Prastaré lidské stopy objevené před několika lety v americkém státě Nové Mexiko jsou nejstarším přímým důkazem o přítomnosti člověka na americkém kontinentu. Potvrdil to nový výzkum zveřejněný v odborném časopise Science, který vyvrátil dřívější pochyby o stáří těchto lidských otisků, napsal list The Guardian.
Lidé osídlili Ameriku o tisíce let dříve, než věda předpokládala. Důkazem jsou stopy z pouště
Stopy objevené na dně dávného jezera v americkém národním parku White Sands jsou staré 21 až 23 tisíc let, uvádí studie, která vyšla v odborném časopise Science. Jejich odhadované stáří vědci poprvé zveřejnili v magazínu Science v roce 2021, někteří jejich kolegové ale vyjádřili pochybnosti ohledně metody datace. K té odborný tým použil takzvanou radiokarbonovou metodu aplikovanou konkrétně na semena vodních rostlin. Kritici uváděli, že semena mohla absorbovat uhlík z jezera, což by dataci zkreslilo o celé tisíce let.
Nová studie se opírá o další dva materiály nalezené v lokalitě – pyl z jehličnanů a zrnka křemene. Zpochybňuje tak kdysi oblíbenou teorii, že první lidé se na americký kontinent dostali zhruba před 15 tisíci lety krátce předtím, než stoupající hladina oceánů zalila pevninský most mezi dnešním Ruskem a Aljaškou v místech, kde se nyní nachází Beringův průliv.
Duny v parku White Sands
„Toto téma bylo vždycky kontroverzní, protože je tak významné – jde o naše poznatky ohledně poslední kapitoly osídlení světa,“ uvedl archeolog Thomas Urban z Cornellovy univerzity, který se účastnil původní studie z roku 2021, ale nikoliv té nově zveřejněné. Thomas Stafford, nezávislý archeolog a geolog z Nového Mexika, který se na nové studii rovněž nepodílel, uvedl, že „dřív byl poněkud skeptický“, ale nové důkazy ho přesvědčily.
„(Stopy ve) White Sands jsou unikátní, protože není pochyb o tom, že je zanechali lidé, není to nijak nejednoznačné,“ uvedla k významu objevu Jennifer Raffová, antropologická genetička z univerzity v Kansasu.
Co to znamená?
Vědci nyní mají v rukách přesvědčivé důkazy o tom, že lidský druh se do Ameriky dostal možná až o osm tisíc let dříve, než se předpokládalo. To má ale zásadní důsledky. Znamená to totiž, že lidé dokázali využít ledový Beringův most mezi Starým a Novým světem velice rychle poté, co se zformoval. Podle jednoho nového výzkumu se tento přirozený přechod začal formovat výrazně později, než se dříve očekávalo, asi před 36 tisíci roky.
Některé genetické důkazy současně naznačují, že první rozdíly v genomu Asiatů a Američanů mohou pocházet už z této doby. Stopy z White Sands to dokazují. Ale pokud byli lidé v Americe tak brzy, kam zmizely další stopy po nich – a co tam dělali a jak žili? Na tyto odpovědi zatím archeologie nemá odpovědi.