Lidí s demencí prudce přibývá, do roku 2030 jich bude o čtyřicet procent více, oznámila WHO

Počet lidí s demencí prudce roste, uvedla v nově zveřejněné studii Světová zdravotnická organizace (WHO). Podle ní by v roce 2030 mělo být oproti současnosti o čtyřicet procent více lidí trpících touto chorobou, přičemž většina zemí na tento vývoj není připravena.

WHO po světě eviduje pětapadesát milionů osob s demencí. Na konci tohoto desetiletí by to mohlo být osmasedmdesát milionů, v roce 2050 pak 139 milionů. Organizace rovněž vyčíslila náklady spojené s tímto onemocněním, které celosvětově činí 1,3 bilionu dolarů (osmadvacet bilionů korun). V roce 2030 by to mohl být více než dvojnásobek – 2,8 bilionu dolarů (šedesát bilionů korun).

„Svět nechává lidi s demencí ve štychu,“ řekl podle agentury DPA šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus při prezentaci studie. Musí se podle něj udělat více, aby se těmto lidem dostalo důstojného života a aby ošetřovatelé nebyli na péči o dementní pacienty sami.

„Osoby s demencí, jejich rodiny a pečovatelky či pečovatelé zažívají diskriminaci kvůli věku, stigmatizaci a sociálnímu vyloučení. To v našich společnostech nesmí mít místo,“ uvádí zpráva.

Člověk žije dlouho

Jedním z hlavních důvodů vzrůstajících počtů dementních lidí je skutečnost, že lidé díky zdravějšímu životnímu stylu žijí déle než předchozí generace. S věkem obecně roste riziko nemocí, jako je právě demence. Lidé při ní postupně ztrácejí kognitivní funkce – paměť, orientaci, mluvení, učení, plánování či odhad.

Ztrácejí se také emoční a sociální dovednosti. Nemoc přichází většinou s pokročilým věkem, může ji ale vyvolat také úraz hlavy či Alzheimerova choroba. Ve zhruba šedesáti procentech případů postihuje ženy.

Kvůli mnoha dosavadním neúspěšným klinickým studiím klesá zájem o vývoj léků na demenci, upozorňuje WHO.

Jen jedna ze čtyř zemí má ucelenou strategii podpory pacientů s demencí a jejich rodin, připomíná WHO. Česko schválilo Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění pro 2020–2030 letos v dubnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
před 19 hhodinami

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
před 22 hhodinami

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24. Tématu se bude věnovat i pořad De facto v sobotu od 12:30.
včera v 07:01

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
9. 4. 2026

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
9. 4. 2026
Načítání...