho zablokování, které se často objevuje u větších plastových kousků.“

Navazující práce by se měly zaměřit na to, zda mohou mikroplasty ovlivňovat vodní organismy – a také jakým způsobem, dodala. „Mohou totiž například obsahovat kontaminanty, bakterie nebo viry, nebo mohou ovlivnit želvu na buněčné, nebo dokonce subbuněčné úrovni. To vyžaduje ale další podrobnější výzkum,“ konstatovala Duncanová.

Závěry tohoto výzkumu byly publikovány v časopise Global Change Biology. Výsledky komentoval profesor Brendan Godley, také z univerzity v Exeteru: „Je opravdu velký problém, že mnohé, nebo dokonce všechny mořské želvy na světě v současné době nějakým způsobem pohlcují mikroplasty. Momentálně to sice není hlavní hrozba pro tento druh, ale jedná se o jasný signál, že musíme jednat, abychom lépe lépe kontrolovali odpad v mořích.“

Největší množství mikroplastů měly ve svých střevech želvy ze Středomoří, zjistila studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 20 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 20 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...