Lidé osídlili Ameriku o tisíce let dříve, než věda předpokládala. Důkazem jsou stopy z pouště

Prastaré lidské stopy objevené před několika lety v americkém státě Nové Mexiko jsou nejstarším přímým důkazem o přítomnosti člověka na americkém kontinentu. Potvrdil to nový výzkum zveřejněný v odborném časopise Science, který vyvrátil dřívější pochyby o stáří těchto lidských otisků, napsal list The Guardian.

Stopy objevené na dně dávného jezera v americkém národním parku White Sands jsou staré 21 až 23 tisíc let, uvádí studie, která vyšla v odborném časopise Science. Jejich odhadované stáří vědci poprvé zveřejnili v magazínu Science v roce 2021, někteří jejich kolegové ale vyjádřili pochybnosti ohledně metody datace. K té odborný tým použil takzvanou radiokarbonovou metodu aplikovanou konkrétně na semena vodních rostlin. Kritici uváděli, že semena mohla absorbovat uhlík z jezera, což by dataci zkreslilo o celé tisíce let.

Nová studie se opírá o další dva materiály nalezené v lokalitě –⁠ pyl z jehličnanů a zrnka křemene. Zpochybňuje tak kdysi oblíbenou teorii, že první lidé se na americký kontinent dostali zhruba před 15 tisíci lety krátce předtím, než stoupající hladina oceánů zalila pevninský most mezi dnešním Ruskem a Aljaškou v místech, kde se nyní nachází Beringův průliv.

Duny v parku White Sands
Zdroj: Wikimedia Commons

„Toto téma bylo vždycky kontroverzní, protože je tak významné –⁠ jde o naše poznatky ohledně poslední kapitoly osídlení světa,“ uvedl archeolog Thomas Urban z Cornellovy univerzity, který se účastnil původní studie z roku 2021, ale nikoliv té nově zveřejněné. Thomas Stafford, nezávislý archeolog a geolog z Nového Mexika, který se na nové studii rovněž nepodílel, uvedl, že „dřív byl poněkud skeptický“, ale nové důkazy ho přesvědčily.

„(Stopy ve) White Sands jsou unikátní, protože není pochyb o tom, že je zanechali lidé, není to nijak nejednoznačné,“ uvedla k významu objevu Jennifer Raffová, antropologická genetička z univerzity v Kansasu.

Co to znamená?

Vědci nyní mají v rukách přesvědčivé důkazy o tom, že lidský druh se do Ameriky dostal možná až o osm tisíc let dříve, než se předpokládalo. To má ale zásadní důsledky. Znamená to totiž, že lidé dokázali využít ledový Beringův most mezi Starým a Novým světem velice rychle poté, co se zformoval. Podle jednoho nového výzkumu se tento přirozený přechod začal formovat výrazně později, než se dříve očekávalo, asi před 36 tisíci roky.

Některé genetické důkazy současně naznačují, že první rozdíly v genomu Asiatů a Američanů mohou pocházet už z této doby. Stopy z White Sands to dokazují. Ale pokud byli lidé v Americe tak brzy, kam zmizely další stopy po nich –⁠ a co tam dělali a jak žili? Na tyto odpovědi zatím archeologie nemá odpovědi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 7 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 9 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 13 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...