Lékaři ve Vatikánu rozdělili siamská dvojčata srostlá lebkami. Oběma holčičkám se daří dobře

Lékaři ve vatikánské dětské nemocnici Bambino Gesù úspěšně rozdělili dvouletá siamská dvojčata, která byla srostlá zadní částí lebky. O operaci, která se uskutečnila už začátkem června, informovala nemocnice teprve nyní, uvedla agentura ANSA. Holčičky ze Středoafrické republiky finální osmnáctihodinovou operaci v pořádku přestály a daří se jim dobře.

Děvčátka pojmenovaná Ervina a Prefina se narodila ve Středoafrické republice v červnu 2018. Už krátce po narození společně s matkou putovala do Itálie, kde lékaři začali plánovat složitý proces jejich rozdělení. Operace byla obzvláště složitá proto, že děti byly neobvykle srostlé v oblasti zadní části lebky, a sdílely tak lebeční kost a částečně i žilní mozkový systém. Siamská dvojčata srostlá v oblasti hlavy bývají častěji spojená v oblasti temene, kde není rozdělení tak riskantní.

Holčičky postupně absolvovaly tři operace, přičemž teprve při té poslední 5. června je lékaři definitivně oddělili. Nyní se dětem daří dobře a v nemocnici minulý týden oslavily druhé narozeniny. Podle primáře oddělení pediatrické neurochirurgie Carla Marrase budou malé pacientky po nezbytné rehabilitaci moci vést normální život.

Co jsou siamská dvojčata?

Jako siamská dvojčata se označují dvojčata téhož pohlaví, která jsou srostlá ve stejných partiích těla. Toto pojmenování je odvozené od slavných „siamských bratrů“ Enga a Čanga Bunkerových původem ze Siamu (dnešní Thajsko), kteří přicestovali roku 1829 do Evropy, aby mohli být operováni ve Francii. Tato operace se ale nakonec neuskutečnila, protože byla na tu dobu příliš náročná – a tedy i příliš riskantní.

Tento případ tehdy zaplnil stránky evropských novin, příběh dvou osob spojených v jedno tělo jejich čtenáře nesmírně zaujal. Nebyl to ale první příklad siamských dvojčat – existuje celá řada historických svědectví o podobných osudech. Ten vůbec nejstarší byl zaznamenán už roku 942 v Konstantinopoli.

Tato porucha se objevuje přibližně u jednoho z 50 tisíc těhotenství, ale reálně je případů mnohem méně – jen malá část dětí se totiž narodí živá a asi polovina ze živě narozených párů dvojčat umírá záhy po porodu.

Existuje celá řada způsobů, jak mohou být tato dvojčata srostlá – kromě hlavy to může být i v oblasti hrudníku nebo dolní části zad. Mnohdy děti sdílí i některé orgány a tedy i životně důležité funkce. Čím propojenější jsou, tím náročnější je chirurgický zákrok, který je nutný pro oddělení. Poprvé se to podařilo roku 1952 ve Spojených státech amerických.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 11 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 13 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled