Lockdowny uškodily lidskému zdraví méně než covid, ukázala studie

Karanténní opatření přijímaná v boji proti koronaviru pravděpodobně nepředstavují vyšší riziko pro lidské zdraví než pandemie samotná. Vyplývá to ze studie amerických vědců, uveřejněné v odborném časopise BMJ Global Health. Analýza mezinárodních dat zkoumala dopady uzávěr na úmrtnost, pravidelné lékařské prohlídky a duševní zdraví.

Autoři zkoumali země, které zavedly přísná opatření a současně registrovaly relativně nízký počet potvrzených případů koronaviru, aby zjistili, zda uzávěry souvisejí s nadprůměrnou mortalitou. Po srovnání mezinárodních dat o úmrtnosti dospěli k závěru, že země jako Nový Zéland či Austrálie v loňském roce nezaznamenaly úmrtnost nad úrovní předpokladů založených na dřívějších trendech. Naopak státy jako Brazílie, Švédsko, Rusko nebo některé části USA, které přijaly mírnější protikoronavirová opatření, mají za uplynulý rok nadměrný počet úmrtí.

„Jde o jeden z nejpřesvědčivějších důkazů podporujících názor, že lék nebyl horší než samotná nemoc,“ řekl deníku The Guardian autor studie Gavin Yamey z Dukeovy univerzity v Severní Karolíně. „Zdá se, že země, které zareagovaly rychle a důrazně, často zaznamenaly méně úmrtí než v předchozích letech. Jeden výzkum ukázal, že uzávěry snížily průměrnou roční úmrtnost o šest procent jen tím, že zamezily přenosu chřipky,“ dodal vědec.

Další faktor, který Yamey a jeho tým zkoumali, byly pravidelné lékařské prohlídky. Ačkoliv data naznačují pokles poskytované životně důležité péče, která nesouvisela s léčbou covidu-19, mohly v tom sehrát roli větší vytíženost zdravotnických zařízení a rizikovost jejich návštěvy, která se lidem jevila jako vysoká. Nelze to ale jednoznačně určit, uvádí studie.

Příčinou byla spíš krize samotná

Přestože se často hovoří o vztahu mezi uzávěrami a negativními dopady na duševní zdraví, podle týmu z Dukeovy univerzity se mnohdy přehlíží souvislost depresí a úzkostí se samotnou skutečností, že vypukla globální zdravotnická krize. „Nechození do školy jasně dopadá na mentální zdraví dětí, ale stejně tak na ně dopadá ztráta milovaného člověka kvůli nemoci covid-19,“ napsali vědci.

Studie nezkoumala ekonomické dopady karanténních opatření a uznává, že i mimo tuto rovinu uzávěry měly velmi pravděpodobně negativní dopady. Podotýká nicméně, „že nikde na světě neexistují místa, kde by karanténní opatření a současně nízký počet potvrzených případů vedly k vysokému počtu nadměrných úmrtí“.

Podle autorů to přesvědčivě ukazuje, že samotná opatření nemohou být horší než velká ohniska koronaviru, alespoň z krátkodobého hlediska. Mají za to, že předložené závěry je nutné porovnat s „velmi vážnými škodami“, které infekce způsobila například v Brazílii nebo Indii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Loňské záření ze Slunce vychýlilo traktory, letadla i družice

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.
před 13 hhodinami

Nová americká vakcína zasáhne proti covidu i chřipce. Doma může mít problém

V polovině května zveřejnila společnost Moderna výsledky testů její nové očkovací látky na principu mRNA. Je unikátní v tom, že by měla chránit před covidem-19 a sezonní chřipkou současně. Vakcína s názvem mRNA-1083 má vynikající výsledky. Lidé, kteří přípravek dostali, měli lepší výsledky než ti, kdo dostali dvě samostatné vakcíny proti těmto nemocem. Přesto není jasné, jestli bude k dostání ve Spojených státech.
před 14 hhodinami

Klimatické extrémy decimují Afriku

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Africe do roku 2024 zasahují extrémní vlivy počasí a změny klimatu do všech aspektů života na kontinentu. Zejména zhoršují hlad, nejistotu a vysídlování.
před 16 hhodinami

KLDR pytlačí a pašuje ohrožená zvířata, některá už vyhubila

Severokorejská vláda se silně podílí na neudržitelném a nezákonném obchodu s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, který zahrnuje i druhy chráněné vlastními zákony. Představuje tak hrozbu pro obnovu biologické rozmanitosti v regionu, uvádí nová studie vědců z Londýna.
před 17 hhodinami

Klimatická změna ohrožuje českou potravinovou bezpečnost, varují experti

Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle oslovených odborníků se zemědělství musí připravit na největší transformaci v novodobé historii. Experti se shodují v tom, že bez adaptačních opatření mohou výrazně klesnout výnosy.
před 19 hhodinami

Na Zélandu natočili ohrožený druh hlemýždě, jak klade vajíčka skrz krk

Na Novém Zélandu natočili ohrožený druh hlemýždě, jak klade vajíčka skrz krk. Powelliphanta augusta patří k největším plžům na světě a může se dožít až desítek let.
před 20 hhodinami

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
11. 5. 2025

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
10. 5. 2025
Načítání...