Vědci našli v Severní Americe lidské stopy starší než 20 tisíc let. Mění to představy o jejím osídlení

Archeologové odhalili pravděpodobně nejstarší známé lidské stopy v Severní Americe. V rámci výzkumu v národním parku White Sands v Novém Mexiku našli otisky, jejichž stáří odhadují na 21 tisíc až 23 tisíc let, uvedl časopis Science.

Přibližně tucet otisků se ukrýval ve vrstvách půdy v národním parku. Aby vědci určili jejich stáří, využili toho, že v některých z otisků se nacházela pravěká semena – a ta se dají dost přesně datovat.

Při analýze se také ukázalo, že stopy patřily různým lidem, většinou dětem a dospívajícím. Není to poprvé, co na tomto místě byly objevené pozoruhodné lidské stopy – nedávno tam vědci našli otisky, které jim připomněly film Doba ledová.

Posun o deset tisíc let

Dříve vědci předpokládali, že nejstarší výskyt lidí v Americe se datuje do doby před jedenácti tisíci až třinácti tisíci lety. Důkazem byly kamenné hroty oštěpů, které se nacházejí na rozsáhlých územích celého kontinentu – byly spojené s takzvanou kulturou Clovis pojmenovanou podle stejnojmenného města v Novém Mexiku.

„Tyto nové důkazy jsou velmi přesvědčivé a nesmírně zajímavé,“ uvedl pro odborný žurnál Nature archeolog a odborník na radiokarbonové datování z Vídeňské univerzity Tom Higham. „Jsem přesvědčený, že tyto otisky jsou opravdu přesně tak staré, jak jsme zjistili.“

Duny v parku White Sands
Zdroj: Wikimedia Commons

Kultura Clovis je považována za předchůdce všech kultur původních obyvatel Ameriky – podle genetických dat byli lidé kultury Clovis předky asi 80 procent současné domorodé americké populace. Zbývajících dvacet procent pochází z kmenů, které Ameriku osídlily až v pozdějších vlnách. Existuje ale několik značně sporných náznaků, že se sem mohli lidé dostat už dříve – nová práce je zatím nejlepším důkazem.

„Přináší velmi přesvědčivé důkazy o tom, že tyto stopy jsou nejen lidské, ale že jsou starší než 20 tisíc let,“ řekl Spencer Lucas, paleontolog z Muzea přírodní historie a vědy Nového Mexika v Albuquerque pro časopis Nature. „To přepisuje naši znalost dějin.“

Místo, kde byly stopy objevené
Zdroj: Bournemouth University

Protože byl tento výzkum nesmírně náročný, podíleli se na něm odborníci z národního parku White Sands, National Park Service, US Geological Survey, Bournemouth University, University of Arizona a Cornell University.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 8 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
před 14 hhodinami

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
před 14 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
včera v 06:00

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.