Méně drog či alkoholu, více energetických nápojů, popsal výzkum rizikové chování mladých

Nahrávám video

Mladí Češi v současné době experimentují více s vapováním než s klasickými cigaretami. Opakované pití energetických nápojů vzrostlo u českých deváťáků z 16 na 22 procent u chlapců a ze sedmi na patnáct procent u dívek. Popsal to výzkumný tým studie HBSC Univerzity Palackého v Olomouci, který ve spolupráci s Úřadem vlády České republiky zkoumal rizikové chování dětí ve věku 11 až 15 let.

„České děti objevily vaping a stále více holdují energetickým nápojům. Za poslední čtyři roky se zdvojnásobila jejich pravidelná konzumace především u dívek. Naopak méně než dříve pijí školáci alkohol a snižuje se také obliba klasických cigaret a marihuany,“ popsala nová zpráva. Na okraji zájmu nejmladší generace se podle ní zatím nacházejí „nové látky“, jakými jsou nikotinové sáčky, zahřívaný a žvýkací tabák nebo kratom. Výzkum zkoumal postoje více než čtrnácti tisíc mladých lidí.

Studie HBSC se poprvé zaměřila na elektronické cigarety, takzvaný vaping – inhalaci páry a látek v ní obsažených. Alternativu klasických cigaret vyzkoušela pětina dětí ve věku 11 až 15 let. To je víc než v případě klasických cigaret, které si vyzkoušelo „jenom“ šestnáct procent mladách. Pravidelně, tedy alespoň jednou týdně, vapuje každý desátý deváťák. Denně pak každý dvacátý. I v těchto případech je to víc než u klasických cigaret.

Mladé tolik nezajímají drogy

Nejnovější data potvrzují vedle snižující se obliby kouření cigaret také pokles u užívání marihuany či konzumace alkoholických nápojů. „Zatímco v 90. letech absolvovali svůj první experiment s alkoholem téměř všichni patnáctiletí (98 procent dívek a 97 procent chlapců v roce 1998), dnes už se mu víc než čtvrtina deváťáků zcela vyhne,“ přiblížil Michal Kalman, který výzkum vedl.

„Pozitivní trend ale nemůže zastínit skutečnost, že jsou to stále vysoká čísla. Přestože by alkohol měl být do 18 let nedostupný, 73 procent dětí ve věku 15 let má za sebou alespoň jednu zkušenost. A opakovaně se alkoholu napila více než polovina deváťáků,“ dodal vědec.

Naopak na vzestupu je u školáků pití energetických nápojů. Mezi 15letými vzrostla mezi lety 2018 a 2022 opakovaná konzumace energetických nápojů z 16 na 22 procent u chlapců, a dokonce ze sedmi na patnáct procent u dívek. Obliba energetických nápojů je ale typická i pro další země zapojené do studie, mladí Češi patří v tomto ohledu mezi lehce podprůměrné konzumenty.

Regulaci energetických nápojů řeší sněmovna

Studie si nově všímá i dalších látek, se kterými se dnes mladí lidé setkávají a o nichž se často mluví. Nikotinové sáčky, zahřívaný a žvýkací tabák či kratom aktuálně nepatří mezi populární substance, respektive jejich zastoupení je výrazně nižší, než je tomu u jiných látek. Produkty na bázi zahřívaného tabáku týdně užívá 1,6 procenta chlapců a 3,8 procenta dívek – podobně jako u e-cigaret jsou oblíbenější u dívek. V případě konzumace ostatních substancí dominují chlapci.

„Studie HBSC je cenným zdrojem informací o vývoji v životním stylu dětí. U dětí, podobně jako u mladistvých (studentů) a u mladých dospělých do 25 let věku, studie potvrzuje růst obliby alternativních nikotinových a tabákových výrobků, klesající míru konzumace alkoholu a pozdější věk první zkušenosti s jinými návykovými látkami,“ komentuje vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová nová data ze studie.

„Rostoucí míra pití energetických nápojů, které pravidelně konzumují už děti na základních školách, je velmi znepokojující. I v Poslanecké sněmovně se nyní diskutují možnosti, jak dostupnost energetických nápojů regulovat, a to zejména ve vztahu k dětem a dospívajícím. V některých evropských zemích je již obdobná regulace zavedena,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 3 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 4 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 6 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 7 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
před 8 hhodinami

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
před 9 hhodinami

Vědecké centrum Biocev už dekádu zkoumá viry, proteiny i nové léky

Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev, které bylo otevřeno před deseti lety, 16. června 2016, ve Vestci u Prahy, je jedním z několika velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence v Česku. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech, CEITEC v Brně nebo Ústav výzkumu globální změny CzechGlobe. V kontextu české i evropské vědy Biocev představuje špičkovou komplexní platformu pro rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny.
včera v 16:41

Na rakovinu dělohy umírají stovky žen ročně. Zásadní roli hraje obezita

Asi 2100 žen v Česku si každý rok vyslechne diagnózu rakoviny dělohy. Přibližně čtyři stovky z nich na tuto nemoc zemřou, významná část z nich ale zbytečně. Jak upozornil gynekolog Michael Halaška z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, zásadní roli ve vzniku tohoto nebezpečného onemocnění totiž hraje kromě genetiky a syndromu PMOS zejména obezita.
včera v 13:25
Načítání...