Lidé osídlili Ameriku o tisíce let dříve, než věda předpokládala. Důkazem jsou stopy z pouště

Prastaré lidské stopy objevené před několika lety v americkém státě Nové Mexiko jsou nejstarším přímým důkazem o přítomnosti člověka na americkém kontinentu. Potvrdil to nový výzkum zveřejněný v odborném časopise Science, který vyvrátil dřívější pochyby o stáří těchto lidských otisků, napsal list The Guardian.

Stopy objevené na dně dávného jezera v americkém národním parku White Sands jsou staré 21 až 23 tisíc let, uvádí studie, která vyšla v odborném časopise Science. Jejich odhadované stáří vědci poprvé zveřejnili v magazínu Science v roce 2021, někteří jejich kolegové ale vyjádřili pochybnosti ohledně metody datace. K té odborný tým použil takzvanou radiokarbonovou metodu aplikovanou konkrétně na semena vodních rostlin. Kritici uváděli, že semena mohla absorbovat uhlík z jezera, což by dataci zkreslilo o celé tisíce let.

Nová studie se opírá o další dva materiály nalezené v lokalitě –⁠ pyl z jehličnanů a zrnka křemene. Zpochybňuje tak kdysi oblíbenou teorii, že první lidé se na americký kontinent dostali zhruba před 15 tisíci lety krátce předtím, než stoupající hladina oceánů zalila pevninský most mezi dnešním Ruskem a Aljaškou v místech, kde se nyní nachází Beringův průliv.

Duny v parku White Sands
Zdroj: Wikimedia Commons

„Toto téma bylo vždycky kontroverzní, protože je tak významné –⁠ jde o naše poznatky ohledně poslední kapitoly osídlení světa,“ uvedl archeolog Thomas Urban z Cornellovy univerzity, který se účastnil původní studie z roku 2021, ale nikoliv té nově zveřejněné. Thomas Stafford, nezávislý archeolog a geolog z Nového Mexika, který se na nové studii rovněž nepodílel, uvedl, že „dřív byl poněkud skeptický“, ale nové důkazy ho přesvědčily.

„(Stopy ve) White Sands jsou unikátní, protože není pochyb o tom, že je zanechali lidé, není to nijak nejednoznačné,“ uvedla k významu objevu Jennifer Raffová, antropologická genetička z univerzity v Kansasu.

Co to znamená?

Vědci nyní mají v rukách přesvědčivé důkazy o tom, že lidský druh se do Ameriky dostal možná až o osm tisíc let dříve, než se předpokládalo. To má ale zásadní důsledky. Znamená to totiž, že lidé dokázali využít ledový Beringův most mezi Starým a Novým světem velice rychle poté, co se zformoval. Podle jednoho nového výzkumu se tento přirozený přechod začal formovat výrazně později, než se dříve očekávalo, asi před 36 tisíci roky.

Některé genetické důkazy současně naznačují, že první rozdíly v genomu Asiatů a Američanů mohou pocházet už z této doby. Stopy z White Sands to dokazují. Ale pokud byli lidé v Americe tak brzy, kam zmizely další stopy po nich –⁠ a co tam dělali a jak žili? Na tyto odpovědi zatím archeologie nemá odpovědi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 40 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 18 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 21 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...