Samice narvalů a běluh zažívají menopauzu. Vědci zatím znali jen tři další takové tvory: kosatku, kulohlavce a homo sapiens sapiens. Nový vědecký objev tak ukazuje, že pokud jde o menopauzu, jsou si lidé mnohem bližší s mořskými savci než se svými nejbližšími zvířecími příbuznými.
Díky novému objevu, za nímž stojí vědci z univerzit v Exeteru a Yorku, víme, že na Zemi žije pět druhů zvířat, jejichž samice procházejí menopauzou. Již dříve se vědělo o lidech, kosatkách a kulohlavcích Sieboldových – větších příbuzných delfínů. Nyní k této trojici přibyli narvalové a běluhy, tedy další velcí savci specializovaní na pobyt v moři.
S výjimkou lidí jsou všichni ostatní tvorové s menopauzou ozubení mořští savci, kteří se živí dravým způsobem života. Jde o pozoruhodné zjištění, které na fenomén celé menopauzy vrhá úplně nové světlo. Podle tohoto výzkumu se totiž menopauza vyvinula u tří druhů mořských savců nezávisle na sobě a vždy originálně. Jen u běluh a narvalů to není jisté, mohl ji přinést jejich společný pradávný předek.
„Aby měla menopauza z evolučního hlediska smysl, musí mít zvíře opravdu dobrý důvod k tomu, aby se přestalo rozmnožovat a současně aby žilo i poté, co se rozmnoží,“ uvedl hlavní autor práce Sam Ellis.
„U kosatek je tímto důvodem fakt, že potomci zůstávají se svými rodiči po celý život, takže jak samice stárne, skupina má stále více jejích potomků – vnoučata i pravnoučata,“ popisuje Ellis. Samice kosatek se tak uplatní podobně jako lidské babičky, které pomáhají jak s ochranou rodiny, tak pomáhají nejmladším a nejzranitelnějším.
Evoluční smysl babičky
„Důvodem k tomu, že žijí i poté, co se nejsou schopné rozmnožovat, je, že tím přinášejí výrazný prospěch pro potomky. Skupině pomáhá například jejich znalost bohatých lovišť,“ uvažuje mořský biolog.
O kosatkách se toho ví tolik proto, že je vědci už déle než čtyřicet let intenzivně zkoumají. Bohužel taková data téměř úplně chybí o životě běluh i narvalů. Vědci proto museli informace získat z mrtvých těl těchto zvířat. U šestnácti starých mrtvých samic běluh a narvalů našli nečinné vaječníky – jednoznačný důkaz menopauzy.
Sociální život těchto tvorů je známý jen málo, ale výzkumníci na základě tohoto výzkumu předpokládají, že by mohl být velmi podobný tomu u kosatek. Je tedy pravděpodobné, že oba druhy savců žijí ve skupinách, kde mají samice důležitou roli.
Vědci věří, že podobný mechanismus stojí i za vznikem mechanismu menopauzy u lidí. Starší ženy u prapředků člověka zřejmě přispívaly k chodu skupiny a přitom už díky neplodnosti nehrozilo, že by tlupu zvětšovaly a zhoršovaly tak šanci, že bude dostatek jídla pro všechny.
„Studovat lidské chování v moderním světě je těžké, protože je zcela vzdálené od podmínek, za jakých žili naši předkové. Když ale budeme studovat jiné druhy, například ozubené kytovce, může nám to pomoci pochopit, jak vznikla naše vlastní neobvyklá reprodukční strategie,“ komentoval smysl práce profesor Darren Croft, který se na ní podílel.
Jiná hypotéza: Za menopauzu u žen mohou muži
Loni přišel s jiným možným vysvětlením profesor Rama Singh z University of Canada. Podle jeho práce jsou hlavní příčinou menopauzy muži a jejich obliba mladších partnerek. Statisticky dávají muži výraznou přednost mladším ženám, starší ženy tedy neměly v tomto konkurenčním prostředí šanci se uplatnit.
Pro ty starší tedy nebylo energeticky a evolučně výhodné snažit se vůbec mladším konkurovat. Využily toho v roli babiček, aby zvýšily šanci přežít pro jejich vnučky. Tento model se přibližuje tomu, co pozorovali britští vědci u kosatek.
