Lidské oko je jako fotoaparát se 137 megapixely. Ani nejlepší přístroj ale některé vlastnosti oka nenapodobí

Nahrávám video
Hyde Park Civilizace s Pavlem Kuchynkou
Zdroj: ČT24

Lidské oko je tak dokonalé, že se mu ještě stále žádný člověkem vyrobený fotoaparát nepřibližuje. Jak u něj ale vznikají vady, poruchy a nemoci? A jak se léčí? Hostem pořadu Hyde Park Civilizace byl lékař Pavel Kuchynka.

Celkově lidskou sítnici tvoří asi 130 milionů tyčinek a 7 milionů čípků – to odpovídá fotoaparátu s rozlišením asi 137 megapixelů. Nejmodernější přístroje mají sice rozlišení asi čtyřikrát větší, přesto v řadě hodnot na oko nestačí. Jde například o dynamický rozsah vidění, vyvážení bílé, ostření nebo noční vidění. 

„Když člověk žije v normálních, ne nějak extrémních podmínkách, není potřebné vyvarovat se nějakých činností. Ale co je prokázané, je vyvarovat se kouření – to je prokázaně škodlivé pro zrak, speciálně pro sítnici a také způsobuje šedý zákal. Je také dobré zbytečně se nevystavovat UV záření, na moři a na horách je třeba si chránit zrak tmavými brýlemi. Záření má neblahý vliv na sítnici i na rohovku,“ doporučuje špičkový český oční lékař Pavel Kuchynka. Byl hostem pořady Hyde Park Civilizace.

Pro běžného člověka 21. století žijícího v České republice má několik rad:

  • Čtení při nedostatku světla zrak přímo nepoškozuje, člověk se spíše dříve unaví.
  • Čtení na tabletu, počítači či mobilu hlavně večer se nedoporučuje především dětem – kvůli vlivu modrého světla. Nepomáhá ani např. ztmavení obrazovky.
  • Dlouhodobá práce na počítači nemá vliv na vznik vetchozrakosti nebo na korekci refrakčních vad.
  • Oči je dobré korigovat vždy tak, jak vyžaduje vada. Oči nemohou brýlemi (kontaktními čočkami) zlenivět. 

Kuchynka je průkopníkem moderních chirurgických postupů v operaci šedého zákalu a obecně v refrakční chirurgii. V současné době je profesorem očního lékařství na Oční klinice 3. Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. „Operace šedého zákalu a refrakčních vad, jako je krátkozrakost a dalekozrakost, je tou částí oftalmologie, která je mi osobně velmi blízká a stále se jí věnuji nejvíce,“ uvedl chirurg, který operuje už 44 let.

Jak vypadají nejnáročnější oční operace?

Rohovka je štít lidského oka. Bezbarvý a bez cév. Zcela průhledná a správně tvarovaná rohovka je podmínkou správně fungujícího zraku, jenže to kvůli řadě důvodů nemusí vždy platit. Třeba kvůli tomu, že nefunguje tzv. endotel – vnitřní vrstva rohovky.

Pavel Studený, přednosta Oftalmologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, vysvětluje: „Jakmile tato vrstva nefunguje, tak rohovka začne otékat, zbělá, je zakalená a pacient nevidí.“

Jediným řešením je proto operace – v tomto případě jde o kombinaci dvou zákroků, výměnu čočky kvůli šedému zákalu a transplantaci rohovky. Oba nové materiály si lékaři musí nejprve připravit – do přesného tvaru a tloušťky. A také si je obarví, aby je mohli lépe v oku sledovat. Až potom začíná samotná operace.

V současné době se kvalita těchto operací stala ve srovnání s minulostí téměř zázračnou. Pomáhají nové materiály, lasery, kvalitní anestezie. Pacienti tedy během zákroku díky lokálnímu umrtvení téměř nic necítí. Začíná se šedým zákalem – onemocněním, při kterém se lidská čočka zakalí, a to snižuje schopnost vidět. Lékař novou vstříkne do oka speciálním injektorem, pro dvanáctimilimetrovou čočku mu stačí i necelý dvoumilimetrový vpich.

„Ten materiál má paměť a vlastně se vrátí do svého původního stavu poté, co prošel injektorem,“ popisuje výhody nejnovějších materiálů Studený. Teprve potom přichází na řadu samotná rohovka. Jde jen o tenkou vrstvu, jen přesně takovou, jaká je potřeba. To už jde celý zákrok do finále.

Lékaři dočasně použijí vzduchovou bublinu, aby tuto vrstvu přitlačili k původní rohovce a jemnou masáží upraví její polohu. Po zhruba patnácti minutách je hotovo: Pacient či pacientka už jenom dostanou antibiotika, aby se předešlo možným infekcím, a čekají je dva dny na lůžku a koukání do stropu – to aby si čočka i rohovka sedly na správná místa.

Pořad Hyde Park Civilizace si celý můžete poslechnout i čistě jako zvukovou stopu, tedy ve formě takzvaného podcastu:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci vytvořili myší model vzácné nemoci, pomůže v testování léků

Čeští vědci vytvořili myší model, který napodobuje vzácnou vrozenou nemoc, která u dětí způsobuje závažnou chudokrevnost a tělesná poškození. Model může přispět k účinnějšímu testování léků, v budoucnosti také při samotné léčbě pacientů.
před 18 hhodinami

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 20 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026
Načítání...