Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je podle amerického astronauta Andrewa Feustela fungujícím odrazem světa, který dokazuje, že spolupráce mezi národy i komerčními firmami může fungovat. Díky tomu se například nedávno podařilo vyřešit i situaci, kdy se na stanici objevila díra v plášti.
„Mezinárodní vesmírná stanice by měla být vzorem pro politiky,“ navrhuje astronaut Feustel
Drew a Indira Feustelovi v Hyde Parku Civilizace (zdroj: ČT24)
Dalším důkazem je věda. Feustelův tým vykonal na ISS víc než 350 pokusů. „Jedna z věcí, o které mluvíme hodně, kterou jsme dělali během naší mise, je sekvenování RNA. Už předtím se sekvenovala DNA, ale tohle je poprvé, co se ve vesmíru odehrálo sekvenování RNA,“ popsal v Hyde Parku Civilizace Feustel. „Dělali jsme to na malém stroji velkém asi jako foukací harmonika. Výzkumníci nám samozřejmě vysvětlili, co máme dělat, dali jsme to do toho přístroje a pak jsme to museli nechat být myslím na 24 hodin. Během té doby ten malý přístroj prozkoumal sekvence RNA. To byl moc zajímavý projekt,“ vzpomínal astronaut.
Kromě RNA se věnoval na vesmírné stanici také výzkumu rakoviny. V prostředí mikrogravitace se totiž dají lépe vytvářet modely některých buněk a tak směřovat k vývoji účinnějších léčiv. Navíc se stal v kosmu zahradníkem: „Pěstovali jsme salát, trávu, nějaké květiny, nějaký plevel – to všechno je také důležité, abychom se naučili, jak bude fungovat zemědělství ve vesmíru,“ upozornil.
Únik
Kromě těchto příjemných věcí ale musel Andrew Feustel řešit také závažné problémy. V době, kdy na stanici velel, začal unikat vzduch. Dne 30. srpna 2018 dispečeři v Moskvě a Houstonu dostali zprávu, že na ISS klesá tlak. Astronauti na orbitě následně zjistili, že v lodi Sojuz je asi dvoumilimetrová díra. Brzy vyloučili verzi, že by do lodi narazil mikrometeorit. „Pokud by se to stalo, tak by ten otvor byl roztřepený, byla by tam různá vlákna. V tomto případě byl ale otvor hladký, jako kdyby byl opravdu vyvrtaný vrtačkou,“ vysvětlil Dušan Majer ze serveru Kosmonautix.
Šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin nejprve potvrdil, že dělník při výrobě nejspíš udělal chybu, kterou nenahlásil, a že viník je už známý. Pak ale z Ruska přišla i další verze: „Podle anonymního zdroje je hlavní vyšetřovací verzí to, že se američtí astronauti pokusili vyvolat předčasný odlet na Zemi kvůli onemocnění jednoho z nich,“ uvedl web Kommersant.
Astronaut Feustel ve Vědeckém Interview (zdroj: ČT24)
Stejnojmenný deník tuto spekulaci dál rozvedl tak, že návrat vynucený technickou poruchou by Američané Rusku nemuseli platit – na rozdíl od případné evakuace nemocného astronauta. Feustel musel tehdy všechny spekulace vyvracet: „Můžu jednoznačně říct, že s tímhle nemá posádka nic společného. O tom není pochyb. Myslím si, že je to ostuda a je poněkud trapné, když někdo plýtvá časem při tvrzení, že se na poškození posádka nějak podílela.“
I kvůli těmto spekulacím začala celá kauza vyvolávat napětí mezi vesmírnými agenturami obou zemí. Moskva pak prosadila, aby astronauti na ISS díru rychle ucpali, ačkoli velitel ISS Feustel chtěl vyčkat na podrobnější analýzu. V prosinci pak dva ruští kosmonauti při osmihodinovém výstupu do volného prostoru zkontrolovali plášť Sojuzu zvenku a zjistili, že díra nebyla vyvrtaná zvenčí.
Případ s nejasným výsledkem
Případ ale stále nemá oficiální rozuzlení. V březnu totiž šéf Roskosmosu Rogozin oznámil, že vyšetřování stále nic neodhalilo. Ruská agentura Interfax s odkazem na své zdroje zmínila, že chyba se nejspíš stala při přípravě Sojuzu ještě před startem. Což je vysvětlení, které řada pozorovatelů označovala za nejpravděpodobnější hned na začátku.
Rozhodnutí o způsobu řešení každopádně leželo na Feustelových bedrech. „Zodpovědný za to je podle mě velitel ISS – ten je zodpovědný za bezpečnost posádky a všech vesmírných plavidel i za úspěch mise. V tomhle pořadí,“ řekl tehdejší velitel stanice.
Feustel říká, že se snaží, aby se na ISS rozhodovalo velmi demokraticky, a podle něj se to tak dělo i v tomto krizovém případě: „Posádka podporovala naše rozhodnutí. Nakonec se nám podařilo plavidlo opravit, což bylo nejdůležitější. Naši ruští kolegové sice dostávali nějaké instrukce z Moskvy, ale myslím, že všichni společně jsme chápali, co chceme na orbitě dělat.“
Spolupráce mnoha zúčastněných stran na stanici obecně je podle Feustela tak vynikající, že by se jí měli inspirovat i političtí představitelé. „Mezinárodní spolupráce trvá mnoho let, které zabralo vytvoření téhle struktury. Díky ní může fungovat takhle efektivně. Jsou tam vstupy od mnoha různých zemí z celé planety, to je myslím klíčové,“ popisuje.
Indira Feustelová s nadsázkou navrhuje, aby byli čelní politici světa vysláni na kosmickou stanici a museli si tam vyříkat všechny problémy. „Možná by z vesmíru viděli, jak křehká je ta naše planeta, že z vesmíru nejsou vidět žádné hranice – možná by se pak změnili,“ dodala.
Kdo je Andrew Feustel
Celkem strávil astronaut Feustel ve vesmíru 226 dní, z toho 61 hodin a 48 minut ve volném kosmickém prostoru. Jeho žena Indira má po matce české kořeny. Astronaut proto s sebou na své tři mise vždy bral předměty odkazující na Českou republiku. Na poslední dvě vzal figurku Krtka z animovaného seriálu Zdeňka Milera, na druhou i kopii dvou obrázků z časopisu Vedem, který vydávali chlapci v židovském ghettu v Terezíně.
Feustel se ženou jsou na dva týdny v České republice, v sobotu byli hostem pořadu Hyde Park Civilizace a jeho turné pokračovalo v pondělí, kdy při prohlídce Terezína předal řediteli památníku kresbu Měsíční svit Petra Ginze, kterou s sebou vzal na oběžnou dráhu. Přednášky a diskuse s astronautem mohou lidé navštívit také v Olomouci a Ostravě v úterý a ve středu. Návštěvu Česka zakončí Feustel v pátek 12. dubna v Brně ve Hvězdárně a planetáriu.
Pořad Hyde Park Civilizace si můžete poslechnout i ve formě podcastu: