Lidí s demencí prudce přibývá, do roku 2030 jich bude o čtyřicet procent více, oznámila WHO

Počet lidí s demencí prudce roste, uvedla v nově zveřejněné studii Světová zdravotnická organizace (WHO). Podle ní by v roce 2030 mělo být oproti současnosti o čtyřicet procent více lidí trpících touto chorobou, přičemž většina zemí na tento vývoj není připravena.

WHO po světě eviduje pětapadesát milionů osob s demencí. Na konci tohoto desetiletí by to mohlo být osmasedmdesát milionů, v roce 2050 pak 139 milionů. Organizace rovněž vyčíslila náklady spojené s tímto onemocněním, které celosvětově činí 1,3 bilionu dolarů (osmadvacet bilionů korun). V roce 2030 by to mohl být více než dvojnásobek – 2,8 bilionu dolarů (šedesát bilionů korun).

„Svět nechává lidi s demencí ve štychu,“ řekl podle agentury DPA šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus při prezentaci studie. Musí se podle něj udělat více, aby se těmto lidem dostalo důstojného života a aby ošetřovatelé nebyli na péči o dementní pacienty sami.

„Osoby s demencí, jejich rodiny a pečovatelky či pečovatelé zažívají diskriminaci kvůli věku, stigmatizaci a sociálnímu vyloučení. To v našich společnostech nesmí mít místo,“ uvádí zpráva.

Člověk žije dlouho

Jedním z hlavních důvodů vzrůstajících počtů dementních lidí je skutečnost, že lidé díky zdravějšímu životnímu stylu žijí déle než předchozí generace. S věkem obecně roste riziko nemocí, jako je právě demence. Lidé při ní postupně ztrácejí kognitivní funkce – paměť, orientaci, mluvení, učení, plánování či odhad.

Ztrácejí se také emoční a sociální dovednosti. Nemoc přichází většinou s pokročilým věkem, může ji ale vyvolat také úraz hlavy či Alzheimerova choroba. Ve zhruba šedesáti procentech případů postihuje ženy.

Kvůli mnoha dosavadním neúspěšným klinickým studiím klesá zájem o vývoj léků na demenci, upozorňuje WHO.

Jen jedna ze čtyř zemí má ucelenou strategii podpory pacientů s demencí a jejich rodin, připomíná WHO. Česko schválilo Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění pro 2020–2030 letos v dubnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 32 mminutami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 11 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 13 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 14 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 14 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 16 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 17 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled