Vědci našli v Severní Americe lidské stopy starší než 20 tisíc let. Mění to představy o jejím osídlení

Archeologové odhalili pravděpodobně nejstarší známé lidské stopy v Severní Americe. V rámci výzkumu v národním parku White Sands v Novém Mexiku našli otisky, jejichž stáří odhadují na 21 tisíc až 23 tisíc let, uvedl časopis Science.

Přibližně tucet otisků se ukrýval ve vrstvách půdy v národním parku. Aby vědci určili jejich stáří, využili toho, že v některých z otisků se nacházela pravěká semena – a ta se dají dost přesně datovat.

Při analýze se také ukázalo, že stopy patřily různým lidem, většinou dětem a dospívajícím. Není to poprvé, co na tomto místě byly objevené pozoruhodné lidské stopy – nedávno tam vědci našli otisky, které jim připomněly film Doba ledová.

Posun o deset tisíc let

Dříve vědci předpokládali, že nejstarší výskyt lidí v Americe se datuje do doby před jedenácti tisíci až třinácti tisíci lety. Důkazem byly kamenné hroty oštěpů, které se nacházejí na rozsáhlých územích celého kontinentu – byly spojené s takzvanou kulturou Clovis pojmenovanou podle stejnojmenného města v Novém Mexiku.

„Tyto nové důkazy jsou velmi přesvědčivé a nesmírně zajímavé,“ uvedl pro odborný žurnál Nature archeolog a odborník na radiokarbonové datování z Vídeňské univerzity Tom Higham. „Jsem přesvědčený, že tyto otisky jsou opravdu přesně tak staré, jak jsme zjistili.“

Duny v parku White Sands
Zdroj: Wikimedia Commons

Kultura Clovis je považována za předchůdce všech kultur původních obyvatel Ameriky – podle genetických dat byli lidé kultury Clovis předky asi 80 procent současné domorodé americké populace. Zbývajících dvacet procent pochází z kmenů, které Ameriku osídlily až v pozdějších vlnách. Existuje ale několik značně sporných náznaků, že se sem mohli lidé dostat už dříve – nová práce je zatím nejlepším důkazem.

„Přináší velmi přesvědčivé důkazy o tom, že tyto stopy jsou nejen lidské, ale že jsou starší než 20 tisíc let,“ řekl Spencer Lucas, paleontolog z Muzea přírodní historie a vědy Nového Mexika v Albuquerque pro časopis Nature. „To přepisuje naši znalost dějin.“

Místo, kde byly stopy objevené
Zdroj: Bournemouth University

Protože byl tento výzkum nesmírně náročný, podíleli se na něm odborníci z národního parku White Sands, National Park Service, US Geological Survey, Bournemouth University, University of Arizona a Cornell University.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...