Málo denního světla zpožďuje tělesné hodiny. Vede to k problémům se spánkem

Nedostatečné vystavení slunečnímu světlu přes den může vést k problémům se spánkem v noci. Podle serveru Independent to vyplývá ze studie, která doporučuje, aby lidé chodili ráno ven na slunce, i kdyby to mělo být jen na „malou chvíli“.

„Naše tělo má přirozené cirkadiánní hodiny, které nám říkají, kdy máme jít v noci spát. Pokud se během dne, kdy svítí slunce, dostatečně nevystavujete světlu, ,zpožďuje‘ to vaše hodiny a odsouvá to nástup spánku v noci,“ nastínil hlavní autor studie Horacio de la Iglesia z Washingtonské univerzity.

Autoři výzkumu využívali náramkové monitory ke sledování spánku a vystavení světlu u více než pěti set studentů Washingtonské univerzity v USA v letech 2015 až 2018. Vědci zjistili, že studenti usínali později večer a probouzeli se později ráno hlavně v zimním období, kdy je doba jejich vystavení dennímu světlu v kampusu omezená.

Badatelé přišli na to, že zatímco studenti spali každou noc zhruba stejně dlouho bez ohledu na roční období, v zimě chodili spát v průměru o 35 minut později a probouzeli se o 27 minut později než v létě.

„Očekávali jsme, že v létě budou studenti vzhůru déle kvůli světlu, které je v tomto ročním období k dispozici,“ poznamenal de la Iglesia.

Světlo urychluje tělesné hodiny

Vědci mají podezření, že v zimě cirkadiánní cykly studentů něco „posouvá“. Říkají, že vnitřní hodiny těla, které řídí, kdy jsou lidé vzhůru a kdy spí, běží přibližně 24 hodin a 20 minut a jsou denně „kalibrovány“ podle našeho prostředí.

Studie naznačuje, že tyto cirkadiánní cykly u studentů byly v zimě až o 40 minut opožděnější než v létě.

„Světlo během dne, zejména ráno, urychluje vaše hodiny, takže se večer unavíte dříve, ale vystavení světlu pozdě večer nebo v noci vaše hodiny zpozdí, čímž se posune doba, kdy se budete cítit unavení,“ popsal de la Iglesia. „V konečném důsledku je doba, kdy usínáte, výsledkem vzájemného ovlivňování těchto protichůdných účinků působení světla v různých denních dobách,“ dodal.

Ráno alespoň na chvíli ven

„My jsme zde zjistili, že vzhledem k tomu, že studenti nebyli v zimě dostatečně vystaveni dennímu světlu, jejich cirkadiánní hodiny byly ve srovnání s létem zpožděné,“ vysvětlil de la Iglesia.

Vzhledem k rostoucímu počtu lidí na celém světě, kteří se stěhují do měst a obcí s umělým osvětlením a životním stylem, který je přes den drží v uzavřených prostorách, vědci vyzývají, aby vyráželi ven, „i když jen na chvíli a zejména ráno“, a vystavili se tak přirozenému světlu.

„Večer minimalizujte čas strávený u obrazovek a umělého osvětlení, což vám pomůže usnout,“ dodal de la Iglesia.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 11 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
včera v 16:13

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...