Mapa doteků. Psychologové popsali, jaká místa jsou tabu a kde je možné dotýkat se i cizích lidí

Kam se smí ostatním lidem sahat? Vědci popsali místa přijatelná pro různé situace – a také oblasti, které jsou k dotekům zcela nevhodné.

Jak a kde je ještě normální se někoho dotýkat? Jde o velmi citlivé téma, které se může stát během Vánoc obzvlášť problematickým – ať už jde o náhodné doteky se spolucestujícími v dopravě, anebo doteky úmyslné například se členy vzdálenější rodiny.

Kterých oblastí těla je ještě v naší kultuře přijatelné se dotýkat, se pokusil popsat a analyzovat vědecký tým složený z expertů z Oxfordu a finské Aaltov univerzity. Vědci mohli pracovat se 1368 lidmi, takže výsledek této práce má značnou vypovídací hodnotu.

Dotýkání se je důležité pro sociální vazby

Zásadní je, kdo se koho dotýká. Vědci tedy předložili testovaným osobám „topografický nástroj“ – tedy obrázek lidského těla, kam měly testované osoby zakreslit, jak přijatelné jsou pro ně doteky ostatních lidí z jejich okolí v dané oblasti. Výsledkem je mapa, která ukazuje místa s různou přijatelností dotyků, ale také oblasti zcela tabuizované.

Tato mapa velmi věrně odráží běžně chápané normy, kdy čím bližší člověk, tím menší je tabuizovaná oblast. „Tyto údaje nám indikují, že doteky jsou důležitý způsob toho, jak si udržovat společenské vztahy,“ uvedla Juulia Suvilehto z výzkumného týmu v tiskovém prohlášení.

„Tato mapa současně ukazuje asociace s tím, jak příjemné jsou lidem doteky různých míst. Čím je oblast citlivější a čím větší uspokojení způsobuje dotýkání se jí, tím méně lidem dovolujeme, aby na ni sahali.“

Doteky překonávají hranice

Překvapivé pro autory bylo především to, jak málo se výsledky lišily kulturně. Práce totiž zkoumala osoby z pěti států: Velké Británie, Finska, Itálie, Francie a Ruska. Rozdíly ve výsledcích byly podle vědců relativně malé – nejvíce se od průměru lišili Britové, kteří se cítili cizími doteky ohrožováni více než jinde. Rusové se zase ostatních dotýkali méně často.

Tato studie je dalším důkazem toho, jak důležité jsou doteky pro emocionální vazby mezi lidmi – i to, jak moc ovlivňují naše vnímání ostatních. Celá studie vyšla v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 1 hhodinou

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 3 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...