Lidé osídlili Ameriku o tisíce let dříve, než věda předpokládala. Důkazem jsou stopy z pouště

Prastaré lidské stopy objevené před několika lety v americkém státě Nové Mexiko jsou nejstarším přímým důkazem o přítomnosti člověka na americkém kontinentu. Potvrdil to nový výzkum zveřejněný v odborném časopise Science, který vyvrátil dřívější pochyby o stáří těchto lidských otisků, napsal list The Guardian.

Stopy objevené na dně dávného jezera v americkém národním parku White Sands jsou staré 21 až 23 tisíc let, uvádí studie, která vyšla v odborném časopise Science. Jejich odhadované stáří vědci poprvé zveřejnili v magazínu Science v roce 2021, někteří jejich kolegové ale vyjádřili pochybnosti ohledně metody datace. K té odborný tým použil takzvanou radiokarbonovou metodu aplikovanou konkrétně na semena vodních rostlin. Kritici uváděli, že semena mohla absorbovat uhlík z jezera, což by dataci zkreslilo o celé tisíce let.

Nová studie se opírá o další dva materiály nalezené v lokalitě –⁠ pyl z jehličnanů a zrnka křemene. Zpochybňuje tak kdysi oblíbenou teorii, že první lidé se na americký kontinent dostali zhruba před 15 tisíci lety krátce předtím, než stoupající hladina oceánů zalila pevninský most mezi dnešním Ruskem a Aljaškou v místech, kde se nyní nachází Beringův průliv.

Duny v parku White Sands
Zdroj: Wikimedia Commons

„Toto téma bylo vždycky kontroverzní, protože je tak významné –⁠ jde o naše poznatky ohledně poslední kapitoly osídlení světa,“ uvedl archeolog Thomas Urban z Cornellovy univerzity, který se účastnil původní studie z roku 2021, ale nikoliv té nově zveřejněné. Thomas Stafford, nezávislý archeolog a geolog z Nového Mexika, který se na nové studii rovněž nepodílel, uvedl, že „dřív byl poněkud skeptický“, ale nové důkazy ho přesvědčily.

„(Stopy ve) White Sands jsou unikátní, protože není pochyb o tom, že je zanechali lidé, není to nijak nejednoznačné,“ uvedla k významu objevu Jennifer Raffová, antropologická genetička z univerzity v Kansasu.

Co to znamená?

Vědci nyní mají v rukách přesvědčivé důkazy o tom, že lidský druh se do Ameriky dostal možná až o osm tisíc let dříve, než se předpokládalo. To má ale zásadní důsledky. Znamená to totiž, že lidé dokázali využít ledový Beringův most mezi Starým a Novým světem velice rychle poté, co se zformoval. Podle jednoho nového výzkumu se tento přirozený přechod začal formovat výrazně později, než se dříve očekávalo, asi před 36 tisíci roky.

Některé genetické důkazy současně naznačují, že první rozdíly v genomu Asiatů a Američanů mohou pocházet už z této doby. Stopy z White Sands to dokazují. Ale pokud byli lidé v Americe tak brzy, kam zmizely další stopy po nich –⁠ a co tam dělali a jak žili? Na tyto odpovědi zatím archeologie nemá odpovědi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 11 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 12 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 13 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 17 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
včera v 18:01‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
včera v 15:12‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
včera v 11:26‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
včera v 10:51‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.