Podle posledních zjištění NASA se Měsíc smršťuje a při tom se otřásá. Důkazem jsou schodovité propadliny, jakési vrásy, na které narazili američtí astronauti už před půl stoletím. Za posledních pár set milionů let se Měsíc smrštil o padesát metrů.
Vědci zvolili analogii se zrnkem hroznového vína, které vysychá a stává se rozinkou. Měsíc nevysychá, zato jeho chladné jádro ještě víc chladne a podobně zmenšuje svůj objem. Na rozdíl od pružné slupky vína se povrch měsíce láme a vznikají v něm schody vysoké kolem deseti metrů a dlouhé několik kilometrů.
Existence těchto útesů není novinkou. Už v roce 1972 měli Eugene Cernan a Harrison Schmitt z Apolla 17 dost práce s navigací, když se pohybovali ve zvrásněném terénu v měsíčním údolí Taurus-Littrow. Vědci ale až teď dokázali popsat proces smršťování i související měsíční otřesy.
„Naše analýza nám poskytuje první důkazy, že jsou tyto zlomy stále aktivní a pravděpodobně způsobují měsíční zemětřesení v důsledku toho, jak Měsíc dále chladne a smršťuje se. Některé z těchto otřesů mohou mít sílu až pěti stupňů Richterovy škály,“ uvedl autor studie Thomas Watters.
Záchvěvy Měsíce měří seismometry, které tam nechali astronauti v 70. letech. Za necelou dekádu zachytily 28 otřesů. Protože se soustředily do blízkosti zlomů, vyvozují, že právě tyto stupně jsou zdrojem tektonické aktivity.
Tu potvrzují i záběry sondy LRO, která Měsíc obíhá a detailně fotí. Na tři a půl tisících fotek zlomů jsou jasně patrné sesuvy půdy způsobené právě otřesy. Jedno z hlavních epicenter měsíčních otřesů se nachází jen 13 kilometrů od místa, kde projíždělo Apollo 17.
„Je to opravdu pozoruhodné, když vidíme propojení téměř padesát let starých dat s daty z LRO. Zároveň můžeme plánovat, na co by se měly soustředit budoucí mise, které budou cílit na studium vnitřních procesů Měsíce,“ podotkl John Keller, který se podílí na projektu LRO.
Na Merkuru se táhnou vrásy dlouhé tisíc kilometrů
Měsíc přitom není jediným tělesem v naší Sluneční soustavě, které se smršťuje. Třeba na Merkuru jsou vrásy obřích rozměrů – až tisíc kilometrů dlouhé a tři kilometry vysoké.
