Vědci našli v Severní Americe lidské stopy starší než 20 tisíc let. Mění to představy o jejím osídlení

Archeologové odhalili pravděpodobně nejstarší známé lidské stopy v Severní Americe. V rámci výzkumu v národním parku White Sands v Novém Mexiku našli otisky, jejichž stáří odhadují na 21 tisíc až 23 tisíc let, uvedl časopis Science.

Přibližně tucet otisků se ukrýval ve vrstvách půdy v národním parku. Aby vědci určili jejich stáří, využili toho, že v některých z otisků se nacházela pravěká semena – a ta se dají dost přesně datovat.

Při analýze se také ukázalo, že stopy patřily různým lidem, většinou dětem a dospívajícím. Není to poprvé, co na tomto místě byly objevené pozoruhodné lidské stopy – nedávno tam vědci našli otisky, které jim připomněly film Doba ledová.

Posun o deset tisíc let

Dříve vědci předpokládali, že nejstarší výskyt lidí v Americe se datuje do doby před jedenácti tisíci až třinácti tisíci lety. Důkazem byly kamenné hroty oštěpů, které se nacházejí na rozsáhlých územích celého kontinentu – byly spojené s takzvanou kulturou Clovis pojmenovanou podle stejnojmenného města v Novém Mexiku.

„Tyto nové důkazy jsou velmi přesvědčivé a nesmírně zajímavé,“ uvedl pro odborný žurnál Nature archeolog a odborník na radiokarbonové datování z Vídeňské univerzity Tom Higham. „Jsem přesvědčený, že tyto otisky jsou opravdu přesně tak staré, jak jsme zjistili.“

Duny v parku White Sands
Zdroj: Wikimedia Commons

Kultura Clovis je považována za předchůdce všech kultur původních obyvatel Ameriky – podle genetických dat byli lidé kultury Clovis předky asi 80 procent současné domorodé americké populace. Zbývajících dvacet procent pochází z kmenů, které Ameriku osídlily až v pozdějších vlnách. Existuje ale několik značně sporných náznaků, že se sem mohli lidé dostat už dříve – nová práce je zatím nejlepším důkazem.

„Přináší velmi přesvědčivé důkazy o tom, že tyto stopy jsou nejen lidské, ale že jsou starší než 20 tisíc let,“ řekl Spencer Lucas, paleontolog z Muzea přírodní historie a vědy Nového Mexika v Albuquerque pro časopis Nature. „To přepisuje naši znalost dějin.“

Místo, kde byly stopy objevené
Zdroj: Bournemouth University

Protože byl tento výzkum nesmírně náročný, podíleli se na něm odborníci z národního parku White Sands, National Park Service, US Geological Survey, Bournemouth University, University of Arizona a Cornell University.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 20 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026
Načítání...