Lidstvo bezohledně ničí rozmanitost přírody, varuje OSN. Člověk tak ohrožuje vlastní stabilitu

Nahrávám video
OSN: Lidstvo bezohledně ničí rozmanitost přírody
Zdroj: ČT24

Ničení přírody ohrožuje bezpečnost miliard lidí po celém světě. Nová zpráva Spojených národů varuje zejména před zajištěním zdrojů vody či potravin.

To, jak lidé ničí přírodu, rychle omezuje světovou kapacitu potravy i vody a v důsledku ohrožuje bezpečnost. Tvrdí to největší studie o biodiverzitě v posledním desetiletí. Byla zveřejněna v kolumbijském Medelínu a varuje před katastrofou, kterou může poškozování přírody člověku přivodit.

  • Biodiverzita, tedy biologická rozmanitost, znamená variabilitu všech žijících organismů. Zahrnuje různorodost v rámci druhů, mezi druhy i diverzitu ekosystémů. Je popsána jako rozmanitost života ve všech jeho formách, úrovních a kombinacích.

Poškozování biodiverzity může být podle vědců pro lidstvo stejně velkou hrozbou jako klimatická změna. Autoři zprávy poukazují na několik zásadních problémů. Jedním z nich je nadměrný rybolov v místech s největší koncentrací lidí – tedy v asijské části Tichomoří. Zpráva varuje, že do roku 2048 budou tato místa zcela vylovená, aniž by populace ryb měly šanci se obnovit.

Dalším problémem je nedostatek pitné vody v Americe – od roku 1950 poklesla její dostupnost na polovinu. Pro Evropu je zase největším rizikem úbytek druhů zvířat: za pouhých posledních 10 let ubyly výrazně počty 42 druhů zvířat na našem kontinentu.

Špatné časy pro zvířata

Tato zpráva vyšla ve stejnou dobu, kdy francouzští biologové varovali před prudkým úbytkem ptactva a kdy uhynul Sudán, poslední žijící samec severního bílého nosorožce na světě. Jen přednedávnem zase zveřejnilo Německo statistiky o tom, jak prudce pokleslo množství nelétavého hmyzu ve střední Evropě.

„Doba, kdy jsme měli začít konat, byla před týdnem,“ uvedl předseda mezivládní platformy IPBES, která zprávu vytvořila. „Vlády rozpoznávají, že máme problém. Potřebujeme začít konat, ale bohužel právě teď je množství akcí opravdu hodně malé. Musíme zastavit a zvrátit neudržitelné využívání přírody, jinak riskujeme nejen naši budoucnost, ale také kvalitu současného života,“ dodal.

Studie je rozdělená na čtyři regionální zprávy. Podílelo se na ní více než 550 expertů ze stovky zemí celé planety a také několik expertů na biodiverzitu z České republiky. Vznik zprávy podpořilo 129 členských zemí OSN.

Studie IPBES by se měla stát podkladem pro to, aby státy mohly začít podnikat konkrétní akce k zachování přírodní rozmanitosti planety. Jde vlastně o obdobu Mezinárodního klimatického panelu, který podobným způsobem zpracovává téma klimatické změny.

Kde jsou opravdové problémy

Přestože mezi veřejnost se více dostanou problémy velkých a „zajímavých“ zvířat, jako jsou například nosorožci, největší rizika hrozí hmyzu, ptactvu a dalším drobným tvorům, kteří nejsou tolik vidět – ale na nichž je stabilita ekosystémů postavená.

Ohrožuje je nadměrné používání chemikálií (zejména v zemědělství), klimatická změna, ale také šíření invazivních druhů zvířat i rostlin. Člověk až příliš často mění planetu pro své potřeby. Aby nasytil stále větší populaci druhu Homo sapiens, musí měnit močály v pastviny, prérie na farmy a lesy na silnice. Například v Americe se už přes 95 prérií změnilo na farmy. Totéž se stalo 72 procentům lesů. S těmito místy mizí i hmyz, který se podílí na opylování rostlin, takže všechny takové změny fungují jako řetězová reakce.

„Od roku 1990 přišla planeta o více než 130 milionů hektarů deštných pralesů. Každý den ztrácíme desítky rostlinných i živočišných druhů, což ekosystém Země posunuje k jeho limitům,“ varoval Achim Steiner, který se tomuto tématu věnuje v rámci OSN. „Biodiverzita je nejen základem života na Zemi, ale také je kriticky důležitá pro blahobyt lidí na planetě.“

Situace se zhoršuje

Zpráva také upozorňuje, že úbytek druhů, a tedy i biodiverzity, se stále zrychluje. V Americe je asi 40 procent zbývajících druhů – ale právě na tomto kontinentu probíhá konzumace zdrojů dvakrát rychleji než kdekoliv jinde na planetě. Přestože v Americe žije jen 13 procent lidí, spotřebuje se tu přibližně čtvrtina všech světových zdrojů.

Od té doby, co byla Amerika kolonizována Evropany, ztratila přibližně třetinu své biodiverzity. Během dalších deseti let se to zvýší na 40 procent, pokud státy i jednotlivci nezačnou urychleně něco dělat.

„Bude to vyžadovat zásadní změny v tom, jak žijí jednotlivci, komunity i velké korporace,“ uvádějí autoři zprávy. „Vypůjčujeme si z budoucnosti, abychom žili dnes. Potřebujeme odlišný způsob myšlení o ekonomice – s mnohem větší zodpovědností za důsledky dnešní konzumace pro budoucnost.“

Ještě příměji to vyjádřil Mark Rounsevell, který patřil k hlavním autorům evropské části zprávy: „Můžeme za to my. My jsme zodpovědní za úbytek biodiverzity. To my musíme oddělit ekonomický růst od poškozování přírody. Musíme začít měřit bohatství jinými prostředky, než je HDP.“

Autoři také zdůrazňují, že existuje úzké spojení mezi klimatickou změnou a ztrátou biodiverzity – kolem roku 2050 se zřejmě klimatická změna stane hlavní příčinou vymírání. 

Zpráva obsahuje i několik drobných náznaků změny. Mírně vzrostl počet chráněných oblastí. V severní Asii zase díky snahám Číny vzrostlo množství lesů, také v Africe se daří lépe chránit některé druhy zvířat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
před 7 hhodinami

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
včera v 10:06

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...